Ochota plnit spojenecké závazky se v Česku zvyšuje jen zvolna
Ochota k plnění spojeneckých závazků a pomoci v posledních dvou letech velmi mírně vzrostla. V případě Polska o dva procentní body, v případě Pobaltí o čtyři.
„Zároveň platí, že ochota pomoci Polsku je v obou měřeních výrazně vyšší než ochota pomoci Pobaltí,“ konstatoval s odkazem na geografickou blízkost analytik STEM Jiří Táborský.
Přístup některých tak dává připomenout výrok britského premiéra Nevilla Chamberlaina, který krizi kolem československého pohraničí před podpisem Mnichovské dohody označil za „spor v daleké zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme“.
S ohledem na rétoriku politiků není překvapivé, že výrazně větší ochotu pomoci deklarují stoupenci opozičních stran. Pomoc Pobaltí by podpořilo 94 procent voličů koalice Spolu a 91 procent voličů Pirátů a STAN. V případě Motoristů sobě je to 72 procent, u ANO 60 a u SPD pouze 42 procent.
V případě Polska je ochota pomoci výrazně vyšší i u voličů vládních stran, SPD nevyjímaje.
U SPD agresivní choutky Ruska nejsou hrozbou
Lidé rozdílně vnímají i hrozbu ruské agrese. Varování od odborníků a expertů pozorně sleduje 29 procent dotázaných, zatímco 38 procent varování zaznamenalo, ale příliš se o něj nezajímá.
Možnou agresi Ruska zahrnující i hybridní operace či sabotáže v následujících měsících považuje za pravděpodobnou 49 procent lidí, zatímco 37 procent nikoliv.
„Hodnocení pravděpodobnosti ruské agrese je silně politicky podmíněné. Zatímco mezi voliči Spolu ji za pravděpodobnou považují čtyři z pěti lidí, mezi voliči SPD je to jen čtvrtina a 40 procent z nich ji označuje za velmi nepravděpodobnou,“ dodal Táborský.
Sběr dat proběhl od 20. do 27. září a zapojilo se do něj 1343 respondentů.
Anketa
Jste spokojeni s tím, jak se současná vláda staví k výdajům na obranu
Celkem hlasovalo 2207 čtenářů.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
