Witkoff s Kushnerem u Putina v Kremlu: Mírová jednání brzdí spor o území

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner dnes dorazili do Kremlu na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Spojené státy se pokoušejí dosáhnout průlomu v mírových rozhovorech o Ukrajině. Po dvoudenním jednání v Abú Zabí sice obě strany hlásily určitý pokrok a dohodly se na rozsáhlé výměně válečných zajatců, zásadní rozpory však přetrvávají. Největší překážkou zůstávají územní požadavky Moskvy, píše agentura Reuters. Putin mezitím navrhl humanitární misi v ukrajinské Kosťantynivce.

Pro Witkoffa jde už o desáté osobní setkání s Putinem od začátku války na Ukrajině. Návštěva navazuje na dvoudenní jednání zástupců USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí, při kterém se podařilo dohodnout rozsáhlou výměnu válečných zajatců. Zásadní průlom v otázce ukončení války ale rozhovory nepřinesly. Největší překážkou nadále zůstávají územní požadavky Moskvy.

Putin během čtvrtečního jednání v Kremlu také pohrozil obnovením bojů, pokud by po uzavření míru na Ukrajinu dorazili zahraniční vojáci. „Byli by pro nás legitimním cílem, což znamená, že válka by okamžitě vypukla znovu,“ prohlásil podle agentury TASS.

Evropské země přitom plánují vytvoření mnohonárodních sil, které by po skončení války pomáhaly zajišťovat bezpečnost Ukrajiny. Jednotky pod vedením Francie a Británie by neměly plnit bojové úkoly, ale podporovat ukrajinskou armádu či zajišťovat bezpečnost vzdušného prostoru.

Putin navrhl humanitární misi v Kosťantynivce

Putin během čtvrtečního jednání s americkými zmocněnci navrhl uspořádat humanitární misi v ukrajinském městě Kosťantynivka, informovala ruská státní agentura TASS. Podle ruského prezidenta by se měla podobat nedávné operaci v Oleškách.

Šéf Kremlu tvrdí, že Moskva má Kosťantynivku pod kontrolou a je připravena zajistit bezpečnost humanitární mise. Pokud se Kyjev domnívá, že město ovládá, měl by podle Putina zajistit bezpečnost ze své strany. Kosťantynivka leží v Doněcké oblasti nedaleko frontové linie. Rusko oznámilo její dobytí letos v červenci, Ukrajina však toto tvrzení popřela.

Putin přitom odkázal na humanitární operaci v Oleškách, které leží v Ruskem okupované části Ukrajiny poblíž Chersonu. Humanitární situace se tam letos výrazně zhoršila. Americká první dáma Melania Trumpová pomohla vyjednat několikadenní místní příměří, díky němuž mohl do odříznutého města dorazit ukrajinsko-ruský konvoj s pomocí a část obyvatel se podařilo evakuovat.

Witkoff doufá v pokrok, Zelenskyj chce dohodu do konce roku

Witkoff před jednáním v Kremlu zamířil do moskevského hotelu, kde se ho novinář zeptal, zda dosavadní rozhovory znamenají, že je mír blíž. „Doufám, že ano,“ odpověděl americký vyjednavač.

Witkoff a Kushner, který je zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, mají ještě ve čtvrtek odletět do Dublinu. Tam se mají setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zelenskyj ve středu vyjádřil naději, že by se řešení mohlo podařit najít do konce letošního roku. Zároveň ale upozornil, že mnoho záleží na tom, jak budou Spojené státy k Moskvě přistupovat.

Trump své vyjednavače pověřil novým pokusem o dosažení mírové dohody. Americký prezident minulý týden prohlásil, že konflikt je blízko vyřešení prostřednictvím „velké, krásné dohody“. Podobné průlomy však předpovídal už několikrát, aniž by k nim následně došlo.

Putin trvá na Donbasu, Kyjev odmítá ustoupit

Jednou z hlavních překážek mírových rozhovorů zůstává spor o ukrajinská území. Putin požaduje, aby se Kyjev v rámci mírové dohody vzdal celého Donbasu na východě země. Ukrajina to odmítá a její vojáci nadále brání území, která se ruská armáda snaží obsadit.

Moskva přitom letos nedosáhla výrazných územních zisků. Ruské síly však pokračují v rozsáhlých útocích na ukrajinskou infrastrukturu. Ukrajina naopak opakovaně útočí drony na ruské ropné rafinerie, což během léta způsobilo nedostatek pohonných hmot. Podle místních představitelů se tento problém v některých ruských regionech znovu objevil i tento týden.

Putin zatím nedal najevo ochotu své územní požadavky zmírnit. Moskva navíc požaduje vytvoření nárazníkové zóny i v částech Ukrajiny, které formálně neprohlásila za ruské území.

Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij, který vedl ruskou delegaci při rozhovorech v Abú Zabí, ve středu ve státní televizi prohlásil: „Kamkoli vstoupila noha našeho ruského vojáka, to je naše.“ Podle státní agentury TASS také uvedl, že Moskva získá zpět každý kousek území, které považuje za ruské.

Spor o účast Evropy u jednacího stolu

Dalším sporným bodem je zapojení Evropské unie do mírových jednání. Ukrajina a evropské státy požadují, aby měla EU u jednacího stolu své místo. Tento požadavek podporují také Spojené státy.

Kushner při čtvrtečním setkání s Putinem uvedl, že USA již zahájily rozhovory s evropskými partnery o budoucím bezpečnostním uspořádání kontinentu, informovala agentura TASS. Witkoff podle Reuters doplnil, že evropští představitelé sice nebyli přímo u jednání v Abú Zabí, o jejich průběhu však byli informováni.

Putin prohlásil, že Moskva se nikdy nestavěla proti dialogu s Evropou. Kreml přitom v posledních dnech účast EU na mírových rozhovorech zpochybňoval s tím, že Brusel nepředkládá konstruktivní návrhy.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek v Dublinu vyzval Evropu, aby rozhovory USA a Ruska pozorně sledovala. Podle něj se totiž bezpečnostní záruky netýkají jen Ukrajiny, ale celého kontinentu. „Považujeme to za podivné,“ uvedl na summitu Evropského politického společenství a zdůraznil, že Evropa musí být pevnou součástí mírového úsilí.

Německý kancléř Friedrich Merz označil zprávy z Abú Zabí za „pozitivní signály“. Předseda Evropské rady António Costa naopak upozornil, že teprve následující dny ukážou, zda Rusko skutečně chce válku ukončit. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová už v pondělí obvinila Moskvu, že jednání pouze předstírá, zatímco pokračuje v útocích na Kyjev.

Kvůli přetrvávajícím sporům o území se američtí prostředníci snaží zaměřit rozhovory také na poválečné bezpečnostní záruky a obnovu Ukrajiny. Vysoce postavený ruský diplomat ve středu uvedl, že by Moskva mohla uzavřít dohody o neútočení s členskými státy NATO.

Evropa chce nejprve příměří, Moskva ho odmítá

Debata o budoucím evropském bezpečnostním uspořádání ale vyvolává obavy v Kyjevě i mezi jeho spojenci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí zdůraznila, že širší jednání o evropské bezpečnosti by měla přijít až po uzavření příměří na Ukrajině.

Rusko však možnost dočasného příměří odmítá. Podle Moskvy je nutné dosáhnout celkové dohody o ukončení války, nikoliv pouze přestávky v bojích, během níž by se Ukrajina mohla znovu vyzbrojit.

Válka, kterou Rusko rozpoutalo rozsáhlou invazí na Ukrajinu v únoru 2022, tak pokračuje i přes obnovené diplomatické úsilí Washingtonu. Přestože obě strany po jednáních v Abú Zabí hovořily o pokroku, dohoda o zásadních otázkách zatím chybí.

内容来自 Blesk.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅