Stezka promítá vesmír do krajiny. Rozšířila se z Opavy až na Karvinsko

Za jediný den už ji nikdo absolvovat nezvládne. Pùvodní opavský Model Sluneèní soustavy se rozrostl do Planetární stezky Moravskoslezského kraje. Nejvzdálenìjší objekt od Slunce, které pøedstavuje kašna ve tvaru koule na opavském Horním námìstí, se novì nachází až v Petøvaldu na Karvinsku.

Trasa po planetách a dalších vesmírných tìlesech novì èítá sto kilometrù, má 19 zastavení a rozprostírá se od Nového Dvora na Opavsku pøes Opavu a Ostravu až právì na Karvinsko. Obrovskou rozlehlost a prázdnotu èásti vesmíru, v níž žijeme, tak promítá do skuteèné krajiny.

Planetární stezka

V mìøítku 1 : 627 000 000 od modelu Slunce (kašna Koule v Opavì) jsou v krajinì umístìné modely vesmírných objektù.

Ty jsou také vùèi „opavskému Slunci“ ve stejném pomìru jako vzdálenost od nìj zmenšené.

Nacházejí se blízko turistických cílù (Arboretum Nový Dvùr, kostel sv. Hedviky v Opavì èi Dolní oblast Vítkovice).

Historie projektu sahá do roku 1997 a stojí za ním tehdejší primátor Opavy Jan Mrázek a opavský podnikatel a filantrop Bøetislav Tùma.

Opavský model mìl pùvodnì jedenáct zastavení – kromì Slunce a jeho osmi planet také planetku Pluto a zastavení s planetkami Silesia a Oppavia.

V Petøvaldu se nedaleko tamního mìstského úøadu usídlila vesmírná sonda Voyager 1, vùbec nejvzdálenìjší lidmi vytvoøený objekt v historii vesmíru. „Místo odpovídá její souèasné vzdálenosti od Slunce v Opavì pøi mìøítku 1 : 627 000 000,“ uvedl Martin Morcinek z petøvaldské radnice.

Lidé tam najdou nejen model putování sondy, ale i mapový informaèní panel o celé stezce.

Petøvaldské zastavení je souèástí posledního rozšíøení stezky, kdy na ní pøibylo sedm nových objektù. Pùvodní trasa z Opavy pøes Milostovice a Stìboøice k Arboretu v Novém Dvoøe, kde se nachází Pluto, se rozrostla i opaèným smìrem.

„Vznikly ètyøi transneptunické objekty, heliopauza a pozice Voyagerù 1 a 2. Kdybych to chtìl promítnout na oblohu, mohl bych aktuálnì øíci, že jsme se technicky dostali k heliopauze, tedy na jeden magnetický vliv Slunce,“ uvedl David Slosarczyk z Matematického ústavu Slezské univerzity.

Doplnil, že jde pravdìpodobnì o poslední rozšíøení vesmírné stezky. „I když stále existují další zajímavá tìlesa a mìsíce planet, které by stály za úvahu. Je to však i otázka financí, vznik jednoho zastavení se blíží sto tisícùm korun,“ konstatoval Slosarczyk.

Napøíklad ve Štítinì tak lidé najdou trpaslièí planetu Haumeu, v Dolní oblasti Vítkovice heliopauzu èi v ostravské zoo sondu Voyager 2. „Model putování Voyageru 2 byl zoo nabídnutý i ze symbolického dùvodu, protože smìøuje k souhvìzdí Páva,“ uvedla mluvèí zoo Šárka Nováková.

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅