Rok v hale bez oken a dva týdny bez spojení se Zemí. Americký inženýr popsal 378 dní na „Marsu“
Když se Mars dostane na opačnou stranu Slunce než Země, rádiové spojení mezi planetami může na několik týdnů vypadnout. Astronauti ztratí kontakt s řídicím střediskem a případné problémy musí řešit úplně sami.
Americký inženýr Matthew Montgomery si takovou situaci vyzkoušel na vlastní kůži. Patřil ke čtyřčlenné posádce, která 31. října 2026 opustila simulovanou základnu NASA v Houstonu. Její členové v ní strávili 378 dní.
Výzkumný program CHAPEA zkoumal, jak dlouhodobá izolace, omezený prostor a nedostatek zdrojů ovlivňují lidské zdraví a schopnost spolupracovat. Montgomery v týmu zastával funkci vědeckého důstojníka. V rozhovoru pro časopis Nature popsal, jaký rok na „Marsu“ skutečně byl a že ty nejtěžší zkoušky na „rudé planetě“ nepřicházely při technických poruchách, ale v obyčejné každodenní rutině.
Čtrnáct dní bez pomoci
Skutečná posádka na Marsu si nikdy nebude moct se Zemí zavolat v reálném čase. Podle aktuální vzdálenosti obou planet letí signál jedním směrem třináct až dvaadvacet minut, takže na každou odpověď z řídicího střediska astronauti čekají až tři čtvrtě hodiny.
„Je docela dobře možné, že narazíme na problém, vymyslíme řešení a vyřešíme ho dřív, než se o něm řídicí středisko vůbec dozví,“ popsal ještě přímo zevnitř základny v podcastu NASA letový inženýr James Spicer.
Zkouška samostatnosti ale zašla ještě dál. Když se Mars na své oběžné dráze dostane na opačnou stranu Slunce než Země, rádiové spojení vypadne úplně. Posádka v Houstonu si proto vyzkoušela čtrnáctidenní komunikační tmu. Měsíc dopředu s pozemním týmem ladila harmonogram a krizové postupy, pak se na dva týdny odmlčela. Montgomery si během výpadku každý den zapisoval drobnosti a zážitky do deníku a poslal ho blízkému člověku až ve chvíli, kdy se spojení znovu obnovilo.
Sněhová bouře před startem
Čtveřice astronautů si začala budovat vztahy dlouho před vstupem do uzavřeného habitatu. V lednu 2025 se finalisté výběru vydali na zimní výpravu do amerického Wyomingu. Čekalo je běžkování, táboření v divočině a také pořádná sněhová bouře. „Napadlo nám tam přes metr sněhu,“ vzpomínal Spicer na výpravu. Při sněhové bouři si budoucí členové posádky vyzkoušeli, jak fungují v náročných podmínkách. Zjišťovali, jak spolu komunikují, jak pracují a jak zvládají nedostatek pohodlí i zdrojů.
Do základny nakonec vstoupili velitel Ross Elder, zdravotní důstojnice Ellen Ellisová, letový inženýr James Spicer a vědecký pracovník Matthew Montgomery. Každý přinesl jiné zkušenosti. V uzavřeném prostoru spolu museli rok nejen pracovat, ale také jíst, odpočívat a trávit veškerý volný čas.
Ellisová po návratu řekla, že jí společnost ostatních členů posádky pomáhala zvládat dlouhou izolaci. „Pro někoho, kdo to nikdy nezažil, může být těžké pochopit, že jsem se většinu dní necítila osamělá. Měla jsem kolem sebe tři kolegy, na které jsem se mohla každý den spolehnout,“ uvedla. To si pochvaluje také velitel Elder. „I přes naši různorodost jsme se spojili v jeden z nejlepších týmů, jehož jsem měl tu čest být součástí,“ řekl při slavnostním ukončení mise.
Rajčata, papriky a kousek živé přírody
Montgomery před nástupem do mise pracoval s technologiemi pro pěstování rostlin v kontrolovaném prostředí. V základně proto převzal péči o hydroponickou zahradu. Posádka v ní pěstovala listovou zeleninu, papriky i rajčata. Nešlo jen o zpestření jídelníčku. Rostliny přinášely do uzavřeného prostoru něco, co jinak chybělo – kontakt s živou přírodou, který měl zásadní vliv na jejich psychickou pohodu a kognitivní schopnosti.
Pěstování plodin představovalo jen část každodenní práce. Posádka podnikala simulované výpravy na povrch Marsu, sbírala horniny, zkoumala minerály a analyzovala vrtná jádra. Montgomery pomáhal kolegům s určováním vzorků a připravoval také zařízení pro 3D tisk.
Spicer se staral o technický chod základny. Na Zemi pracoval se satelitními komunikačními systémy, v simulovaném marsovském prostředí však musel zvládat i docela obyčejné opravy. „Jednou jsem vytáhl jehlu a nit a zašil velkou díru ve skafandru,“ popsal. Jindy zase vzal do ruky instalatérské pero kvůli ucpanému potrubí.
Nejvíc jim chyběl obyčejný hluk
Základna neměla okna a posádka zůstávala odříznutá od okolního světa. Neviděli, jaké je venku počasí, neslyšeli ruch ulic a nemohli se jen tak projít venku. Velitel Ross Elder si postupně uvědomil, že mu chybějí i zvuky, kterým lidé na Zemi běžně nevěnují pozornost. „V habitatu panuje až znepokojivé ticho. Slyšíme hlavně ventilátory a běžící zařízení. Chyběl mi obyčejný každodenní ruch,“ popsal.
Elder si proto často pouštěl hudbu, filmy nebo nahrávky a chodil se sluchátky. Montgomery s ním souhlasí. „Myslím, že návrat do města po misi bude trochu šok. Na všechen ten okolní hluk už nejsme zvyklí,“ řekl.
Volného času neměli tolik, kolik si původně představovali. I po skončení pracovních úkolů často připravovali další experimenty nebo se seznamovali s novými postupy. Elder přiznal, že před začátkem mise doufal, že se naučí nové jazyky, zahraje si na hudební nástroje a přečte celou knihovnu. „I když máme volno, pořád jsme tak trochu ve službě,“ poznamenal.
Rok, který změnil pohled na vlastní chyby
Montgomery si z dlouhé mise odnesl také jiný přístup k práci. Dříve na sebe kladl vysoké nároky a chtěl dosahovat co nejlepších výsledků. V uzavřeném habitatu však pochopil, že při dlouhé výpravě člověk nemůže každou situaci vyřešit dokonale. Musí se poučit z chyby a pokračovat. Při slavnostním návratu mluvil především o lidech, se kterými tuto zkušenost sdílel. Různé povahy i znalosti pomohly posádce najít řešení, na která by jednotlivec sám nepřišel.
Čtveřici nyní čekají další zdravotní vyšetření a rozhovory s výzkumníky. NASA z jejich zkušeností získá data, která pomohou připravit budoucí astronauty na dlouhodobé mise. Montgomery a jeho kolegové už mají za sebou 378 dní v podmínkách, které se v mnohém blížily životu na Marsu. Skutečná cesta na Mars bude podle něj mnohem náročnější – mimo jiné kvůli vzdálenosti a dlouhým výpadkům spojení se Zemí.
Zdroj: nasa.gov, cecs.ucf.edu, nature.com
Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗