Osm vědců z Pardubic oficiálně patří ke světové špičce. Vyvíjejí i test na rakovinu
Osm vìdeckých osobností spojených s Univerzitou Pardubice se zaøadilo do aktuálního žebøíèku dvou procent nejcitovanìjších vìdcù svìta podle citaèního ohlasu za rok 2025. Jejich výzkum sahá od chemie a pokroèilých materiálù pøes umìlou inteligenci až po vývoj krevního testu pro vèasné odhalení rakoviny slinivky bøišní.
Mezi nejcitovanìjší vìdce svìta se na základì citaèního ohlasu za rok 2025 zaøadili Petr Hájek, Jiøí Málek, Filip Bureš, Svatopluk Zeman, Roman Svoboda, Michal Holèapek, Libor Dostál a také zesnulý Pavel Jandera, jehož práce jsou nadále citovány. Výsledky jejich výzkumu využívají další odborníci po celém svìtì.
Jak vzniká žebøíèek nejcitovanìjších vìdcù?
Žebøíèek vychází z metodiky odborníkù ze Stanfordovy univerzity a spoleènosti Elsevier. Využívá data z databáze Scopus a zahrnuje 20 hlavních vìdních oblastí a 174 podoborù. Hodnotí dlouhodobý citaèní ohlas i výsledky za jednotlivé roky. Do žebøíèku se dostávají vìdci patøící mezi 100 tisíc nejvýše hodnocených autorù podle souhrnného citaèního ukazatele nebo mezi dvì procenta nejlepších ve svém podoboru.
„Zaøazení osmi vìdeckých osobností do mezinárodního žebøíèku dvou procent nejcitovanìjších vìdcù svìta považujeme za významné potvrzení kvality a mezinárodního dosahu výzkumu spojeného s Univerzitou Pardubice,“ uvedl prorektor pro vìdu a tvùrèí èinnost Tomáš Hejduk.
Nejvýše z vìdcù Univerzity Pardubice se v hodnocení citaèního ohlasu za rok 2025 umístil Petr Hájek, který obsadil 19 426. místo podle souhrnného citaèního ukazatele bez zapoètení autocitací. Jeho vìdecké práce získaly v roce 2025 celkem 895 citací od jiných autorù.
Výzkum mùže pomoci odhalit rakovinu
Jedním z nejvýznamnìjších pøíkladù praktického využití vìdecké práce je výzkum Michala Holèapka a jeho týmu. Vìdci vyvinuli lipidomický krevní test urèený k èasnému záchytu rakoviny slinivky bøišní. Metoda je patentovì chránìná a prostøednictvím spoleènosti Lipidica prochází klinickým ovìøováním ve spolupráci s nemocnicemi a specializovanými centry v Èeské republice. Zatím nejde o plošnì zavedené screeningové vyšetøení.
Další vìdci se zamìøují napøíklad na vývoj materiálù pro elektroniku, solární èlánky nebo optické technologie. Filip Bureš navrhuje nové organické molekuly, které by mohly najít využití ve svìtelných diodách, senzorech èi solárních èláncích. Zabývá se také využitím svìtelné energie pøi chemických reakcích.
Jiøí Málek zkoumá vlastnosti a stabilitu speciálních skel využitelných napøíklad v optice nebo technologiích záznamu informací. Roman Svoboda se vìnuje tepelnému chování skel, polymerù a farmaceutických materiálù. Jeho poznatky pomáhají urèit vhodné podmínky jejich zpracování, napøíklad ve farmaceutických technologiích a 3D tisku.
Petr Hájek se zabývá umìlou inteligencí, strojovým uèením a neuronovými sítìmi. Vyvíjí metody, které umožòují analyzovat složitá data, pøedpovídat ekonomický a finanèní vývoj nebo usnadòovat rozhodování. Využití nacházejí také pøi modelování jevù souvisejících s životním prostøedím. Svatopluk Zeman zkoumá stabilitu a reaktivitu energetických materiálù, èímž pøispívá k jejich bezpeènìjšímu používání.
Libor Dostál se zamìøuje na neobvyklé chemické slouèeniny a možnosti jejich využití pøi nových chemických reakcích, napøíklad pøi aktivaci oxidu uhlièitého. Pavel Jandera, který zemøel v roce 2021, se vìnoval vývoji analytických metod umožòujících oddìlovat a identifikovat látky ve složitých smìsích.
Chemie má v Pardubicích dlouhou tradici
Výrazné zastoupení chemických oborù podle Hejduka souvisí s historií univerzity. Chemické vysokoškolské vzdìlávání se v Pardubicích rozvíjí od roku 1950, kdy vznikla Vysoká škola chemická. K rozvoji výzkumu pøispìlo také prùmyslové zázemí regionu.
„Chemie, chemické technologie a materiálové jsou dlouhodobì nejsilnìjší výzkumné oblasti Univerzity Pardubice,“ vysvìtlil Hejduk.
Dùležitou roli podle nìj hrají zkušené výzkumné týmy, moderní vybavení a zahranièní spolupráce. K dispozici mají vìdci také Centrum materiálù a nanotechnologií CEMNAT, které slouží k výzkumu pokroèilých materiálù, elektroniky nebo fotoniky.
Vedle chemie a materiálových vìd se však univerzita vìnuje na vysoké úrovni také øadì dalších oborù. Výzkumnou èinnost rozvíjí napøíè všemi sedmi fakultami v oblasti ekonomie, historie a filosofie, dopravy, elektrotechniky a informatiky, zdravotnictví a restaurování.
Úspìch mùže otevøít cestu k další spolupráci
Univerzita se v databázi nejcitovanìjších vìdcù objevuje opakovanì. Poèty uvádìné v jednotlivých letech však nelze bez dalšího srovnávat, protože se mohou vztahovat k rùzným èástem databáze, zejména ke kariérnímu hodnocení nebo k citaènímu ohlasu za jediný rok. V aktuálním hodnocení citovanosti za rok 2025 je s Univerzitou Pardubice spojeno osm vìdeckých osobností.
Zaøazení mezi nejcitovanìjší vìdce podle Hejduka posiluje prestiž univerzity a mùže usnadnit navazování zahranièních partnerství i zapojení do mezinárodních projektù. Samo o sobì ale nezaruèuje získání výzkumných grantù.
Univerzita podporuje vìdeckou èinnost prostøednictvím Interní grantové agentury, doktorské školy nebo mentoringových programù pro mladé výzkumníky. Pøíkladem mimoøádného úspìchu v mezinárodním prostøedí je také prestižní ERC Advanced Grant Michala Holèapka zamìøený na zmìny lipidù související s nádorovými onemocnìními.
Hejduk zároveò upozoròuje, že poèet citací není jediným mìøítkem kvality vìdecké práce. Dùležitý je také její pøínos pro spoleènost a další technologický rozvoj, zásadní je rovnìž zapojování doktorandù a mladších badatelù do excelentních týmù, protože ti jediní zajistí kvalitní pokraèování dobøe fungující vìdy.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗