Vesmírem se řítí záhadný asteroid. Těleso neřízeně zrychluje a dělá vědcům velké starosti
Vesmírná tělesa se zpravidla řídí dobře známými fyzikálními zákony. Na jejich dráhy působí gravitace Slunce a planet, v menší míře také sluneční záření a další síly. Asteroid 1998 KY26 ovšem astronomy zaměstnává neobvyklým zrychlením, které dosavadní výpočty nedokázaly jednoznačně vysvětlit. Vědci proto začali zvažovat, zda se za zdánlivě obyčejnou skálou neskrývá takzvaná temná kometa.
Asteroid měří v průměru pouhých 11 metrů a kolem vlastní osy se otočí přibližně jednou za 5,35 minuty. Jeho dráha navíc vykazuje negravitační zrychlení ve směru kolmém k rovině oběhu. Právě tato odchylka přivedla astronomy k úvaze, že by těleso mohlo obsahovat vodní led, který se postupně mění v plyn a uniká do prostoru.
Běžné komety obsahují zmrzlé těkavé látky. Když se přiblíží ke Slunci, led začne sublimovat, tedy přecházet přímo do plynného skupenství. Unikající plyn může působit jako nepatrný raketový motor a měnit pohyb komety. Temné komety se chovají podobně, jenže astronomové u nich nepozorují typickou prachoplynnou komu ani výrazný ohon. Na pohled tak připomínají asteroidy.
Dvojice vědců z amerického Georgia Institute of Technology, Korbin Hansen a Masatoshi Hirabayashi, nyní tuto hypotézu podrobila novému testu. V odborném časopise Icarus zveřejnili studii, která zkoumá, zda by 1998 KY26 vůbec dokázal uchovat led potřebný k takovému pohonu. Výsledky představují pro teorii temné komety značný problém.
V čem je háček?
Badatelé vytvořili trojrozměrný tepelný model asteroidu. Zohlednili jeho velikost, dráhu kolem Slunce, odrazivost povrchu, tepelnou vodivost i orientaci rotační osy. Celkem prověřili 13 variant fyzikálních vlastností a sledovali, jak se teplo šíří povrchem i nitrem tělesa.
Aby vodní led dokázal uvnitř asteroidu dlouhodobě přežít, potřeboval by teplotu přibližně pod minus 128 stupňů Celsia. Jenže podle modelu dosahují i nejchladnější oblasti tělesa v průměru během oběhu kolem Slunce nejméně minus 61 stupňů. Pro člověka nepředstavitelný mráz, pro dlouhodobé uchování ledu ve vakuu však příliš vysoká teplota.
„Výsledky našeho teplotního modelu naznačují, že únik vody z asteroidu 1998 KY26 by probíhal příliš rychle na to, aby si těleso dokázalo uchovat led ukrytý pod povrchem,“ uvádějí autoři studie. Podle jejich výpočtů by asteroid přišel o veškerý led přibližně za dva tisíce let, i kdyby voda původně představovala jedno procento jeho hmotnosti. Pokud by právě unikající vodní pára způsobovala pozorované zrychlení, potřebné zásoby by se vyčerpaly už za pouhých 62 let.
Vědci přesto možnost přítomnosti ledu definitivně nevylučují. Neznají totiž přesnou dobu, po kterou se asteroid pohybuje po současné dráze. Pokud na ni přešel relativně nedávno, mohl by si část těkavých látek ještě uchovat. Dřívější spektroskopická pozorování navíc naznačila, že těleso pravděpodobně pochází z vnitřní části hlavního pásu asteroidů a jeho složení může být na vodu chudé.
„Nevíme, co o čekávat.“
Jedním z dalších možných vysvětlení zůstává tlak slunečního záření a síla, kterou vyvolává tepelné vyzařování povrchu. Astronomové také zvažují, zda rychlá rotace neuvolňuje z asteroidu větší prachová zrna. Žádná z těchto možností však zatím nepřinesla definitivní odpověď.
Záhada přitom dostává další rozměr díky japonské sondě Hayabusa2, která má k asteroidu dorazit v červenci 2031. Už předchozí pozorování ukázala, že její cíl vypadá jinak, než vědci původně předpokládali.
„Zjistili jsme, že skutečná podoba tělesa je úplně jiná, než jak ji popisovala dřívější pozorování,“ uvedl astronom Toni Santana-Ros ze španělské Univerzity v Alicante. Jeho tým zjistil, že asteroid je téměř třikrát menší a rotuje přibližně dvakrát rychleji, než naznačovaly starší odhady.
„Nikdy jsme takto malý asteroid nepozorovali přímo z jeho bezprostřední blízkosti, takže vlastně nevíme, co očekávat ani jak bude vypadat,“ upozornil Santana-Ros.
Hayabusa2 už v minulosti dopravila na Zemi vzorky z asteroidu Ryugu. Nyní pokračuje v prodloužené misi, jejímž cílem je prozkoumat mnohem menší a rychleji rotující těleso. Právě jeho detailní pozorování by mohla astronomům pomoci určit, jaké síly skutečně ovlivňují jeho pohyb.
VIDEO: Meteorit zlikvidoval les větší než Šumava. Domorodci se o něj začali opět bát

Zdroj: Icarus, ArXiv, European Southern Observatory, JAXA, Phys.org
Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗