Jednou za desítky let. Česko se připravuje na Mezinárodní polární rok
Polární rok je pomyslným obřím katalyzátorem a velkým třeskem v oblasti polárního výzkumu, k němuž má co říct i Česko. Brněnská Masarykova univerzita provozuje od roku 2007 Mendelovu vědeckou polární stanici na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě, kde vědci využívají již několik let také terénní stanici na ostrově Nelson.
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích provozuje od roku 2014 Českou arktickou výzkumnou stanici Josefa Svobody na Špicberkách.
Minulý měsíc byl proto ustaven Český národní koordinační tým pro IPY-5, jehož cílem je propojit české vědecké instituce působící v Arktidě a Antarktidě, koordinovat jejich zapojení do mezinárodních výzkumných iniciativ a posílit postavení českého polárního výzkumu.
„Polární oblasti se mohou na první pohled zdát natolik vzdálené, že si jen těžko představujeme, jak zásadní význam mají například pro utváření našeho středoevropského klimatu. Zároveň představují jedinečné přírodní laboratoře, kde se řada globálních procesů projevuje mimořádně rychle, a můžeme je tak lépe studovat,“ uvedla Stanislava Bezdíček Králová z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity.
Zdůraznila, že polární oblasti nejsou jen o klimatických změnách. Jsou i zdrojem dosud nepoznané biologické rozmanitosti a mohou přinášet objevy s přímým využitím pro společnost, například nová antibiotika či jiné biologicky aktivní látky.

Foto: archiv Českého antarktického výzkumného programu
Vědci z ČR zkoumají v Antarktidě živou i neživou přírodu.
Mezinárodní polární rok představuje jednu z nejvýznamnějších celosvětových iniciativ zaměřených na výzkum Arktidy a Antarktidy. Tato akce se koná s dlouhými, někdy dokonce až desítky let trvajícími přestávkami. První ročník se konal již v letech 1882–1883, druhý pak až v letech 1932–1933. Třetí ročník se uskutečnil mezi lety 1957–1958 a čtvrtý, zatím poslední, v letech 2007–2008. Pátý proběhne v letech 2032–2033; dosud tedy platí, že se akce koná jednou za 25 nebo 50 let.
„Zapojení do Mezinárodního polárního roku je pro nás životní příležitostí,“ konstatoval Jan Kavan z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s tím, že s ohledem na intervaly mezi jednotlivými ročníky to pro většinu vědců znamená jednou za jejich kariéru.
„Proto je důležité být součástí příprav,“ dodal. Vědcům z ČR se tak může otevřít cesta k velkým mezinárodním projektům.
Nadcházející Mezinárodní polární rok naváže na tradici předchozích ročníků v době, kdy polární oblasti procházejí mimořádně rychlými environmentálními změnami, jejichž důsledky ovlivňují klimatický systém celé planety.
Koordinační tým tvoří pět tematických pracovních skupin zaměřených na biologii, geovědy, společenské a humanitní vědy, environmentální dopady, atmosféru a dálkový průzkum Země a výzkumnou infrastrukturu a logistiku. Hlavním úkolem skupin bude identifikovat společné vědecké priority, koordinovat přípravu výzkumných projektů a vytvářet příležitosti pro zapojení českých týmů do rozsáhlých mezinárodních výzkumných konsorcií.

Foto: Jihočeská univerzita
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
