Rusové se snažili narušit muniční iniciativu, neblahou roli ale měl i zpravodajec z Ukrajiny

Redakce v uplynulých týdnech hovořila s lidmi z bezpečnostního, armádního či byznysového prostředí. Podle nich Ukrajina hlavně v počátečním chaosu války přišla o množství peněz při shánění čehokoli, co by jí pomohlo rychle se bránit ruské agresi.

Země platila předem a pak naletěla neprověřeným dodavatelům, kteří buď po inkasování vysokých záloh zmizeli, zbraně či munici s různými výmluvami nedodali, nebo je dodali pozdě.

Peníze se ztrácely v provizích a ve zbytečně složitém řetězci zprostředkovatelů, nebo za jedno zboží zaplatila víckrát. Řadu případů vyšetřují samy ukrajinské úřady dodnes. Spolupracují v tom s řadou zemí a aktivní v tom je i česká policie.

Ruské snahy o nabourání

Samotné iniciativě se větší problémy tohoto typu vyhnuly. Podle bývalého vládního poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara se přes oficiální systém dodnes vyvezlo zboží odhadem za 350 miliard korun.

„Kdybych vám to říkal na začátku, tak bych tomu nevěřil. Od začátku jsme si na to dávali velký pozor, s kým spolupracujeme. Muselo jít o zavedené a dostatečně velké firmy s platnou licencí a důvěryhodnou minulostí, a pokud bylo náhodou něco defektní, odpovědnost byla na velkých českých firmách. Musely to okamžitě vyměnit, a bylo i v jejich zájmu, že pracovaly s těmi, o kterých věděly, že je nepodvedou,“ řekl Novinkám Pojar, jedna z hlavních tváří iniciativy, který loni na své pozici skončil. Dnes působí jako bezpečnostní analytik.

„Když už jsme zaznamenali zprávy, že někdo ukradl peníze z Ukrajiny, vždycky to byly případy, které šly mimo tuto iniciativu a český stát. Figurovaly v ní spíše menší soukromé překupnické firmy a jsem přesvědčený, že někdy byly opravdu podvedené i ony,“ myslí si Pojar.

Není překvapení, že situaci se snažili zkomplikovat Rusové. Podle důvěryhodného zdroje redakce stáli v pozadí kauzy nákladní lodi Borkum, která zaměstnávala média v květnu 2024. Loď původně měla zakotvit ve španělském přístavu i s nákladem munice pro Ukrajinu.

Španělští levicoví politici a propalestinští aktivisté však proti tomu začali hlasitě protestovat s tím, že jde o munici určenou pro Izrael. I španělská vláda však veřejně hlásila, že vojenský materiál směřoval do České republiky a ne do Izraele.

„Samozřejmě Izraelci nepotřebovali sovětskou munici, byl to nesmysl. Naštěstí loď nezakotvila, tak ji stačilo obrátit. Byly ale i případy, kdy Rusové zaklekli na zemi původu munice a zablokovali její vývoz. Firma pak musela zboží dovézt odjinud, nebo stát, který ty peníze dával, rozhodl, že nakoupí místo toho něco jiného,“ popsal.

Dezinformace ukrajinské tajné služby

Jak ale vyplynulo z rozhovorů hned se čtyřmi dobře informovanými zdroji obeznámenými s tehdejší situací kolem zbrojařských zakázek pro Ukrajinu, muniční iniciativa čelila potížím i ze strany představitelů ukrajinské vojenské rozvědky HUR.

Podle zjištění Novinek významnou roli v Česku sehrál zástupce tehdejšího šéfa HUR a dnes ředitele prezidentské kanceláře Kyryla Budanova Viktor Zajcev. Ten byl ze své funkce před dvěma lety odvolán. Důvod je nejasný.

Ovšem v prvních dvou letech války často navštěvoval Českou republiku. Na Ukrajině byl členem komise zabývající se vojensko-technickou spoluprací a exportní kontrolou a také hlavní osobou, která se podle zdrojů Novinek doslova snažila „torpédovat“ pověst české muniční iniciativy.

„Cílem bylo, aby Ukrajinci sami mohli kontrolovat tok těch peněz,“ myslí si jeden ze zdrojů redakce. „Byla to cílená a dlouhodobá operace, která se naštěstí nepovedla,“ řekl další.

Její podstatou prý byla kampaň, kterou odstartovaly v roce 2024 dva články německého renomovaného deníku Handelsblatt. Týkaly se možného předražování dodávek granátů v rámci muniční iniciativy, které měly být navíc často závadové. Proti tomu se ohradila jak společnost Excalibur Army ze skupiny zbrojaře Michala Strnada, tedy jeden z hlavních dodavatelů, tak tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Závadovost munice podle ní byla naprosto minimální.

„Zajcev šířil polopravdy a lži, že někdo bere nějaké peníze nebo že munice byla vadná a plesnivá, ale to prostě nikdy nebyla pravda. Nikdy to nedoložil žádným důkazem a bohužel se to šířilo jak na ukrajinské, tak na české straně,“ popsal redakci další zdroj z bezpečnostních složek.

„Říkali nám to nejvyšší představitelé Ukrajiny, že to slyšeli, pak to ale sami dementovali,“ dodal.

Česká pomoc od začátku války

Do muniční iniciativy historicky přispívalo šestnáct evropských zemí a Kanada. Funguje tak, že Ukrajina dá poptávku toho, co potřebuje, a jednotlivé státy jako donoři vybírají, co a v jakém množství zaplatí.

Česko si za vlády Andreje Babiše (ANO) ponechalo hlavně koordinační roli a omezilo její financování z českého rozpočtu, které však ani za minulé vlády Petra Fialy (ODS) nebylo nijak vysoké. Ministerstvo obrany letos v dubnu přiznalo, že Česko v ní přispělo pouhými 1,2 procenta z celkové pomoci, kterou platily hlavně ostatní země.

„Považuji to za famózní výsledek. Na Ukrajinu jsme zajistili munici i více než dva tisíce kusů tanků, děl a těžké techniky. Na konci loňského roku to bylo za 300 miliard a nyní to bude odhadem za 350 miliard,“ řekl Pojar.

Samotná muniční iniciativa přitom nevznikla až v únoru 2024, kdy prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci představil možnost zajistit stovky tisíc dělostřeleckých nábojů, pokud se pro ně podaří získat financování.

Jak redakci popsal bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, její zárodky se datují už do jara 2022. „Tehdy jsem byl náměstkem ministryně obrany a ten systém jsme začali nastavovat už v lednu 2022. Už tehdy jsme komunikovali s ukrajinským ministerstvem obrany a předávali jim seznam českých prověřených firem a toho, co můžou nabídnout,“ popsal.

Prvním zahraničním přispěvatelem bylo podle něj v srpnu 2022 Nizozemsko, pak se jednorázově přidaly Spojené státy americké. Následovalo v květnu 2023 Dánsko. Po vystoupení prezidenta Pavla se připojily další země a zavedl se název muniční iniciativa. V roce 2026 do ní přispívalo devět států. Prezident Pavel v únoru letošního roku uvedl, že iniciativa od svého vzniku zajistila přibližně 4,4 milionu kusů velkorážové munice.

Kopečný je dnes zmocněncem Hospodářské komory pro Ukrajinu a vlastní podle svých slov malou konzultační firmu. O muniční iniciativě napsal knihu s názvem „V bojovém režimu. Jak Češi hráli světovou ligu v diplomacii“. Vyšla na začátku listopadu.

内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅