Země V4 jsou „továrnou“ pro světovou nízkoemisní ekonomiku

Praha 12. listopadu 2026 (PROTEXT) - Region støední a východní Evropy je aktuálnì šampionem ve schopnosti využít svìtový pøíklon k nízkoemisní ekonomice. Dokáže totiž velmi dobøe tìžit z poptávky po sofistikovaných technologiích, která s trendem dekarbonizace souvisí, ukazuje nová analýza.

Zemì Visegrádské ètyøky, tedy i Èesko, silnì profitují z vývozu èistých technologií (clean tech). Poptávku po tìchto výrobcích táhne celosvìtový pøechod na nízkoemisní ekonomiku. Podle nejnovìjších dostupných celních dat UN Comtrade, která zpracovali analytici Druhé ekonomické transformace, tvoøí clean tech pøes 20 procent exportu v Èesku, Maïarsku i na Slovensku a 16 procent v Polsku. A pøedevším roste rychleji než zbytek vývozu. Nová analýza exportních dat dokládá, že zemì V4 se staly továrnou pro evropskou i svìtovou dekarbonizaci.

"Zatímco øada velkých západoevropských ekonomik prochází stagnací, rùst a prùmyslová transformace se zaèínají koncentrovat v trojúhelníku mezi Varšavou, Prahou a Budapeští. Jedním z klíèových faktorù je schopnost využít globální megatrendy, jako jsou digitalizace, anebo dekarbonizace. Obzvláštì pro mladé flexibilní ekonomiky støedoevropského prostoru jsou tyto nové pøíležitosti požehnáním. Èesko si navíc udrželo silnou prùmyslovou základnu, komplexitu ekonomiky a excelenci. V blízké budoucnosti se musíme zamìøit na využití evropských snah o vìtší sobìstaènost v digitálním prostoru a omezení prùmyslové závislosti na Èínì," øíká Martin Vohánka, pøedseda správní rady Druhé ekonomické transformace.

Konkrétnì u Èeska tvoøil podle celních dat podíl clean tech exportu 23 procent v roce 2024, což pøedstavovalo 1,3 bilionu korun. Pøitom ještì o dva roky døíve byl tento podíl 21 procent a v roce 2019 jenom 17 procent. A podle analýz Druhé ekonomické transformace, poroste jeho význam nadále a v roce 2030 bude tvoøit plnou tøetinu celého èeského exportu.

Stejný trend ukazuje nové zpracování dat za celý region. Export clean tech ve V4 rostl mezi lety 2018-2024 v prùmìru o 11 % roènì, oproti celkovému exportu, který rostl jen 5 %. Do velké míry tak táhl rùst exportu i prùmyslu ve V4.

Slovensko, ÈR a Maïarsko pak obsadily mezi velkými svìtovými exportéry první 3 pøíèky podle exportu clean tech v pøepoètu na HDP. Zemì V4 tvoøí 18 % evropského clean tech exportu (vèetnì exportu mezi zemìmi EU). Celá støední a východní Evropa vèetnì Nìmecka pak 56 %.

"Exportní data ukazují, že støední Evropa je nyní továrnou na èisté technologie pro celou Evropu a èást svìta. Je to proto, že zde máme kapacity pro sofistikovanou prùmyslovou výrobu. Èeské firmy ale uvádìjí, že je pro nì obtížné soutìžit s Èínou, která export clean tech masivnì podpoøila. Klíèové pro budoucnost èeského exportu, jehož rùst je nyní z velké èásti tažený clean techem, tak budou dva faktory. A to, jak bude celosvìtovì dál pokraèovat snižování emisí a závislosti na uhlíkatých palivech z nestabilních regionù. A jak bude probíhat obchodní soupeøení s Èínou a snaha omezit význam dovozù z této zemì," øíká Lucie Beránková, hlavní analytièka Druhé ekonomické transformace.

Snižování emisí znamená v støednìdobém horizontu masivní investici do fyzické infrastruktury. Jen do energetické transformace se celosvìtovì roènì investuje pøes 2 biliony dolarù a toto èíslo každoroènì roste. Státy V4 a východní Evropy tìží z výhody, že mají historicky schopnost vyrábìt sofistikované technologie a v minulých letech nepøesunuly technické zázemí a výrobu do Asie. Zároveò se rychle uèí dodat k výrobkùm i nadstavbu v podobì služeb èi softwaru.

Právì proto se pøíležitostmi, které dekarbonizace nabízí, zabývá Druhá ekonomická transformace, která je spolkem majitelù a CEOs pøedních firem. Cílem sdružení je, aby èeská ekonomika rychleji a udržitelnì rostla díky dostatku kvalifikovaných pracovníku, inovací a kapitálu pro investice.

Èást clean tech výrobkù samozøejmì spoléhá na materiál a komponenty z Èíny a dalších rizikových zemí, napøíklad baterie a solární panely. I proto se objevují pokusy o výrobu alternativ nebo pøesun výroby a zpracování do jiných zemí. To má zmìnit evropská hospodáøská politika, které má pøezdívku “Made in Europe”. Jak se ale propíše do praxe není zatím zcela jasné.

Z hloubkových rozhovorù Druhé ekonomické transformace se CEOs patnácti pøedních èeských firem, které se na exportu clean tech podílí, vyšlo, že slabá reakce na státní podporu ze strany Èíny je jedním z hlavních rizikových faktorù. Èína podle OECD dává prùmyslu 3-4krát vìtší státní podporu skrze pùjèky a další finance. Oproti tomu EU se nyní spoléhá na uvalování cel na jednotlivé výrobky po velmi dlouhém a finanènì nároèném dokazování nefér státní podpory u jednotlivých skupin výrobkù.

"Umìli bychom soutìžit s èínskými firmami, co ale neumíme, je soutìžit s èínským státem, øíkají nám nìkteøí exportéøi èistých technologií," dodává Lucie Beránková.

Geopolitické soutìžení není ale jediný problém. Na stranì evropských zemí je øada nedostatkù, které zhoršují startovní pozici výrobcù. Je to napøíklad nízká dostupnost kapitálu pro inovaèní projekty. V rámci Èeska pak chybí také napøíklad lepší využití daòových odpisù jako nástroje investièní politiky, rychlejší schvalování nebo chytré veøejné zakázky, které domácím firmám umožòují využít technologii v praxi a škálovat. 

Zdroj: V4, Druhá ekonomická transfromace

ÈTK Connect ke zprávì vydává obrazovou pøílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/60009.

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅