Múka nebo móka. Mapy zachycují mizející nářečí. Do výzkumu se může zapojit každý

Nedávno zpovídali pamìtníky v Halenkovì a Velkých Karlovicích a teï je èeká Ublo, Újezd nebo Pozlovice. Výzkumníci z Ústavu pro jazyk èeský Akademie vìd ÈR pokraèují v mapování náøeèí i ve Zlínském kraji. V dlouholetém výzkumu se po pùl století vracejí po celé republice na místa, kde jejich pøedchùdci poøizovali zvukový záznam s nejstarší generací obyvatel, aby zachytili jednotlivá náøeèní specifika.

Výsledky pùvodního výzkumu jsou teï k vidìní na výstavì v Muzeu map ve Zlínì nazvané Kriticky ohrožené jevy našich náøeèí, která potrvá až do záøí 2027. Unikátní projekt spojuje jazykovìdu a kartografii a vznikl ve spolupráci Ústavu pro jazyk èeský a Univerzity Palackého v Olomouci.

„I dnes oslovujeme vìkovì starší roèníky, nejlépe rodáky z dané obce. A pokud je to možné, vracíme se právì do míst, kde se uskuteènil pøedchozí výzkum, abychom mìli pøesnìjší srovnání. Napøíklad ve Valašské Bystøici se to podaøilo,“ vysvìtlil dialektolog Filip Kubeèek z Ústavu pro jazyk èeský.

„Už se nám i nìkolikrát stalo, že si respondent vzpomnìl, že se napøíklad jeho dìda úèastnil výzkumu pøed 60 lety. V jednom pøípadì nám dokonce prozradil, že tehdy jako malý u babièky sedìl. Byla z nahrávání nervózní a nemohla si na výrazy vzpomenout, tak jí radil,“ pøiblížil Kubeèek.

Náøeèí pøedstavují i živou pamì� krajiny

Sám za lidmi do obcí jezdí. Stráví s nimi obvykle celý den, s jedním èlovìkem hodinu až dvì. „Jednak s nimi mluvíme o tom, jak se u nich døíve žilo, jaké se udržovaly zvyky, jak se doma stravovali, jak bydleli. Pak pøicházejí na øadu dotazníky s pojmenováváním rùzných pøedmìtù, kterých je pøes šest stovek,“ doplnil jazykový odborník.

Pøed 50 lety se výzkum dìlal ve 420 vesnicích, 57 mìstech, trval sedm let, provádìlo ho zhruba 30 dialektologù a zúèastnilo se ho 5 500 respondentù. Výzkumníci už objeli témìø celou republiku. Až v letošním roce skonèí, èeká je detailní a složitá práce se zpracováním dat a analýzou.

Ústav pro jazyk èeský pøivezl do Zlína mapy náøeèí, které zachycují mizející...

Ústav pro jazyk èeský pøivezl do Zlína mapy náøeèí, které zachycují mizející...

Ústav pro jazyk èeský pøivezl do Zlína mapy náøeèí, které zachycují mizející dialekty i pøíbìhy nejrùznìjších výrazù v regionech. (listopad 2026)

„Chceme ukázat posun a zjistit, kde se které výrazy ještì používají a kde už ne. Náøeèí nejsou pouhým pozùstatkem minulosti. Pøedstavují živou pamì� krajiny, místní identity a každodenní zkušenosti generací. Výstava odhaluje bohatství èeských, moravských a slezských dialektù a souèasnì upozoròuje na jejich rychlou promìnu a pozvolný ústup z bìžné komunikace,“ poukázala Martina Ireinová z Dialektologického oddìlení Ústavu pro jazyk èeský.

Ve Zlínském kraji se náøeèní oblasti èásteènì propojují s etnografickými. Je zde východomoravská oblast, kam spadá Slovácko, severní valašská podskupina i støedomoravská skupina s Kromìøížskem.

„Zlín ale leží na pomezí a náleží do všech tøí skupin. Když se sem zaèali lidé ve vìtším poètu sjíždìt v poèátku minulého století, tak pøicházeli z okolí. A když spolu zaèali komunikovat, tak se také zaèali zbavovat svých výluèných náøeèních rysù,“ vysvìtlila Ireinová.

Zatímco na Slovácku se v náøeèí používá „múka“, na Hané je to „móka“. Pro valašskou podskupinu je zase charakteristické, že se ve výslovnosti rozlišuje dvojí „L“ – støední a tvrdé.

„Je rozdíl, když øíkají ‚byla zima‘ a ‚byli muži‘. Nìkteøí mají také pocit, že v této oblasti se mluví více spisovnì. Ale to je tím, že se v bìžné komunikaci nepoužívají speciální náøeèní výrazy, ale øíkají ‚mléko, dobré, kyselé, on je pìkný‘. To jsou tvary, které jsou charakteristické pro východomoravská náøeèí a zároveò jsou shodné se spisovnou èeštinou. Proto je pocit, že se tady mluví více spisovnì,“ upøesnila dialektoložka.

Do výzkumu se zapojilo devìt tisíc lidí

Vedle terénního výzkumu má ústav k dispozici také online dotazníky, ze kterých už dva roky shromažïuje další údaje. Jeho výsledky budou známé døíve a v pøíštím roce na jaøe by se mìly objevit na výstavì ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti.

Zúèastnit se ho mùže kdokoli a postupnì v jednotlivých sekcích odpovídat na to, jak pojmenovává rùzné pøedmìty nebo potraviny, napøíklad mouku, vaøeèku, cihlu, èistý list tvrdého papíru, domácí obuv, sklenici, vánoèní ozdobu, okurku, pouzdro, kolíèek na prádlo, fix nebo tøeba solnièku. Výrazù je okolo 500. Zájemce je mùže vyplòovat ve chvíli volna, když èeká u lékaøe nebo tøeba jede v autobuse. Dosud se zapojilo pøes devìt tisíc lidí a odpovìdí je více než 1,1 milionu.

„V tomto projektu zajiš�ujeme IT podporu pøi sbìru i vyhodnocování, udržujeme databáze, pomáháme s tablety v terénu i s tím, aby se zvuk nahrával na mobil a snadno se to pøepisovalo. Mapy jsme vytvoøili tak, že v ústavu pøepsali papírové záznamy do excelových tabulek a my jsme tato data od nich pøevzali. Pak jsme k tomu dali kartografické vyjadøovací metody, podklad a design,“ pøiblížil Vít Voženílek z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.

„Návštìvníci budou moci na mapách porovnávat územní rozšíøení slov, slovních tvarù a dalších náøeèních jevù a sledovat, jak výraznì se øeè mìní mezi jednotlivými oblastmi,“ dodal.

30. bøezna 2025

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅