Běžkařská invaze na Novoměstsku: chybí parkoviště, toalety i ohleduplnost
Nová technika i znaèení, lepší propojení bìžkaøských tras. Na takové novinky se mohou tìšit pøíznivci bílé stopy na Žïársku. Hlavnì do okolí Nového Mìsta na Moravì však míøí lyžaøù rok od roku víc a pro provozovatele tratí to neznamená jen radostné pocity. Nájezdy sportovcù totiž pøinášejí i øadu negativ.
Na Novomìstsku mají milovníci bìžkování k dispozici zhruba sto kilometrù tras. Teoreticky. Aby se ale pøipravovaly v plném rozsahu, to pro poslední vysoèinské zimy není rozhodnì samozøejmostí.
„Poèasí nám ukazuje, že globální oteplování není žádný mýtus. Místo stovky kilometrù tak upravujeme nìjakých tøicet, pokud vùbec nìjaký sníh napadne. Problém ale je, že lidí pøijíždí poøád stejné množství, ne-li více,“ upozornil Miloš Brabec, pøedseda Mikroregionu Novomìstsko, svazku obcí, jež se na péèi o tratì finanènì podílejí.
Pøejezdy do sousedních regionù
Zatímco v minulosti se tak bìžkaøi rozptýlili i do dalších èástí Žïárských vrchù, teï míøí hlavnì do okolí Nového Mìsta na Moravì, Skleného, Tøech Studní, Fryšavy pod Žákovou horou èi Vlachovic. Tam bývá snìhu, a tedy i upravených stop, nejvíc.
„V minulosti pøitom odtud lyžaøi bìžnì pøejíždìli do okolních regionù – tøeba na Jimramovsko, Bystøicko, Žïársko. Takové podmínky už ale nyní nebývají,“ vzpomíná Brabec, jenž je i starostou obce Tøi Studnì.
Tato zhruba stohlavá vesnièka se v pøípadì snìhové nadílky zalidòuje až pøíliš. Jako výchozí bod pro bìžkaøské výjezdy do okolí ji volí nejen místní a lidé z okolí, ale i øada lyžaøù tøeba z Brnìnska, Svitavska i vzdálenìjších míst. Lákají je jak snìhové podmínky Žïárských vrchù, jež jsou oproti jiným èástem republiky pomìrnì pøíznivé, tak rùznorodá krajina a precizní pøíprava tratí, která je v rukou „srdcaøù“.
Tito nadšenci z Lyžaøského Novomìstska umí vytvoøit stopy i za podmínek, které jsou mnohdy „na hranì“. Ovšem na nadmìrné pøívaly lyžaøù není vìtšina vesnic v regionu pøipravená. Chybìjí hlavnì parkovištì, na øadì frekventovaných výchozích bodù ale tøeba i toalety.
„Dost hospod a restaurací je navíc zavøených, protože je pro provozovatele èím dál tìžší sehnat personál. Celá tato problematika zimní turistiky by se mìla nìjak globálnì øešit, ne sem jen lákat turisty, chlubit se sítí našich tratí na internetu a lákat sem další a další lidi,“ míní Brabec.
S invazí lyžování chtivých návštìvníkù se potýká tøeba i obec Sklené. Zatímco Tøi Studnì mají alespoò jedno vìtší placené parkovištì – by� v pøíznivé sezonì ani to nepostaèuje – Sklenští jsou takøka bez odstavných ploch. „Nìjaká dvì tøi auta možná mohou stát na návsi, to samé u obecního úøadu. To je vše. Jinde už by øidièi parkovali na soukromých pozemcích a zemìdìlských plochách,“ vysvìtlil starosta Skleného Josef Hušek.
Pozemek, kde by se dalo vybudovat parkovištì, Sklenští nemají. „Není to navíc nic snadného, když jsme v chránìném území, a ani levného,“ dodal Hušek.
Bìžkaøi tak parkují, kde se dá, což nejenže vadí místním, ale také ohrožuje øidièe, již vsí projíždí. Auta totiž stojí i podél silnice druhé tøídy, èímž komplikují prùjezd a zimní údržbu. „Øešíme to s policií, ale ta pøijede spíš nárazovì, rozhodnì to nekontroluje natolik pravidelnì, aby to lidi odradilo. Možná se to zaène øešit, až se stane nìjaký prùšvih,“ zamýšlí se Hušek.
Vozidla parkující pøi kraji vozovky totiž zasahují do komunikace na zrovna nepøíliš pøehledném místì, na horizontu prudkého kopce.
„Policisté øeší tyto pøestupky v dopravì v prùbìhu zimního období v dané lokalitì pomìrnì èasto,“ potvrdila krajská policejní mluvèí Dana Èírtková. Je-li høíšník pøítomen u auta, mùže od hlídky inkasovat pokutu až do dvou tisíc korun. „Když øidiè u vozidla není, policisté pøestupek zadokumentují a oznámí jej do správního øízení. Na vozidlo umístí souèasnì výzvu k podání vysvìtlení,“ objasnila mluvèí.
Nadmíru lyžaøù, již se koncentrují na urèitých místech, vnímají i ochranáøi. „Bìžecké lyžování je poslední roky fenomén, který pøírodu samozøejmì zatìžuje. Ale tím, že snìhu moc nebývá, se naštìstí odehrává jen po zlomek zimy, navíc pouze v urèitých oblastech, kde se stopy upravují strojovì. Jiné èásti Žïárských vrchù jsou zase o to klidnìjší,“ uvedl za Agenturu ochrany pøírody a krajiny Václav Hlaváè, øeditel Regionálního pracovištì Vysoèina. Øešení potíží s parkováním tak zùstává hlavnì na bedrech obcí. „Vybudování nìjakého parkovištì na tomto území v plánu nemáme,“ dodal Hlaváè.
Srdcaøi opìt vyjedou i letos
Aè je velká èást lyžaøù dle provozovatelù tratí slušných, po mnoha dalších zùstávají v pøírodì i nemilé stopy. „Kolik odpadkù je vidìt po lidech v lese, na polích a loukách, je až neskuteèné. Ani bych se nedivil, kdyby zemìdìlci nechtìli, abychom pøes jejich pozemky jezdili,“ konstatoval Brabec s tím, že lidé z Lyžaøského Novomìstska, stejnì jako øada místních, tento odpad pravidelnì uklízí, napøíklad pøi jarní akci Èistá Vysoèina. „Když už si ty svaèiny lidé vezmou do batùžku, nechápu, že tam pak nemohou vrátit i obal, aby ho vyhodili doma nebo do kontejneru nìkde v obci,“ kroutí hlavou Brabec.
I pøes zmínìné peripetie, jež pøinášejí také úvahy, zda má úprava tratí za takových okolností smysl, ale podle nìj parta nadšencù rok co rok vyráží do terénu znovu. Pohání je stavovská èest i chvála skalních a spoøádaných lyžaøù.
„Pro další sezonu byl napøíklad s dotaèní podporou poøízen nový rozrušovaè snìhové vrstvy – takzvaný finišer – se stopovacím zaøízením,“ zmínil pøedseda mikroregionu. Stroj umí snìhový podklad efektivnìji rozmìlnit, utlaèit a vytvoøit vhodný povrch pro bruslení i klasiku. „Výraznì tak pomùže s úpravou tratí i pøi ménì pøíznivých snìhových podmínkách,“ øekl Brabec.
Prioritou této sezony je pak provázanost stop ze Žïárska a Novomìstska. „Pøipravuje se souvislé propojení žïárských tratí pøes novomìstský okruh a pøi pøíznivých snìhových podmínkách i možnost plynulého prùjezdu regionem smìrem k oblíbeným trasám v okolí Vlachovic,“ upøesnil Brabec.
Spoleènì s jednotným znaèením tyto novinky umožní bìžkaøùm využít desítky kilometrù navazujících tratí – bez nutnosti pøenášet lyže èi složitì hledat cestu.
15. února 2021
Ve Žïáøe bìžkaøi ocení stopy a bruslaøi led
V bílou zimu doufají i ve Žïáøe nad Sázavou. Pod køídly mìstské organizace Sportis je tam udržováno hned nìkolik okruhù vrùzných délkách. Ovšem sezony, kdy mìli lyžaøi tyto možnosti kompletnì k dispozici, jsou teï už spíš jen vzpomínkou pamìtníkù.
Poslední roky se mohli místní bìžkaøi vyøádit spíš v nejbližším okolí mìsta – hlavnì na loukách vareálu Martina Koukala nebo v lokalitì Vetla. „Pokud budou snìhové podmínky pøát, poèítáme ale samozøejmì také s údržbou i vzdálenìjších tras, jako je tøeba Losenický nebo Škrdlovický okruh,“ podotkl Radim Technik, øeditel organizace Sportis.
Vybavení k tomu „pøíspìvkovka“ ostatnì má. Disponuje novou ètyøkolkou, k níž loni díky dotaci pøibylo ještì speciální pøídavné zaøízení. To umožòuje snadné støídání stopovaèe, jenž vytváøí klasickou stopu, a válce zhutòujícího sníh s takzvaným finišerem, který uválcovanou plochu ještì zarovná a vytvoøí tak pás pro bruslení.
Sportis navíc plánuje zopakovat iloòský úspìch s pøípravou venkovního oválu pro jezdce na bruslích. Tra� u zimního stadionu se loni povedlo ve spolupráci s hasièi „zaledovat“ a díky pracovníkùm „zimáku“ a Josefu Holemáøovi se ètyøkolkou svyhrnovacím zaøízením ipravidelnì udržovat. To oceòovaly stovky lidí, jež tam každý den míøily. Bruslení navíc bylo zdarma.
„Když budeme vìdìt, že pøedpovìï ukazuje delší mrazy, urèitì chceme lidem bruslení umožnit ituto sezonu,“ slíbil Technik. (ned)
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗