Ruské požadavky jsou záminkou k pokračování války, uvedla Kallasová
Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska. Evropa se zároveň musí připravit na odpověď na maximalistické požadavky Moskvy.
„Příměří je nezbytný předpoklad pro zahájení jakýchkoli dalších jednání. V tuto chvíli ho však nevidíme. Naopak Rusko situace dále eskaluje,“ uvedla Kallasová.
Rusové podle ní nadále útočí na infrastrukturu: železnice, mosty i energetická zařízení s cílem způsobit civilnímu obyvatelstvu co největší utrpění a přimět tak Ukrajince, aby se vzdali ještě před nadcházející krutou zimou.
Evropa má podle Kallasové vytvořenou bezpečnostní architekturu, k jejímž principům se Rusko zavázalo v řadě mezinárodních dohod, včetně Závěrečného aktu z Helsinek z roku 1975 a Budapešťského memoranda z roku 1994.
„Problémem je, že Rusko tyto závazky nedodržuje. Proto potřebujeme vidět jasné ústupky z ruské strany, které zaručí, že se jimi bude řídit,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
Rusové při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou, které proběhly minulý týden v Abú Zabí, představili dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicích z roku 1997.
Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Rovněž žádali zákaz dalšího rozšiřování NATO a ukončení jeho vojenských aktivit ve východní Evropě. Moskva tak podle NYT v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením ruské vojenské invaze na Ukrajinu.
NATO se v roce 1997 rozšířilo o Česko, Polsko a Maďarsko. Další země střední, východní a jihovýchodní Evropy následovaly v několika dalších vlnách rozšíření.
Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗