Zatímco léčila, muži na ni žalovali. Dorothea Christiane Erxlebenová předběhla svou dobu

Narodila se v roce 1715 do rodiny lékaře, který své odborné znalosti získal převážně samostudiem. Christian Polykarp Leporin vzdělání nakonec završil získáním doktorského titulu na univerzitě v Erfurtu. Nejdříve působil jako lékař v Ascherslebenu, později v nedalekém Quedlinburgu (dnešní spolková země Sasko-Anhaltsko). Dorothea byla od dětství náchylná k nemocem.

„První léta života jsem prožila ve velké tělesné slabosti a ve stavu téměř neustálé nemoci; často totiž jedna choroba ještě ani plně neodezněla, když už propukla další,“ vzpomínala později. Čas strávený na lůžku nepromarnila. Pilně se vzdělávala, a tak uměla číst i psát již v pěti letech. A dychtivě se ponořila do knih, kterých byl plný dům. Díky tomu objevila i spisy filozofa a právníka Christiana Thomasia, který prosazoval právo žen na vzdělání.

Sdílení s bratrem

Dorothea prokazovala mimořádné intelektuální schopnosti a zájem o přírodní vědy. A protože dívky v tomto období neměly přístup k vyšším stupňům studií, latinu, řečtinu a francouzštinu ji soukromě vyučoval ředitel místního akademického gymnázia, pedagog a teolog Tobias Eckhard. Otec si byl vědom dceřina talentu a snažil se ji ve vzdělání podporovat. Ve spojení s její touhou po vědění a schopnosti samostatného studia dosáhla úrovně znalostí srovnatelné se studenty medicíny.

Absolvovala stejnou přípravu jako její bratr a stejně jako on toužila po získání akademického titulu, k čemuž si poznamenala: „Jak často jsem toužila sdílet toto štěstí! Místo toho jsem se musela spokojit s tím, že mě otec nadále vzdělával a pečlivě mi předával své znalosti.“

Učila se však tím nejlepším způsobem. Pomáhala mu v lékařské praxi a doprovázela jej na návštěvách pacientů. Když jí dovolil, aby jej v praxi zastupovala, rozhodla se požádat pruského krále Fridricha II. Velikého o svolení k přijetí ke studiu na univerzitu. Ačkoliv jí toto privilegium v roce 1741 udělil, nevyužila ho hned. Zemřela jí totiž sestřenice a Dorothea se ujala péče o jejích pět dětí.

V roce 1742 se provdala za diakona Johanna Christiana Erxlebena. Starala se o domácnost a plnila povinnosti manželky duchovního. „Ačkoli jsem se na základě vlastní zkušenosti záhy přesvědčila, že manželství není překážkou ženského vzdělávání – ba naopak, že ve společnosti rozumného manžela je studium ještě příjemnější, musela jsem své zamýšlené doktorské studium prozatím odložit; nemohla jsem se mu totiž věnovat a zároveň pečovat o výchovu pěti dětí,“ shrnula situaci, kterou mnoho žen řeší i v dnešním světě. Kromě toho sama postupně porodila čtyři děti, včetně pozdějšího přírodovědce Johanna Christiana Polycarpa Erxlebena a právníka Johanna Heinricha Christiana Erxlebena.

Foto: Profimedia.cz

Tvář první ženy s titulem doktorka medicíny v Evropě se objevila i na německé známce.

Děti versus kariéra

Dorothea se snažila prokázat, že studium žen je uskutečnitelné a slučitelné s ostatními povinnostmi. Ve spisu Důkladné zkoumání příčin, které brání ženskému pohlaví ve studiu (1742) identifikuje různé příčiny nedostatku vzdělání, k nimž patří lakota, závist, ale i nízké sebevědomí a strach žen. Čtenáře vede k závěru, že pro nedostatek vzdělání neexistuje, bez ohledu na pohlaví, téměř žádná omluva. Sice uznává, že ženám, které vedou domácnost, může scházet energie na učení, ovšem ty z privilegovaných vrstev se na to vymlouvat nemohou. Odmítala i tvrzení, že ženy podléhají emocím. Vzhledem k nárokům, jimž musela den co den čelit, měla dostatek důkazů o schopnosti je ovládat. Ostatně bez ní by se ani nedala vést domácnost, ani vychovávat děti, to platilo tehdy stejně jako dnes.

Vedle péče o rodinu se Dorothea věnovala lékařské praxi, kterou převzala po zesnulém otci. Léčila však bez formálního vzdělání a licence. Ostatní lékaři v Quedlinburgu se obávali konkurence a hlasitě upozorňovali na to, že se praxe jejich „kolegyně“ ocitá v právní šedé zóně. Když jedna z Dorotheiných pacientek zemřela na tyfus, tři lékaři ji v roce 1753 obvinili ze šarlatánství.

„Zdejší lékařský stav je již řadu let natolik zdevastován bujícím šarlatánstvím, že se žádný seriózní lékař nedokáže uživit; nemoci léčí lázeňští, holiči a porodní báby – a především manželka diakona Erxlebena, která v tomto šarlatánství vyniká svou nestoudnou troufalostí, neboť za pacienty dochází i veřejně,“ hřímali.

Na stížnost Dorothea odpověděla šestnáctistránkovým vyjádřením, v němž zveřejnila svůj záměr dokončit doktorské studium. Argumentovala i tím, že k poskytování lékařské péče má dostatečnou kvalifikaci, kterou získala na základě praxe u svého otce. Odvolávala se zároveň na privilegium z roku 1741. A nabídla, že vykoná zkoušku před lékaři, kteří si na ni stěžovali – ti však odmítli. Nakonec musela z nařízení pruského krále předložit doktorskou práci na lékařské fakultě na univerzitě v Halle do tří měsíců; tento termín však musel být prodloužen kvůli narození jejího čtvrtého dítěte v dubnu 1753. 

Na začátku roku 1754 odevzdala latinsky psanou disertační práci, v níž se zaměřila na správnou a vhodnou medikaci léčiv. Dne 6. května 1754 složila doktorskou zkoušku, 12. června téhož roku promovala a získala titul doktorky medicíny.

O sto koňských délek

V roce 1760 zemřel její manžel a jako by s ním odešla i část Dorotheiny životní síly. Byla stále bledší, křehčí a vyčerpanější, neměla chuť k jídlu a špatně spala. Masti, obklady ani zábaly nepomáhaly, bolest nepolevovala. Svého muže Dorothea přežila o dva roky, příčinou úmrtí byla rakovina prsu.

Tato lékařka obrovsky předběhla svou dobu, protože titul získala o téměř 150 let dřív, než mohly ženy v Německé říši studovat obory medicína, zubní lékařství a farmacie, což jim bylo umožněnu až od roku 1899. A ke studiu medicíny na univerzitách v Prusku se mohly zapisovat teprve od roku 1908. Není tedy divu, že její jméno dnes nesou nemocnice, kliniky, školy i ulice v Berlíně, Drážďanech, Halle, Kielu, Lübecku a Quedlinburgu. V roce 1987 se její portrét objevil na poštovní známce Německé spolkové pošty.

Dorothea Christiane Erxlebenová

  • 13. 11. 1715, Quedlinburg – 13. 6. 1762, Quedlinburg
  • První doktorka medicíny na území dnešního Německa i celé Evropy
  • Autorka lékařských i společenských spisů

内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅