Novinka s nejvyšší účinností v Česku pokryje pětinu roční dodávky tepla v Písku
Špunty do uší nebývají bìžným vybavením návštìvníkù písecké teplárny. Tentokrát to ale bylo výjimeèné. Slavnostnì zde uvedli do provozu novou kogeneraèní jednotku. Stroj o elektrickém výkonu 5,1 megawattu a tepelném výkonu 5,2 megawattu zaburácel a dal se do práce. Zaøízení za 200 milionù korun je výjimeèné nejen svou velikostí.
Jednotka je prvním zaøízením této velikosti instalovaným v èeské teplárnì s maximální úèinností 96,1 procenta. Pokryje zhruba pìtinu roèní dodávky tepla ve mìstì.
„Co se týká píseckého teplárenství, je to další obrovský balvan do naší skládaèky v naší cestì odchodu od uhlí,“ prohlásila pøi slavnostním spuštìní v pondìlí øeditelka Teplárny Písek Andrea Žáková. Podle propoètù má investice zároveò snížit emise oxidu uhlièitého zhruba o ètvrtinu.
Modernizaci vyzdvihli také zástupci oboru. „Pøed deseti lety byla Teplárna Písek takové ošklivé kaèátko s parními rozvody a jenom s uhlím. Dnes se z ní vyloupla bílá labu�, která patøí mezi vlajkové lodì èeského teplárenství,“ uvedl Martin Hájek z Teplárenského sdružení.
V posledních letech podnik investoval napøíklad do pøemìny parovodù na horkovody, do kotle na biomasu nebo využití odpadního tepla z bioplynové stanice.
„Pøed deseti lety byla Teplárna Písek takové ošklivé kaèátko s parními rozvody a jenom s uhlím. Dnes se z ní vyloupla bílá labu�, která patøí mezi vlajkové lodì èeského teplárenství.“
Martin HájekTeplárenské sdružení
Cesta ke spuštìní nového zdroje trvala více než ètyøi roky. Stavba zaèala v èervnu 2022. Její souèástí byla i doprava nadrozmìrných komponentù do areálu. Ètyøi akumulaèní nádrže o hmotnosti 49 tun pøevážely speciální soupravy za doprovodu policie letos v lednu v noèních hodinách. Provozovatelé je pøirovnávají k obøím termoskám. V dobì nižší spotøeby do nich mùže spoleènost ukládat vyrobenou energii a využít ji pozdìji.
„To dovolí lépe plánovat provoz také podle aktuálních cen zemního plynu a elektøiny na trhu. I tato flexibilita, spoleènì s nižšími náklady na emisní povolenky a efektivnìjší výrobou tepla a elektøiny, pøispìje ke stabilizaci ceny tepla pro koneèné odbìratele,“ konstatoval písecký starosta Michal Èapek.
Motor pøiplul po Labi
Samotný motor dorazil do Písku letos v bøeznu po cestì z Dánska pøes Hamburk a Labe. Jeho výhodou je rychlý nábìh. Plného výkonu dosáhne za nìkolik minut, takže mùže reagovat na náhlé ochlazení nebo výpadek jiného zdroje.
Teplárna zásobuje domácnosti, školy, úøady i další odbìratele. Patøí mezi nì napøíklad kulturní dùm, obì písecká divadla, kino, Svatotrojický kostel, galerie Sladovna, mìstská knihovna, plavecký bazén, zimní stadion nebo sportovní hala. Celkem dodává energii pøibližnì do 8 500 bytù a 567 odbìrných míst.
Mìsto uvažuje také o výstavbì druhé kogeneraèní jednotky, která by èásteènì nahradila roli plánovaného zaøízení na energetické využití odpadu. Jeho stavbu však loni zastavilo místní referendum. Radnice nyní èeká na rozhodnutí, zda bude možné èást z pùvodnì pøidìlené dotace ve výši 1,3 miliardy využít právì na další rozvoj energetické soustavy.
Nový zdroj zapadá do dlouhodobé promìny píseckého teplárenství. Zatímco ještì loni pocházelo z uhlí zhruba 57 procent výroby urèené pro odbìratele, v roce 2027 by mìl jeho podíl klesnout pøibližnì na 29 procent.
Spuštìná kogeneraèní jednotka má spotøebu uhlí snížit asi o deset tisíc tun roènì. Zaøízení pøitom nemusí v budoucnu spalovat pouze zemní plyn. Podle provozovatele je už nyní technicky pøipravená také na využití vodíku a dalších nízkoemisních plynù.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗