NATO je záruka bezpečnosti a z EU pryč nikdo nechce, ukázal mezinárodní průzkum

Nejméně lidí si setrvání v Evropské unii přeje v Bulharsku, a to 53 procent. Ve Francii je to 60 procent a v ČR 63 procent.

Ve všech členských zemích má většina oslovených obyvatel pocit, že státu přináší členství ekonomické výhody, větší svobodu a demokracii a zajišťuje zemi větší slovo ve mezinárodních záležitostech.

Současně si ale 67 procent lidí myslí, že některá nařízení EU negativně ovlivňují některá odvětví ekonomiky. Nejvíce je jich v ČR (76 %) a ve Francii (75 %, kde je důvodem zemědělská politika). V každé zemi ale vidí většina oslovených negativní dopady členství na některá odvětví hospodářství.

Ze všech čtrnácti zemí jsou obyvatelé České republiky nejvíce přesvědčeni, že jejich demokracie funguje. Z oslovených si 73 procent Čechů myslelo, že demokracie funguje, ovšem jen osm procent si myslí, že funguje plně, což odpovídá průměru v průzkumu.

Ještě větší podporu než členství v v EU má setrvání v NATO. V průměru by pro ně teď hlasovalo 77 procent lidí, v Polsku 93 %, v Maďarsku 88 %, v ČR 77 procent, v USA pak 63 % a v Bulharsku 57 procent. V průměru považuje NATO za účinnou odstrašující sílu 72 procenta oslovených a v USA si 69 procent respondentů myslí, že jsou Spojené státy díky NATO silnější.

Většina oslovených ve všech zemích je přesvědčena, že by USA přišly na pomoc napadené zemi podle článku 5 Washingtonské smlouvy a že by jejich země přišla na pomoc ostatním.

Nepřipravené armády

Jen 49 % oslovených v Evropě si myslí, že by si Evropa sama zajistila bezpečnost. Pouze v USA a na Ukrajině je nadpoloviční počet oslovených přesvědčen, že je země připravena na velkou bezpečnostní krizi nebo válku. V ČR si to myslí jen 24 %, stejně jako v Rumunsku. Na Slovensku je to jen 19 % a v Bulharsku 20 %.

S výjimkou Slovenska, Lotyšska a Estonska si většina obyvatel myslí, že by se měly zvýšit výdaje na obranu. V ČR je to 54 % oslovených. Nízká míra ochoty zvýšit výdaje na zbrojení v pobaltských zemích je dána tím, že jsou tam už nyní vysoké. Lotyšsko na obranu dává 4,9 procent, Litva 5,3 a Estonsko 5,4 procent HDP.

Americký tlak na zvýšení výdajů na obranu vnímá kladně nadpoloviční většina jen v Polsku, kde je dokonce pro 68 %, v USA, Litvě, Estonsku, Británii a v Rumunsku. V ČR je pro 39 %, v Bulharsku 36 % a na Slovensku 33 %.

Globsec Trends 2026 The Reality Check

Průzkum Globsec Trends 2026 The Reality Check se konal v ČR, USA, Francii, Británii, Německu, Polsku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Rumunsku, Maďarsku, Bulharsku a na Ukrajině mezi 13 730 respondenty.

V Bulharsku, u něhož je nejmenší prozápadní a proamerická orientace, si jen 40 % oslovených myslí, že by se měla zachovat americká vojenská přítomnost v Evropě, a 67 % Bulharů se domnívá, že by se měla alespoň klesnout. Snížit ji chce také 65 procent Američanů.

V Bulharsku a na Slovensku se 53procentní většina domnívá, že by se USA měly méně angažovat v mezinárodních organizacích, jako je NATO nebo OSN.

Ve všech evropských zemích se domnívají většinově, že pokud by USA omezily svou roli při zajištění bezpečnosti, evropské země by měly převzít větší zodpovědnost. V průměru je to 84 % oslovených, stejně jako v ČR. V žádné zemi není podpora menší než 77 procent.

Ve všech členských zemích EU panuje většinově názor, že by se v EU měly vytvářet vlastní kapacity vedle NATO. Nejmenší je podpora v ČR, ale i ta je 61procentní. V Maďarsku to bylo 63 %, na Slovensku 66 %, naopak v Rumunsku 82 %.

S výjimkou Bulharska nadpoloviční část obyvatel věří vlastní armádě, na Slovensku a v Německu by bylo jen 47 procent lidí ochotno bránit svou zemi.

Sporné kroky oslabují USA

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅