Tady by mohla začít válka s Ruskem. Deset míst, která musí Evropa uhlídat
- Úvod Úvod
Evropa je poslední měsíce ve střehu a obává se všemožných ruských aktivit včetně zatoulaných dronů, leteckých narušení vzdušného prostoru, námořních třenic a sabotáží. Panují obavy, že toto napětí by dokonce mohlo dříve či později přerůst přímo v konflikt, ať už úmyslný, nebo v důsledku pochybení. Zvláště horko je v oblasti u Baltského moře. Někteří odborníci ale varují, že by si Kreml mohl pro svůj úder vybrat i nečekané místo.
Podívejte se na nejčastěji zmiňované evropské slabiny.
1. Suvalský koridor je příliš hodnotný cíl
Suvalský koridor, tedy zhruba 65 kilometrů dlouhý pás vklíněný mezi Kaliningradskou oblast a Bělorusko, je dlouhodobě považovaný za hlavní Achillovu patu NATO. Kdyby se ho podařilo Rusku obsadit, vyřešilo by svůj problém s izolací Kaliningradu a zároveň by odřízlo Pobaltí od přísunu posil a zásob.
„Suvalský koridor je archetypem vysoce hodnotného strategického cíle s nízkými operačními náklady. Nevyžadovalo by to úplnou invazi do pobaltských států. Omezená, rychlá a chirurgická operace by stačila,“ konstatoval před časem polský zahraničněpolitický think tank Fundacja im. Kazimierza Pułaskiego.
Polsko a Litva se snaží posílit obranyschopnost území a dávají dobrý pozor na to, co se kolem koridoru děje. Pobaltské země se také snaží konečně vyřešit problém nedostatečného železničního spojení ke svým spojencům a přežívající široký rozchod kolejí. V případě potřeby by komplikoval přesun sil NATO, naopak by to nahrávalo Rusku. Projekt Rail Baltica však doprovázejí potíže a železnice ještě řadu let nebude kompletní.
- Úvod Úvod
2. Kaliningradské oko do Evropy
Rusko ukazuje, že Kaliningrad ubrání. | Zdroj: Profimedia
Stále výbušnějším místem se stává ruská exkláva Kaliningrad. Rusko ji očividně považuje za svou slabinu, a proto opakovaně varuje, že ji bude bránit všemi možnými způsoby. Tím míní, že je ochotné použít jaderné zbraně. NATO zase u oblasti provádí cvičení a ukazuje Moskvě schopnost narušit obranu Kaliningradu.
Kreml na místě buduje vyspělý radarový systém, kterým bude schopný monitorovat nejenom provoz v Baltském moři. Podle některých zdrojů by mohl mít dosah až tři tisíce kilometrů, což by znamenalo, že Moskva by měla přehled o dění v každém koutu Evropy. „Pokud by se jim podařilo získat včasné varování o pohybu jednotek NATO v případě invaze na jeho východním křídle, pak by získali více času na rozhodování,“ uvedl podle Deutsche Welle litevský bezpečnostní expert Vaidotas Malinionis.
Experti proto míní, že riziko střetu v oblasti exklávy roste. A nakonec nemusí být ani záměrný. Může se stát, že Rusko špatně odhadne situaci nebo nějaký nechtěný incident vyvolá rozsáhlý konflikt.
- Úvod Úvod
3. Narva je další ukázkou podněcování separatismu
V Narvě Rusové povzbuzují separatismus. | Zdroj: Profimedia
Dalším citlivým bodem Severoatlantické aliance je Narva, estonská východní výspa na samé hranici s Ruskem. Padesátitisícové město je převážně ruskojazyčné a jeho loajalita k Estonsku nemusí být zcela pevná. Moskva by se právě zde mohla ohánět svým oblíbeným tvrzením, že jí jde o ochranu utlačované ruské menšiny.
Pro Tallinn je jistě alarmující, že Kreml v oblasti v poslední době používá svou další typickou a mnohokrát osvědčenou zbraň: podněcování separatismu. Na sociálních sítích se tak od jara objevuje konstrukt „Narvská lidová republika“ po vzoru donbaských odtrženeckých útvarů. Digitální provokace zahrnují mapy, symboly i různé texty zpochybňující ochotu a připravenost NATO Narvu bránit.
Zpravodajci proto varují, že právě v této oblasti by Kreml mohl otestovat soudržnost aliance ve skutečnosti. Estonsko riziko dobře chápe a posiluje v Narvě vojenskou přítomnost. Celkově opevňuje svou hranici s východním sousedem, klade tam protitankové překážky a staví bunkry.
- Úvod Úvod
4. Gotland se opět stává pevností na moři
Gotland už má zase vojáky. | Zdroj: Profimedia
Švédský strategický ostrov v Baltském moři je bezpochyby dalším místem, kde by mohlo vše vypuknout. Se svou polohou 275 kilometrů od Kaliningradu a sotva 90 kilometrů od švédského pobřeží je klíčový pro obě strany. Alianci by Gotland sloužil jako logistický uzel, ke kontrole námořních tras a k provádění úderů na nepřátelské území.
Ruský prezident Vladimir Putin by jeho ovládnutím získal důležitou oporu v nepřátelském prostředí. „S klíčovou vojenskou strategickou polohou se ostrov s největší pravděpodobností stane dějištěm nepřátelské akce v úvodní fázi konfliktu,“ řekl před časem The Wall Street Journal Stefan Lundqvist z Ted Stevens Center for Arctic Security Studies na Aljašce.
„Pokud jste schopni ovládat Gotland, jste schopni ovládat i Baltské moře,“ dodává podle The Guardian plukovník Andreas Gustafsson ze švédské armády. Na ostrově žije na 60 tisíc lidí a Stockholm je plánuje i v případě útoku z velké části udržet na místě. Za studené války působilo na Gotlandu 25 tisíc vojáků, po rozpadu SSSR došlo k jeho úplné demilitarizaci. V posledních letech jejich počet zase narůstá a v příštím roce by měl dosáhnout čtyř tisíc.
- Úvod Úvod
5. Dánské úžiny často používá ruská stínová flotila
Rusové na moři provokují i Dány. | Zdroj: Profimedia
Důležité úzké hrdlo mezi Severním mořem a Baltem je v posledních letech místem častých sporů. Moskva potřebuje používat několik těchto námořních cest k vývozu ropy a dalších energetických produktů ze svých baltských přístavů. Ale od doby, co kvůli uvalení západních sankcí Rusko udržuje stínovou flotilu tankerů, chová se v nebezpečných vodách velmi nezodpovědně.
Tyto lodě jen loni podle Kodaně uskutečnily v dánských teritoriálních vodách téměř tři stovky plaveb. Bezpečnostní analytici upozorňují, že představují ekonomické, environmentální a strategické hrozby. Mnohé jsou ve špatném stavu, nepojistitelné a často plují s vypnutým identifikačním systémem, což zvyšuje riziko kolize.
Ruská plavidla navíc provádějí záměrné provokace. Dánové v minulosti hlásili, že plují na kolizních kurzech, míří zbraněmi na dánské lodě a ruší navigaci. „Rusko používá vojenské prostředky, a to i agresivním způsobem, aby na nás vyvíjelo tlak, aniž by v tradičním smyslu překročilo hranici k ozbrojenému konfliktu,“ stěžoval si už loni představitel dánských zpravodajských služeb Thomas Ahrenkiel. Při takovém chování není riziko vypuknutí konfliktu zanedbatelné.
- Úvod Úvod
6. Přechod Nuijamaa je jednou ze slabin dlouhé hranice
Finsko musí střežit přes půlku pozemní hranice NATO s Ruskem. | Zdroj: Profimedia
Finsko ví, že Rusko může využít v podstatě jakékoliv skuliny v 1340 kilometrů dlouhé společné hranici, a proto ji v poslední době opevňuje. V září dokončilo 200 kilometrů dlouhý plot podél vybraných úseků linie. Kvůli ruskému nebezpečí země dokonce před časem odstoupila od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min.
Nyní si plánuje vlastními silami milion min vyrobit a obnovit tak zásoby, které v naději na trvalý mír se sousedem zlikvidovala jen krátce před anexí Krymu. „Finsko je zodpovědné za více než polovinu celé pozemní hranice mezi zeměmi NATO a Ruskem,“ připomněla před časem ministryně zahraničí země Elina Valtonen.
Jedním ze zranitelných míst je hraniční přechod Nuijamaa, který se nachází nedaleko Vyborgu a jen 150 kilometrů od Petrohradu. Nabízí tak výborný přístup do Finska. Přechod se v minulosti stal terčem operace řízené imigrace do zemí NATO pod taktovkou Kremlu ve snaze destabilizovat Evropu. Finsko proto všechny přechody na konci roku 2023 uzavřelo a zabarikádovalo. Letos na podzim prodloužilo toto opatření o další dva roky.
- Úvod Úvod
7. Finnmark se připravuje na dronovou i jinou hrozbu
Na sever Norska se nedávno přijel podívat král Haakon VIII. | Zdroj: Profimedia
Smůlu na 200 kilometrů dlouhou přímou hranici s Ruskem má i Norsko, navíc v sousedství vysoce militarizované oblasti a ruské Severní flotily. Oslo proto také v současnosti připravuje svůj nejsevernější region na možné hrozby. Zvyšuje tam počet vojáků a rozmísťuje senzory systému protivzdušné obrany NASAMS.
„Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, jak důležité je mít dobrý přehled a dostávat včasné varování. Jde o senzory, které posílí naši schopnost detekovat drony ve Finnmarku,“ vysvětlil norský ministr obrany Tore Sandvik. Severní norská města navíc v posledních letech sloužila k ruské špionáži a pašování zboží, které podléhá sankcím.
Špioni se vydávají za rybáře či turisty a shromažďují informace o infrastruktuře a aktivitách podél pobřeží. Norsko se tak obává sabotáží. Síly země se obracejí i na místní obyvatele, aby jim pomohli identifikovat podezřelé osoby.
- Úvod Úvod
8. Špicberky se bojí, že jim nikdo nepomůže
Špicberky by mohly být dle expertů ideálním cílem. | Zdroj: Profimedia
Norsko má ještě jednu a možná i větší slabinu. Odlehlé arktické souostroví se může stát prvním ruským terčem přinejmenším ze dvou důvodů. Prvním je stoupající zájem Moskvy o Arktidu v souvislosti s oteplováním a zpřístupňujícími se námořními trasami. A druhým je specifické postavení Špicberk, které by dobře otestovalo ochotu NATO k obraně spojence.
„Jsou součástí Norska, člena NATO, ale jsou demilitarizované ustanoveními Svalbardské smlouvy z roku 1920, kterou podepsalo 46 zemí, včetně USA, Norska a Francie. Kvůli této dohodě zůstává NATO hluboce rozděleno v tom, zda by v případě ruského kroku všichni členové aliance chtěli aktivovat článek 5 Severoatlantické smlouvy, který požaduje, aby byl útok na jednoho chápán jako útok na všechny,“ vysvětlil před časem problém Paul Goble z think tanku The Jamestown Foundation.
Spojenci podezírají Rusko z toho, že u ostrovů zkoumá podmořské kabely a další důležitou infrastrukturu. Provádí také různé provokace, jejichž cílem je zpochybnit norský nárok na Špicberky.
- Úvod Úvod
9. Delta Dunaje a neklidné Černé moře straší NATO
Situace v Černém moři se v poslední době velmi zhoršila. | Zdroj: Profimedia
Jakkoliv se řada zranitelných evropských míst nachází na severovýchodě, musí se mít aliance na pozoru i na jihovýchodě. Zvlášť když od léta výrazně stouply válečné aktivity v Černém moři a stále více ohrožují pobřeží Bulharska a Rumunska i jeho významný plynový projekt. Od začátku roku se stalo terčem ruských a ukrajinských útoků už téměř 450 komerčních lodí a o život přišlo 40 civilistů.
Bukurešť i Sofie žádají Evropskou unii o větší podporu a posílení v oblasti plánuje NATO. Podle některých analytiků ale Moskva sází na to, že Západ nebude chtít situaci za žádnou cenu eskalovat. „Jde o testování těchto červených linií, přičemž si plně uvědomují, že uděláme vše pro to, abychom přijali co nejmírnější opatření,“ řekla podle Reuters expertka na Černé moře Iulia Joja z amerického think tanku Middle East Institute.
Rumunsko k tomu děsí i ruské útoky na ukrajinské dunajské přístavy, které se nacházejí jen kousek od hranic země. Místní obyvatelé se tak bojí hlavně zatoulaných dronů. „Pro mě je válka především o zvucích. Děje se to vždy v noci, kdy není nic vidět. Dnes už poznám rozdíl mezi dronem Šáhed, dronem Geran a raketou,“ postěžovala si pro Le Monde před časem obyvatelka rumunské vesnice Periprava.
- Úvod Úvod
10. Kypr letos zažil dronový útok
Svou polohou je zranitelný i Kypr. | Zdroj: Profimedia
Zcela v bezpečí ale nejspíš nejsou ani lidé na jihu kontinentu. V září vzbudily pozornost zprávy o údajném varování americké CIA, že několik zemí u Středozemního moře by se mohlo stát cílem ruské operace. Americké tajné služby prý naznačily, že plán by zahrnoval drony vypouštěné z ruských plavidel maskovaných jako obchodní lodě. Týkat se měl Španělska, Itálie nebo Francie.
Nakonec ale nebylo jasné, zda měly informace nějaké opodstatnění, nebo Rusko rozšířilo dezinformace, aby vyvolalo paniku i v té části Evropy, která se ho zatím příliš neobává. „Je v zájmu Putina vytvářet nejistotu,“ konstatoval podle France 24 Mark Lacy, specialista na ruské hrozby z University of Lancaster.
Jisté ale je, že odborníci středomořská rizika považují za reálná a upozorňují na to, že připravenost tohoto regionu je nižší. „Rusko si vždycky vybere místa, kde ho neočekáváme,“ tvrdí německý bezpečnostní expert Mario Baumann. Jedním z ohrožených míst by mohl být ostrov Kypr, který není v NATO. Británie už dříve vyjádřila obavu o své tamní základny. „Rusko by mohlo vyzbrojit Hizballáh nebo jinou skupinu spojenou s Íránem k provedení útoku,“ řekl v roce 2024 zdroj Daily Telegraph. Na kyperskou základnu nakonec dopadl dron krátce po zahájení války v Íránu a našly se v něm ruské součástky.
内容来自 E15.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗