Výr lovil ve stáji, kde ho zranil bránící se dobytek. Skončil na zvířecí jipce

Nočního dravce přijali pracovníci Záchranné stanice v Bartošovicích pro volně žijící živočichy ve velmi vážném stavu a s pravděpodobně nenávratně poškozeným pravým okem.

„Výra velkého jsme odchytili v pozdních večerních hodinách ve stáji pro dobytek v Horních Tošanovicích. S velkou pravděpodobností ve stáji lovil potkany a doplatil na kontakt s těmito velkými hospodářskými zvířaty,“ uvedl ředitel Záchranné stanice Petr Orel.

Výr s promočeným peřím od močůvky byl po převozu do Bartošovic ošetřen a umístěn na zvířecí jednotku intenzivní péče. Přežije zřejmě jen díky včasnému zásahu. „Nebýt duchapřítomného jednání pracovnice stáje, která zabránila dalšímu přímému kontaktu výra s dobytkem, došlo by bezesporu k fatálnímu zranění,“ uvedl Orel.

Výr obvykle v uzavřených stájích neloví, často se ale díky dostatku potravy vyskytuje nedaleko. Podle Orla byla reakce dobytka na velkého dravce přirozená. „Jde o obranný reflex,“ vysvětlil. „Výr vyvázl silně potlučený, naštěstí bez fraktur, bohužel však s vážným zraněním oka,“ popsal stav největší evropské sovy.

Sova zřejmě přežije, návrat do přírody je nejistý

Přes prvotní obavy se zdá, že dravec přežije, a pokud se podaří obnovit funkci zraněného oka, mohl by se vrátit do volné přírody. „V opačném případě zůstane v trvalé lidské péči. Šance na záchranu silně poškozeného pravého oka je nepatrná. Teprve uvidíme, je to otázka týdnů, možná měsíců. Dostává potřebné léky a v současné době již není v přímém ohrožení života. Začal sám přijímat potravu a jeho fyzický stav se zlepšuje,“ doplnil Orel.

Zranění výra ve stáji patří k méně obvyklým případům. Častěji v bartošovickém neziskovém zařízení končí mláďata, která vypadnou z hnízda, či ptáci a zvířata, která žijí v blízkosti lidských obydlí.

Nejčastěji pak rorýs obecný (372 exemplářů), poštolka obecná (267), holub hřivnáč (168), hrdlička zahradní (107), se savců pak ježci (587), veverky (267) nebo zajíc polní (157). Mezi přijatými se ale objevují i vzácnější tvorové, než je například výr.

„Mnohdy jsou to velmi vzácné a ohrožené druhy, jako třeba orel mořský, sokol stěhovavý, včelojed lesní, vydra říční, sluka lesní, čápi bílí či užovka hladká nebo užovka podplamatá,“ vypočítal Orel.

„Letošní rok je z hlediska příjmů našich pacientů extrémní a opět bude rekordní. Na rekordy, ale u nás určitě nehrajeme,“ uvedl Orel a vysvětlil, co za enormním množstvím zraněných či jinak postižených zvířat stojí.

Za extrémní rok nesou vinu vedra

„Jako hlavní příčinu vidíme především extrémní vedra v jarních a letních měsících, v době, kdy probíhá hnízdění a vyvádění mláďat. Mláďata se v hnízdech přehřívala, vyskakovala a opouštěla hnízda předčasně, určitě také byla omezena potravní nabídka, rodiče nestíhali krmit mláďata na hnízdech či přikrmovat po vyvedení z hnízd,“ přiblížil Orel.

Ne všichni přijatí pacienti přes odbornou péči přežijí. „Mnohdy se jedná o stavy neslučitelné se životem, ale děláme, co je v našich silách a možnostech. Tento rok byl extrémně náročný nejen z hlediska péče, ale také v návaznosti na probíhající potřebnou modernizaci a dostavbu záchranné stanice, která byla při poslední modernizaci v roce 2009 plánována na maximálně dva tisíce zvířat ročně,“ poukázal Orel.

Pomoci k záchraně zraněných živočichů mohou lidé i jinak než fyzickou záchranou. Bartošovickým ochráncům se hodí i finanční dar. „Jako nevládní organizace se neustále potýkáme s finančními problémy, takže takovou podporu vítáme,“ řekl Orel. Sbírkový účet „Zvíře v nouzi“ má číslo 33553322/0800; po zadání variabilního symbolu 7002 dostane peníze přímo Záchranná stanice v Bartošovicích.

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅