Družku opakovaně donutil k interrupci, dostal čtyři roky. Je to porušení mých práv, stěžoval si Ústavnímu soudu
V naprosto toxickém vztahu žena přežívala téměř deset let. Začalo to zakazováním styku s rodinou a kamarádkami, které by ji prý ponoukaly k nevěře, pokračovalo to kontrolou mobilu a neustálým hlášením o tom, co právě dělá.
„Neustále opakoval, že nesmí udělat jakoukoliv chybu, nebo ji opustí. Co je takovou chybou, postupně rozšiřoval a vyvíjel na ni tlak ubezpečováním, že o každé chybě se dozví, neboť je neustále sledována. K poslušnosti ji motivoval i příslibem, že pokud bude plnit všechny jeho příkazy a dodržovat jeho omezení, její dceru sám osvojí, což však jako trest za tvrzená pochybení poškozené neučinil,“ zapsala obžaloba.
Ke sledování se postupně přidávalo bití a nakonec i nucení k umělému přerušení těhotenství. Poprvé se tak stalo v roce 2011, o dva roky později se situace opakovala a muž vyhrožoval, že pokud družka porodí, tak on zařídí, aby dítě nemohla vychovávat. To se opakovalo ještě jednou.
Bití pak vyvrcholilo incidentem, kdy dal družce nůž na břicho a oznámil jí, že ji „vykuchá“, neboť odmítá jít do vězení „jen za to, že ji fackuje“.
Tvrdil, že je nevěrohodná
Justice jeho činy popsala jako týrání osoby žijící ve společném obydlí, svádění těhotné ženy k umělému přerušení těhotenství, výtržnictví, loupež a vydírání, za což dostal čtyři roky. Proti tomu muž bojoval stížností k Ústavnímu soudu, v které namítal nevěrohodnost poškozené a brojil proti potrestání za nucení k potratu.
Senát v čele s Janem Svatoněm ale nenašel důvod k zásahu. „Spolupracovníci poškozené vypověděli, že chodívala do práce s podlitinami a s úzkostí. Na posouzení věrohodnosti měly vliv znalecké posudky, podle nichž je stěžovatel narcistní povahy, dominantní, autokratický, bez dostatečné sebekritiky, a naopak poškozená submisivní, sugestibilní a neschopná vykonstruovat děj, který nezažila,“ stojí ve verdiktu, který soud v těchto dnech zveřejnil.
„Je patrné, že stěžovatel opakovaně předkládá vlastní verzi, která odpovídá jeho zájmům. V ústavní stížnosti neuvedl nic, z čeho by bylo možné dovodit, že soudy porušily práva stěžovatele na soudní ochranu a na spravedlivý proces,“ odmítl Ústavní soud stížnost jako zjevně neopodstatněnou.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
