Děti dnes nepotřebují další obrazovku. Potřebují místo, kde mohou být samy sebou a v bezpečí
Praha 12. listopadu 2026 (PROTEXT) - „Nechceme být jen místem, kam dìti chodí na kroužek. Chceme být místem, kde najdou kamarády, sebevìdomí, inspiraci a pocit, že nìkam patøí. To je podle mì dnes dùležitìjší než kdy døív,“ øíká Tereza Baranijaková, programová manažerka Ateliéru na Výstavišti.
Tereza stojí za konceptem, rozvojem i každodenním fungováním Ateliéru na Výstavišti. Po tøech letech se Ateliér vrací do svého pùvodního domova v budovì Rychta. Co se za tu dobu zmìnilo? A proè je podle ní dnes dùležitìjší než kdy døív vytváøet pro dìti prostor, kde mohou tvoøit, objevovat, a hlavnì nìkam patøit?
Ateliér se po nìkolika letech vrací do pùvodních prostor v budovì Rychta. Co pro vás ten návrat znamená?
Je to návrat domù, ale zároveò zaèátek nové kapitoly. Když jsme se kvùli rekonstrukci Prùmyslového paláce pøesouvali na Støídaèku, vìdìli jsme, že jde o doèasné øešení. Teï máme koneènì možnost znovu rozvíjet vše, co jsme bìhem tìch let vybudovali. Nevracíme se zpìt do minulosti. Vracíme se s novými zkušenostmi, vìtší komunitou a ambicí nabídnout ještì více aktivit více dìtem.
Mluvíte o komunitì. Ateliér ale bývá èasto oznaèován jako kroužkové centrum. Je to pøesné?
Vlastnì vùbec ne. Kroužky jsou jen jednou èástí toho, co dìláme. Ateliér je pøedevším místo setkávání. Místo, kde dìti získávají sebevìdomí, uèí se spolupracovat, pøekonávat ostych, prezentovat vlastní nápady nebo si najít nové kamarády. Když se nás rodièe ptají, co u nás jejich dítì získá, odpovìï není konkrétní dovednost. Je to zkušenost a pocit, že nìkam patøí.
Jak se podle vás promìnily dìti za posledních nìkolik let?
Èasto slýcháme, že dnešní dìti tráví pøíliš èasu online. Já si ale myslím, že dùležitìjší otázka je, co jim chybí offline. Nebezpeèí v online svìtì je velké, a proto je podle mì dùležité najít rovnováhu. Mìli bychom vzdìlávat sebe i dìti, protože pøed online svìtem je nedokážeme chránit vìènì a v dnešní dobì se bez nìj èasto ani neobejdeme. Zároveò ale máme možnost nauèit dìti, jak smysluplnì trávit volný èas mimo obrazovky telefonù, tabletù a poèítaèù. Potøebují místa, kde mohou být samy sebou v lidském svìtì, ne v tom virtuálním, zkoušet nové vìci bez obavy z neúspìchu a trávit èas mezi vrstevníky. Vidíme, že obrovské téma je osamìlost, nejistota nebo strach být jiný. Proto je pro nás dùležité vytváøet prostøedí, kde se nikdo nemusí bát projevit.
Dá se øíct, že Ateliér je reakcí na nìkteré problémy dnešní generace?
Urèitì ano. Nechceme moralizovat ani dìlat výchovné kampanì. Naším cílem je vytváøet prostøedí, kde se pøirozenì podporuje respekt, empatie a spolupráce, ve kterém ovšem nechybí disciplína. Dìti se u nás potkávají napøíè vìkem i zájmy. Uèí se fungovat ve skupinì, naslouchat druhým a respektovat odlišnosti. To jsou vìci, které možná znìjí samozøejmì, ale dnes jsou èím dál dùležitìjší.
Výstavištì bývalo pøedevším místem velkých akcí. Dnes stále èastìji mluvíte o tom, že se stává celoroèním centrem pro rodiny. Jak do toho Ateliér zapadá?
Naprosto pøirozenì. Výstavištì dnes není místo, kam èlovìk pøijde jednou za rok na výstavu. Rodiny tu mohou strávit celý den. Dìti pøijdou na svùj program, rodièe si zajdou na kávu nebo na procházku po parku v areálu, odpoledne mohou navštívit kulturní akci nebo divadlo. Ateliér je jedním z dùvodù, proè se rodiny vracejí pravidelnì. Ne jednorázovì, ale každý týden.
Èasto zmiòujete, že Ateliér není jen o kreativitì. Jaké hodnoty chcete dìtem pøedávat?
Asi nejvíc odvahu být samy sebou. Kreativita není jen kreslení nebo tanec. Je to schopnost pøemýšlet, hledat vlastní cestu a nebát se pøijít s vlastním názorem. Vedle toho je pro nás dùležitý respekt, spolupráce a schopnost vzájemnì si pomáhat. Chceme, aby dìti odcházely nejen s novou dovedností, ale také s pocitem, že mají svou hodnotu.
V Ateliéru pùsobí øada známých jmen a projektù. Jak dùležití jsou pro vás partneøi?
Jsou velmi dùležití, protože každý z nich pøináší jinou inspiraci. Máme tu umìlce, pedagogy, performery i odborníky z kreativních oborù. Dìti se tak setkávají s lidmi, kteøí svou profesi skuteènì žijí. Za každým naším kroužkem èi kurzem je skuteèný pøíbìh a zkušenost.
Studio Karol a Kvído, které vzniklo díky propojení s dìtským projektem Karol a Kvído, za nímž stojí hereèka, zpìvaèka a držitelka ceny Thálie Karolina Neuvirthová a choreograf a taneèník Lukáš Vilt. Spoleènì se nám podaøilo vytvoøit velmi úspìšné a fungující studio, ve kterém máme lektory z øad profesionálních zpìvaèek, taneènic a hereèek, které jsou všechny aktivní v praxi. Aktuálnì máme 10 studií.
Cirk La Putyka Akademie, která vznikla spoluprací s akrobatem a hercem Danem Komarovem a je další odnoží Cirk La Putyka studia, jehož zakladatelem je právì Dan. Naším lektorem je akrobat Petr Biel, který vystudoval katedru nonverbálního divadla na pražské AMU. Ve své tvorbì se zamìøuje na inovativní pojetí klaunerie, do které se snaží pøinášet nové myšlenky a perspektivy nabourávající tradièní pohled na klaunské øemeslo. V souèasné dobì pùsobí ve studiu Cirk la Putyka a Czech cabaret show. Sólovì vystupuje s novocirkusovým pøedstavením Klaun Bailo. Aktuálnì u nás vede 7 CLP akademií, a to už 5 let.
Filmový experiment s Aeroškolou, který vznikl z pùvodních workshopù pøipravovaných spoleènì s øeditelem Aeroškoly Martinem Peroutkou. Postupnì jsme z nich vytvoøili semestrální kroužek vedený dvìma mladými studentkami. V èele projektu stojí Anna Macháèková, spoluautorka animovaného filmu Ochránce, který získal øadu ocenìní vèetnì kurátorského ocenìní od poroty na celostátní pøehlídce Èeské Vize v rámci tvorby mladých filmaøù do 19 let.
Výtvarka s Martou vznikla již pøed lety, kdy jsme „zaèínali“ a Marta byla jednou z našich prvních lektorek. Kurz jsme na èas pøerušili a dovolím si øíct, že to prospìlo obìma stranám. Marta se vrací v dobì, kdy má vlastní znaèku obleèení, ilustrovala nìkolik dìtských knih, napø. „Nelinka a strom zázrakù“, má za sebou výstavu v galerii Mánes (malá síò) a já vìøím, že nyní její schopnosti zúroèíme o to více efektivnìji.
Manga se Stanem Solo je naší stálicí, letos jsme otevøeli 4. roèník a pøidali jsme kurz pro zaèáteèníky. Stan je pražský multidisciplinární umìlec s koøeny v urban artu a komiksu. Za svou dosavadní kariéru vytvoøil sérii indoorových muralù pro firmy i soukromé klienty, podílel se na adaptaci Povídek z Jedné a Druhé Kapsy od Karla Èapka (komiks Kapsy, vydalo Euro Media). V posledních letech vydal nìkolik ilustrativních cyklù a nyní pracuje na sérii urbanistických portrétù, jejich èást pøedstavil v roce 2024 v Delirium Urban Art Gallery v Athénách.
Ateliér propojil své síly také s nadací Anežka. Co spoleènì plánujete?
Vždy jsem se snažila své projekty obohatit o dobroèinnost, a tak mì tato spolupráce velmi tìší a høeje na srdci. Naše spolupráce má dva pilíøe. Jedním z nich je podpora sbírek jednotlivých pøíbìhù rodin, kterým nadace Anežka pomáhá. Další je èást edukativní, ve které figurujeme jako poskytovatel prostoru pro programy pro dìti s DMO, workshopy s odborníky, rehabilitaèní programy s Ponseti clinic, Mezigeneraèní program s organizací Mezi námi. Aktuálnì nás èeká Mikulášská akce, kde se spoleènì setkají lidé z nadace, nadaèní rodiny a pøátelé nadace s lidmi z Ateliéru, našimi dìtmi a rodièi. Velmi se na to tìšíme.
Když se podíváte nìkolik let dopøedu, jakou roli by mìl Ateliér na Výstavišti hrát?
Moc bych si pøála, aby se stal místem, které dìti automaticky napadne, když budou hledat prostor pro své nápady, kamarády nebo nové zážitky. Aby nebyl jen budovou nebo souborem kroužkù, ale skuteèným bodem setkávání. Místem, kde mohou rùst, získávat sebevìdomí a objevovat, co je baví.
Co byste vzkázala rodièùm, kteøí Ateliér ještì neznají?
A� se pøijdou podívat. Èasto zjistí, že nejde jen o program pro dìti. Je to místo, které vytváøí vztahy, komunitu a zážitky, na které se dìti tìší celý týden. A právì to je dnes možná nejvìtší hodnota.
Chcete vìdìt více o Ateliéru? ZDE
Zdroj: Výstavištì Praha
ÈTK Connect ke zprávì vydává obrazovou pøílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/60038.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗