Návrat do Mexika odmítám, říká o reprezentaci Bičík. Doba experimentů je ale pryč
Nový španělský trenér Santi Denia vyzkoušel do svého technického systému, kterým se chceme vydat, mnoho adeptů, povolal okolo čtyřiceti hráčů. Mnozí z nich neměli s reprezentací moc zkušeností, byli mezi nimi i absolutní nováčci. Šanci dostali mladí, kteří se potřebují otrkat a sehrát se.
Věřím, že se určitá kostra už vytvořila, na jaře začne kvalifikace na evropský šampionát a nebude prostor něco zkoušet a experimentovat. Ta doba skončila.
Jako fanoušek fotbalu jsem s tím úplně v pohodě. Jde o porodní bolesti.
Chápu výhrady, že vystoupení v Osijeku, kde už se měly projevit prvky souhry a přijít vyspělejší projev, bylo nejméně povedené. Zaslechl jsem i názor, že jsme se vrátili do Mexika. Ale jsou tu i objektivní důvody: nové složení celé obrany, na krajích mladíčci Kabongo a Hopi. Přitom jdou proti silným Chorvatům, které diriguje jedenačtyřicetiletý Zlatý míč Modrić.
Hodně těžké, to není ligová úroveň, je o několik levelů výš. Souhlasím, že šlo celkově o nejméně vydařený zápas, ale kde mají hráči zkušenosti získávat.
I já vnímám, že jde o hráče, kteří ani nehrají v základních sestavách svých klubů, logicky pak těžko patří do reprezentace. Když se však podíváme do našich nejsilnějších pražských klubů, tak v obou na postech hbitých křídelních hráčů nastupují cizinci. Rovněž v Plzni.
Realizační tým si proto dává velkou práce, aby vhodné typy pro svou koncepci našel. Hopi je jedním z mála, který se nebojí jít jeden na jednoho, je v tomto směru odvážný a smělý. Takových hráčů moc nenajdeme. Proč mu proto šanci nedat. Stejně jako Kabongo. Opakuji, teď se zkoušelo.
Dá se připomenout, proč nestavíme na Slavii, která hraje Ligu mistrů, nejvyšší soutěži dominuje a trenér Jindra Trpišovský buduje tým koncepčně. Pořád je jich v reprezentaci nejvíce, což je dobře. Ale je třeba vidět, že mají v nohách nejvíce těžkých zápasů, dvakrát více než ostatní a to se na zdravotním stavu projeví.
Jako příklad poslouží Lukáš Provod. Neměl po světovém šampionátu pořádný odpočinek, nedotrénoval, provází ho to celý podzim. Přitom patřil ve své tradiční formě k tahounům nároďáku. Není však na nabrání sil čas. Nastane až teď v prosinci.
Oba góly Španělů v předchozím duelu byly z naší strany vlastně darované. Nejprve Ambrosova ruka na místě, odkud nehrozilo bezprostřední ohrožení branky. Bohužel podle pravidel pokutový kop, věřím, že kdyby k tomu došlo na druhé straně, pískal by se také. Možná se trochu nesoustředil, pršelo, byl to nešťastné.
Mohl míč hlavou trknout pryč, nebo ho odpálit z první. Beru ovšem, že po hráčích trenér chce, aby všechno řešili fotbalově. To samé při druhém gólu, kdy zkušený Tomáš Souček měl podobný plán, ale o míč přišel. Přitom bez tohoto gólu by na tom Turecko bylo hůře a mohli jsme i skupinu A zachránit…
Hlavu bych jim za to ovšem netrhal. Podle mého pořád lepší, než bezhlavě odkopávat balony. Obě situace se daly řešit jednoduše, ale líbí se mi, že kluci chtějí hrát. Ještě to chvilku potrvá, než si na nový styl zvyknou, ale vůbec se toho nebojím.
Proti Chorvatsku šlo bohužel o jasné chyby. Nemůže se takto Kovačić rozeběhnout a vytvořit přečíslení. Musí se včas zastavit i za cenu taktického faulu a žluté karty ve druhé minutě. Rychlý gól ovlivnil celý zápas.
Inkasovali jsme v začátku utkání, pak bezprostředně po vyrovnání, přitom pravidlo říká, že aspoň pět minut by se neměl soupeř do vyložené šance pustit. Opět to přičítám nezkušenosti.
Znovu upozorňuji na nové složení obrany. Kapitán Vláďa Coufal správně řekl, že by mužstvo potřebovalo čtrnáctidenní soustředění, kde by souhru – nyní v obranné činnosti – mohlo nacvičit. Kdo v jaké situaci přebírá koho, kdy vystoupit, kam zabíhat, kdy počkat. Tento prostor však mužstvo nedostane. Proto se přihodí, že jako při vítězném gólu osm hráčů kouká na dva protivníky, jak si obranu rozebírají. Informaci, jak tomu zabránit, si však nepředali.
Třikrát, tedy v polovině zápasů, jsme dohrávali o deseti. Proti Španělsku v obou zápasech viděl červenou kartu kapitán Láďa Krejčí, doma proti Anglii Pavel Šulc. Tedy zkušení hráči. Tohle není možné, je to moc a musíme se z toho poučit.
Krejčího vyloučení doma se Španělskem nás zastavilo v náporu a touze po vyrovnání. V době, kdy mistři světa úpěnlivě bránili a skákali do střel. Vypočítali mu, že bylo už desáté na nejvyšší úrovni v kariéře. Já bych mu to úplně nevyčítal. Zažil jsem ho jako vyplašeného brněnského kluka, když přišel do Sparty, vypracoval se v kapitána nároďáku.
Jeho vyloučení bylo zbytečné, problém byl, že Merino patičkou posunul míč za něj. To nemělo projít. Láďa instinktivně sáhl po unikajícím hráči, má v sobě zakořeněné, že ho nesmí pustit, aby šel sám na branku. Hloupý faul, zbytečný, ale to je instinkt. Hraje na pozici, kdy k takovým momentům dochází. S tím se těžko něco dělá, stojí na pozici posledního.
Ale znovu zdůrazňuji, že s počtem vyloučených se musí něco udělat, v oslabení se hraje těžko.
Fáze přípravy na evropskou kvalifikaci skončila, budování odnesla soutěž Ligy národů. Uvidíme, kdo z nově zkoušených dostane opět nominaci. V každém případě bych však znovu oslovoval Patrika Schicka, protože druhého takového útočníka prostě nemáme.
David Bičík
Někdejší fotbalový brankář. Narodil se 6. dubna 1981.
Mistrovský titul získal v Česku se Spartou a Libercem, na Slovensku se Slovanem Bratislava. Nastupoval i za Kladno a Plzeň. Dva roky působil v Turecku.
V české fotbalové lize odchytal 136 zápasů, ve 49 udržel čisté konto.
V mládežnických reprezentacích si připsal osm zápasů.
Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗