Experti chtějí přidat peníze z daní městům se školami. Praha a Brno by tratily

Nyní systém rozděluje peníze ze sdílených daní, kam patří daně z přidané hodnoty a z příjmů, mezi obce téměř plošně. S výjimkou Prahy, Brna, Ostravy a Plzně dostávají na obyvatele podobně, bez ohledu na to, zda zajišťují školy a služby také pro lidi z okolí. Zároveň obce dostatečně nemotivuje ke spolupráci ani k podpoře podnikání.

Navržená reforma by měla obcím umožnit i získat více peněz z daně z nemovitých věcí a lépe zohlednit jejich ekonomickou aktivitu.

„Nový systém každé obci zaplatí, co potřebuje na služby, odečte, kolik si může sama vybrat na dani z nemovitosti, a odmění ty, které spolupracují a rozvíjejí se,“ popsal základní princip navrhované reformy ekonom z PAQ Research Jakub Stuchlík.

Počet obyvatel by se při výpočtu příjmů zohledňoval postupně podle velikosti obce. Více by přitom dostala města, která zajišťují školy a další služby pro širší okolí.

Reformovaná daň z nemovitosti by se měla odvíjet od hodnoty nemovitostí v dané lokalitě, nikoli převážně od jejich rozlohy jako dnes. „Největší prostor pro vyšší výběr by tak měly drahé lokality, zejména Praha,“ podotkl Stuchlík.

Větší podpora regionálních center

Nový systém by finančně podporoval meziobecní spolupráci, podnikání i sociální služby a znevýhodněné regiony. Podle Stuchlíka by si většina obyvatel polepšila, protože žije v obcích, kterým by příjmy vzrostly.

Nejvíce by získala právě regionální centra a strukturálně znevýhodněné oblasti. Naopak čtyři největší města a nejmenší obce bez mateřské školy by dostaly méně.

Studie představuje tři varianty reformy, které se liší rozsahem přesunu peněz ze sdílených daní na daň z nemovitosti. Doporučená varianta by veřejným rozpočtům přinesla 15 miliard korun ročně, varianta zaměřená na posílení státního rozpočtu až 30 miliard. Třetí možnost počítá s rozpočtově neutrálním řešením pro obecní rozpočty.

Ministerstvo financí návrh vnímá jako jeden z podnětů do širší diskuse o možných změnách v určení daní. „Nevyčísluje však konkrétní finanční dopady na jednotlivé obce a neřeší ani to, jak by systém fungoval v praxi jako celek,“ reagovala za resort mluvčí Gabriela Krušinová.

Přes 6200 obcí je moc

Ekonom a bývalý rektor VŠE v Praze Richard Hindls hodnotí návrh PAQ Research pozitivně. „Návrh je dobrý a mohl by být jedním z prvních viditelných reformních ‚vlaštovek‘ k odpružení problémů s veřejnými financemi. Tyto problémy bezpochyby už v blízké budoucnosti vyvolají nutnost dalších zásadních reformních kroků a toto může být jeden z nich,“ uvedl pro Novinky.

Rovněž upozornil na příliš vysoký počet malých obcí, které by podle něj měly ve větší míře spolupracovat a sdílet zajišťování veřejných služeb. „Atomizovaná struktura obcí – přes 6200 obcí při necelých 11 milionech obyvatel Česka je opravdu moc – vyžaduje posilovat režim sdílených rolí a procesů, což návrh definuje správně,“ konstatoval Hindls.

Jak se výnos z daní dělí mezi stát, obce a kraje

Některé daně jsou sdílené a jejich výnos se rozděluje mezi státní rozpočet, obce a kraje. Letos na kraje připadá 10,23 procenta z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.

Obce získávají z těchto daní 25,93 procenta celostátního výnosu, kromě toho mají nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Ve srovnání s loňským rokem se podíl krajů i obcí na celostátním výnosu daní zvýšil. U krajů vzrostl o 0,78 procentního bodu, u obcí o 1,77 procentního bodu.

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅