Comaneciová byla za cvičené zvíře, tyranovi sloužila jako milenka. Pak ohromila útěkem

Skvěle odcvičila sestavu na kladině a dostala desítku. Zase jsem to dokázala, mám další evropskou medaili, proběhlo jí hlavou a zamávala publiku. Hned potom ale rumunskou gymnastku Nadiu Comaneciovou odvedli se zbytkem týmu do hotelu, kde si sbalila věci a musela domů.

To jsou vzpomínky pětinásobné olympijské šampionky na pražské mistrovství Evropy 1977, kdy po spekulacích o manipulaci s bodováním údajně stáhl samotný komunistický pohlavár Nicolae Ceausescu celou rumunskou reprezentaci na protest zpátky do země.

„Nikdo tehdy netušil, že je to tak vážné. Poté, co jsem odcvičila bradla, přišel někdo z ambasády, aby nám to řekl. Ale trenér nechtěl, abychom se odhlásili, a cvičila jsem dál. Přitom jsem svou medaili chtěla. Ale nikdo se neptal, nikdo moc neřekl,“ přiznala před lety českým novinářům Comeneciová, když se vrátila do Prahy.

V době konání šampionátu bylo Rumunce sotva 15 let a politickou situaci v zemi nebo ve světě moc nevnímala.

Přesto už byla gymnastickou superstar. O rok dříve totiž uhranula svět vystoupením na olympijských hrách v Montrealu, poprvé v historii získala známku 10 a k tomu tři zlaté medaile.

Na moskevské olympiádě 1980 ještě vybojovala dvě zlaté medaile a v létě 1981 získala na světové univerziádě pět zlatých. Na MS v témže roce však už nepřijela, byť jí ještě nebylo dvacet.

Pustila se totiž do studia tělovýchovného institutu, trénovala reprezentaci, působila jako rozhodčí. V Rumunsku ji ukazovali při státních návštěvách jako „cvičené zvíře“, syn diktátora Ceauseska Nico ji údajně donutil, aby mu sloužila coby milenka.

Největší dobrodružství jejího života ale mělo teprve přijít. Americká média ho nazvala útěkem desetiletí. „O útěku z Rumunska jsem moc nepřemýšlela. Bylo to okamžité rozhodnutí. Ani jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu,“ vzpomínala později.

V listopadu 1989 vyrazila z Bukurešti dvě auta se sedmi lidmi. Přešli maďarskou hranici přes močály, po patnáctikilometrové pouti se hlásili u maďarské pohraniční stráže.

Comaneciové pomohl Constantin Panait, v Kalifornii žijící Rumun, kterého znala pouhý týden. Na americkém velvyslanectví ve Vídni získala politický azyl a skrývala se. Její bukurešťský dům mezitím vyplenila rumunská tajná policie Securitate.

Na letišti v New Yorku vystoupila 1. prosince 1989. Panait vozil Nadiu po Americe, kde za peníze dávala rozhovory. „Šla jsem za Panaitem, svou velkou láskou,“ tvrdila nejprve. Později říkala: „Je jen mým přítelem.“ A nakonec: „Byla jsem otrokyní Panaita.“ Údajně ji věznil a terorizoval. „Nakonec mi ukradl 150 tisíc dolarů,“ uvedla.

Poté žila u rumunského ragbyového trenéra v Kanadě, předváděla oděvy, vystupovala v reklamě na spodní prádlo, navrhovala svatební šaty.

Tehdy svou bývalou kolegyni oslovil americký gymnasta Bart Connor, olympijský vítěz na bradlech z Los Angeles 1984, který ji pozval do své gymnastické školy v Oklahomě. Znali se už od roku 1976.

Svatba v Bukurešti, kam se gymnastka vrátila v roce 1994, vyvolala v dubnu 1996 hotové pozdvižení. Svatební šaty s 20 tisíci perel a sedmimetrovou vlečkou nabídl Comaneciové japonský císař, za svědka si vybrala slavného tenistu Ilieho Nastaseho, hostinu organizoval prezident Ion Iliescu, mezi hosty nechyběli Arnold Schwarzenegger či Hillary Clintonová. Syn Dylan Paul se narodil k desátému výročí svatby, v červnu 2006.

Comaneciová, která má od roku 2001 i americké občanství, nyní s manželem vede gymnastickou akademii. Zároveň se věnuje charitě, dotovala třeba výstavbu dětské kliniky v centru Bukurešti.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj

内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅