Na Králicko vyjedou komfortní bateriové vlaky. Na rychlosti však nepřidají

Podorlické tratì èeká s jízdním øádem 2029/2030 výrazná promìna. Na Králicko zaène cestující vozit pìt nových bateriových vlakù Èeských drah, které nabídnou tišší a komfortnìjší cestování. Pøestože pùjde o moderní soupravy, u Králík rychleji než šedesátkou nepojedou. I kvùli nechránìným pøejezdùm.

Když Pardubický kraj v roce 2019 pustil na podorlické tratì poprvé soukromého dopravce, jedním z hlavních argumentù byly nové, moderní a klimatizované vlaky. Do té doby Èeské dráhy zajiš�ovaly provoz na Králicku pøevážnì pøestárlými motoráky øady 810, které nároky na pohodlné cestování splòovaly naposledy v 70. letech.

Po deseti letech se národní dopravce vrací. Od prosince 2029 však na podorlické tratì vyjede se soupravami, kde typicky modrou barvu vystøídá zelená. Èeské dráhy tentokrát budou sázet na technologicky pokroèilejší bateriové elektrické jednotky. Dopravce bude vázán pìtiletou dohodou, kterou podepsal s Pardubickým krajem tento týden symbolicky bìhem jízdy bateriového vlaku z Ústí nad Orlicí do Moravského Karlova.

Vlak budil pozornost

Jednotka øady 690.2, která je v pravidelném provozu v Moravskoslezském kraji a na východ Èech s ní pøijeli strojvedoucí Daniel Kubala a Tomáš Fojtù, vzbuzovala na trati znaènou pozornost již od Pardubic. Tam zvláštní vlak svoji jízdu zapoèal.

„To už tady jezdí?“ ptal se na nástupišti zvídavì jeden z cestujících. Aèkoli na odjezdové tabuli svítila jako cílová stanice Moravský Karlov, bateriový vlak byl urèen pouze pro zástupce Pardubického kraje, Èeských drah a novináøe. Od prosince 2029 se s ním však svezou i cestující na trati Ústí nad Orlicí – Letohrad – Králíky – Moravský Karlov, kde na základì objednávky Pardubického kraje roènì najezdí pøibližnì 550 tisíc vlakových kilometrù.

„Rozhodli jsme se pùvodnì poptat sedm potenciálních dopravcù. Do pøedbìžné konzultace se zapojili tøi a Èeské dráhy pøišly s nejvýhodnìjší nabídkou. Proto se vrací na tra� 024 z Ústí nad Orlicí do Letohradu a dále na Moravský Karlov,“ øekl pøi podpisu pìtileté smlouvy s Èeskými drahami hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Cestující se tak na periferní trati mohou tìšit na komfort známý pøedevším z koridorových tratí, kde jezdí elektrické jednotky, jen bez baterek.

„Elektricko-bateriové jednotky dokážou využít elektrizované úseky tratí a pokraèovat i tam, kde trolejové vedení konèí. Cestující nepozná, zda jede pod elektrickou trakcí pod dráty, nebo na baterie. Bez pøestupu v Lichkovì bude dál pokraèovat až do Moravského Karlova,“ podotkl námìstek generální øeditelky Èeských drah pro osobní dopravu Jiøí Ješeta.

To, že cestující nemá šanci poznat, zda jednotka èerpá energii z trakèního vedení, nebo z baterií, ukázala také jízda na zhlaví nádraží v Lichkovì. Právì tam se koleje rozvìtvují. Zatímco smìrem do Polska pokraèuje elektrizovaná tra�, do Dolní Lipky vedou koleje bez trakèního vedení. „Tady uvidíme, jak sbìraè sjíždí,“ ukazuje strojvedoucí Tomáš Fojtù na obrazovku, kde kamera snímá trakèní vedení se sbìraèem.

Pøechod na baterie cestující nepozná

Jednotka mùže pøejít z trakce na baterie i bìhem jízdy. „Nemusíme zastavovat. Jedním ovladaèem dáme povel a sbìraè jde dolù,“ vysvìtlil druhý strojvedoucí Daniel Kubala. Elektromotory pøitom dál vydávají svùj typický zvuk, pouze energii pro pohon novì èerpají z baterií.

Pro tra� 024 bude poøízeno pìt dvouvozových bateriových jednotek s kapacitou až 150 cestujících. Vlak s bateriemi, které jsou umístìné na støeše, váží 10 tun a jsou schopny dodat vlaku energii na 80 kilometrù. Z pøedešlých jízd mají však strojvedoucí zkušenosti takové, že vlak ujede na baterie delší trasu.

„Pøi podobné prezentaèní jízdì do Pøerova jsme na baterie ujeli 92 kilometrù a dostali jsme se na 12 procent kapacity baterie. Díky rekuperaci se totiž baterie pøi brzdìní soupravy dobíjejí, takže hodnì záleží na profilu trati,“ podìlil se o zkušenosti s bateriovými vlaky strojvedoucí-instruktor Tomáš Fojtù s více než tøicetiletou praxí na dráze. Bateriové vlaky jezdí v Èesku od prosince 2024, kdy byly poprvé nasazeny na tra� Ostrava – Studénka – Štramberk – Veøovice v Moravskoslezském kraji.

„S vlakem se jezdí úplnì stejnì jako na elektrifikované trati. Rozjezd bateriové jednotky sice není tak rychlý jako pod elektrickou trakcí, ale bìžný cestující to nepozná. Jednotka má omezenou tažnou sílu. Stejnì tak maximální rychlost u jízdy na baterie je omezená. Místo 160 km/h je limitována 120 km/h,“ vysvìtlil Daniel Kubala, který na zaèátku prošel s kolegou školením v plzeòské Škodovce.

Maximální rychlosti na baterie jednotka za zhruba 200 milionù korun na trati do Moravského Karlova stejnì nevyužije. Na regionální trati, jejíž provoz øídí dispeèer z Dolní Lipky a strojvedoucí jezdí podle zjednodušeného pøedpisu D3, nesmìjí soupravy jezdit rychleji než 60 km/h. Výhybky ve stanicích se pøi mimoøádných situacích, jako byla i jízda bateriového vlaku, musí pøestavovat ruènì.

Navíc jízdu zpomalují pøejezdy bez zabezpeèovacího zaøízení. Tìch je mezi Dolní Lipkou a Moravským Karlovem patnáct. Jen dva jsou zabezpeèené svìtly a závorami. „Je to problém, se kterým my jako kraj moc neudìláme. Napøíklad v Králíkách Správa železnic chtìla zabezpeèený pøejezd instalovat, obyvatelé z okolí to však odmítají, protože by je svìtla rušila. Proto se po trati z jednoho smìru jezdí desítkou, z druhého dvacítkou. Tam to nemá øešení,“ pøipomnìl hejtman.

Postupnì i na další tratì

Kraji Správa železnic vyhovìla tím, že poèítá s instalací nabíjecích stanic v Moravském Karlovì a dalších místech. Bateriové vlaky totiž nebudou jezdit pouze na Králicko. Celkem má být v kraji v rámci dotaèního programu TRANSGov poøízeno 12 dotovaných bateriových elektrických jednotek. Ty mají Èeské dráhy vysoutìžit do konce roku.

„Pardubický kraj poøizuje celkem 12 jednotek, z toho 11 bude pøímo nasazeno do provozu a jedna bude záložní. Celkové poøizovací náklady jsou kolem dvou miliard korun s tím, že kraj uspìl se žádostí o dotaci ve výši 1,4 miliardy korun. Bez této podpory by projekt prakticky nebylo možné realizovat,“ øekl hejtman Martin Netolický.

Za tøi roky zaènou vlaky jezdit také po neelektrifikované trati mezi Chocní a Litomyšlí, po koridoru do Èeské Tøebové a pøes Tøebovici „bez drátù“ do Moravské Tøebové.

„Dotaèní program má dobu udržitelnosti pìt let. Po tuto dobu budou muset být vlaky nasazeny na tìchto konkrétních tratích. Nicménì smlouva poèítá s možností dalšího jednání o provozu smìrem z Dolní Lipky do Hanušovic a o návaznosti na železnièní dopravu na polské stranì ve smìru na Miêdzylesie,“ uvedl krajský radní za dopravu Ladislav Valtr.

Bateriové vlaky budou pravidelnì každou hodinu jezdit také mezi Chocní a Èeskou Tøebovou. „Klasické RegioPantery budou dál jezdit mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, Chocní a Kolínem a ty co nám budou pøebývat, nasadíme na již v tu dobu elektrifikovanou tra� do Lanškrouna. Uvidíme, jak ten dopravní model bude vypadat, že bychom je využili i na tra� do Letovic, kde teï jezdí pøevážnì motorové jednotky,“ øekl Josef Huryta, manažer Èeských drah pro Pardubický kraj.

Testovací jízda ukázala, že bateriové vlaky mohou být každopádnì úsporné. Spotøebu energie sice výraznì ovlivòuje styl jízdy strojvedoucího, na zhruba tøicetikilometrovém úseku podhorské neelektrifikované trati jednotka spotøebovala pouze 20 procent kapacity baterie.

„Nové bateriové jednotky rovnìž splòují podmínku vybavení evropským vlakovým zabezpeèovaèem ETCS, jehož výhradní provoz bude na této trati spuštìn od 1. ledna 2030,“ uvádí Lukáš Svoboda, námìstek generální øeditelky Èeských drah pro ekonomiku a majetek.

Vozidla budou nízkopodlažní a bezbariérová a nabídnou prostor pro pøepravu jízdních kol, koèárkù a invalidních vozíkù. Standardem bude klimatizace, informaèní systém, wi-fi pøipojení, elektrické zásuvky a USB pøípojky.

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅