„Svět potřebuje víc naštvaných žen.“ Greta Thunbergová už neřeší jen klima

Tichá a nenápadná dívka si jednou prostě sedla na chodník. Opřela se zády o zeď, měla u sebe kus popsaného kartonu a mlčky sledovala kolemjdoucí, kteří ji většinou míjeli bez povšimnutí. Působila jako uzavřená školačka, která se jen těžko prosazuje v běžném rozhovoru.

O osm let později už její hlas zní docela jinak.

„Každý rok je to pokrytectví.“ Greta Thunbergová se v úterý po pěti letech vrátila na klimatický summit OSN COP31 a hned si vzala na mušku jeho pořadatele. Hostitelské země si podle ní na konferenci vylepšují pověst a firmy těžící ze současného stavu si platí lobbisty přímo na místě. „V sázce je všechno a všichni, na kterých nám záleží,“ řekla novinářům začátkem týdne v turecké Antalyi.

Ve čtvrtek pak zdůraznila i obranu lidských práv. „Když státy a další instituce ohrožují naše lidská práva, je naší povinností ozvat se, zachovat se zodpovědně a bojovat za lidská práva všech,“ dodala.

Právě obrana lidských práv ji v posledních letech přivedla i k plavbám do Gazy a účasti na propalestinských protestech. Těmito postoji však vyvolává nesouhlas i mezi některými lidmi, kteří ji dříve podporovali kvůli klimatu. Když například na klimatickém pochodu v Amsterdamu v listopadu 2023 pozvala na pódium Palestinku a Afghánku, jeden z účastníků jí dokonce sáhl po mikrofonu.

„Přišel jsem na klimatickou demonstraci, ne poslouchat politické názory,“ ohradil se tehdy nizozemský ekologický aktivista Erjan Dam, který ji do té doby obdivoval. Zatímco ho ochranka odváděla, Greta skandovala: „Na okupované půdě neexistuje klimatická spravedlnost.“ Dam později vysvětloval, že se cítil zneužitý, protože podle něj klima ustoupilo do pozadí.

Podobné obavy vyjádřil právník Jon McGowan v komentáři pro Forbes. V Gretině působení v klimatickém hnutí podle něj bylo „více efektu než obsahu“.  

„Sdílením kontroverzních politických názorů, které pouze odrazují celé skupiny lidí, aniž by přispívaly k ochraně životního prostředí, jen oslabuje svou schopnost prosazovat změny a škodí celému klimatickému hnutí,“ dodal.

Pokračování toho, s čím hnutí začínalo

Spoluzakladatel českých Fridays for Future Petr Doubravský však v jejím širším angažmá naopak vidí přirozené pokračování toho, s čím hnutí začínalo. Ochrana klimatu podle něj od začátku znamenala také ochranu lidských životů. „Stejně jako je pro mladé lidi důležitá ochrana klimatu, tak je pro ně důležité utrpení kdekoliv ve světě. Ty problémy nevznikají v izolaci,“ říká.

Na otázku, zda Greta svým širším angažmá klimatickému hnutí neškodí, odpovídá, že kritice aktivisté čelili i tehdy, když se soustředili pouze na klima. To jim podle něj lidé naopak vyčítali, že opomíjejí jiné problémy, například války. „Mám pocit, že tady v tom se člověk veřejné diskuzi nezavděčí,“ dodává.

V 16 letech před světové lídry

Gretin příběh přitom začal na chodníku před švédským parlamentem, kam si 20. srpna 2018 sedla sama s kartonovou cedulí „Školní stávka za klima“. Ve Stockholmu tehdy lidé znali spíš její matku, operní pěvkyni Malenu Ernman. Otec Svante Thunberg byl herec.

O změně klimatu Greta poprvé slyšela v osmi letech. Kolem jedenácti či dvanácti se podle otce potýkala s depresí. „Přestala mluvit, přestala chodit do školy,“ vzpomínal. Přibližně v té době jí lékaři diagnostikovali Aspergerův syndrom. Sama svou odlišnost později označila za superschopnost. „Kdybych byla jako všichni ostatní, tu školní stávku bych nezačala,“ řekla.

Po švédských politicích chtěla dodržování pařížské klimatické dohody. Do zářijových voleb se před parlament vracela denně, potom každý pátek. Školáci v dalších městech si začali psát vlastní cedule a místo vyučování vyráželi do ulic. V březnu 2019 se jich jen v Praze sešly přes dva tisíce.

Téhož roku se Greta setkala s papežem, promluvila v Evropském parlamentu a na závodní jachtě přeplula Atlantik, aby se vyhnula emisím z letecké dopravy. V newyorském sídle OSN pak stanula před světovými lídry. „Měla bych být ve škole na druhé straně oceánu,“ řekla jim. Vyčetla jim, že od mladých chtějí naději, ale sami zůstávají u prázdných slov. „Jak se opovažujete?“

V prosinci ji časopis Time vyhlásil nejmladší osobností roku ve své historii. Ke stávkám se přidaly miliony lidí ve více než 150 zemích. Donald Trump označil volbu časopisu za směšnou a šestnáctileté Švédce doporučil, aby zapracovala na zvládání vzteku. „Klid, Greto, klid!“ napsal na Twitteru. Miloš Zeman ji nazval „hysterkou“.

Šestnáctiletá školačka se tak stala terčem osobních výpadů i z nejvyšších politických míst.

Klima nikdy nebylo jen o emisích

Někdejší členka českých Fridays for Future Klára Bělíčková zná Gretu i mimo pódia a televizní kamery. Když Thunbergová pobývala v Praze, sama se místním aktivistům ozvala a několikrát se s nimi soukromě sešla. „Greta je člověk, který je strašně empatický, sociálně citlivý,“ říká Bělíčková. Její zájem o další témata ji proto nepřekvapuje.

V jejím širším angažmá vidí stejný důraz na solidaritu, s jakým podle ní klimatické hnutí začínalo. Připomíná, že i v českých Fridays for Future se při debatách o útlumu těžby řešilo, jak změna zasáhne do života lidí v uhelných regionech.

Svět potřebuje víc naštvaných mladých žen

Sama Thunbergová v červnu 2023 dostudovala střední školu a vyhlásila poslední školní stávku. S protesty ale skončit nehodlala. „Budu dál v pátek demonstrovat, ačkoli technicky už to nebudou školní stávky,“ napsala.

V červnu 2025 se Greta s dalšími jedenácti lidmi na plachetnici Madleen pokusila doplout do Gazy, dovézt potraviny a léky a upozornit na humanitární krizi. Izraelští vojáci loď zastavili a úřady Thunbergovou vyhostily. Izrael námořní blokádu hájí tím, že brání pašování zbraní pro Hamás.

Kritiku vyvolala i samotná plavba. Komentátor Christian Böhme v deníku Der Tagesspiegel zpochybnil její podobu i složení posádky. Výprava ve jménu solidarity s Palestinci se podle něj zredukovala na „zjednodušující propagandistickou akci“. Izraelské ministerstvo zahraničí naopak výpravu označilo za „mediální provokaci, jejímž jediným účelem bylo získat publicitu“. 

Po příletu do Paříže se Grety novináři zeptali i na Donalda Trumpa. Před šesti lety jí radil, ať se uklidní. Po zadržení lodi jí vyčetl, že má problém s ovládáním hněvu. Greta se zasmála. „Upřímně si myslím, že svět potřebuje mnohem víc mladých naštvaných žen,“ odpověděla.

Na konci srpna 2025 vyplula znovu, tentokrát s flotilou Global Sumud. Ani ta do Gazy nedoplula. Izraelské síly lodě zastavily, účastníky zadržely a Gretu následně deportovaly. 

Necelý měsíc před summitem v Antalyi se pak Greta objevila před střední školou Paula Éluarda v Saint-Denis u Paříže. Studenti tam protestovali proti špatným podmínkám. Jejich požadavky na víc učitelů a peněz pro zanedbané školy zaznívaly i na dalších demonstracích po Francii. 

„Bojují a berou si zpátky budoucnost, kterou jim sebrali,“ dodala o středoškolácích, podobně před sedmi lety v OSN mluvila o vlastním dětství.

VIDEO: Greta Thunbergová se v Berlíně připojila k blokádě zbrojařské firmy Rheinmetall

Zdroje: autorský text, The Guardian, BBC, Forbes

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj

内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅