Vyšehradská bazilika má novou střechu, ke krovu s výhledy na Prahu vede nový návštěvnický okruh
Dřevěný krov chrámu je veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek přístupný vždy od pátku do neděle, první návštěvníci se sem podívali už v září.
„Přijde nám, že je tady mnoho zajímavých prvků, jednak z hlediska konstrukčního, jednak je fascinující ten krov sám o sobě. A zároveň se dá z půdy vidět celá řada historických prvků tak, jak stavba probíhala, a to až zpátky do období gotiky. A to je, myslím, dechberoucí,“ vysvětluje děkan Královské kolegiátní kapituly na Vyšehradě Michal Němeček, proč se pro otevření těchto prostor veřejnosti rozhodli.
Jde podle něj o první podobný krov v Praze trvale přístupný pro návštěvníky. Zájemci musejí počítat s úvodním výšlapem po sto schodech do výšky zhruba dvaceti metrů nad klenby, návštěva zároveň není vhodná pro osoby trpící závratěmi. Skupiny do 15 lidí se pod střechou pohybují na úzkých lávkách se zábradlím, na začátku a na konci je doplňují větší plošiny.
Stavební historie
Příchozí se tu dozvědí informace o stavebních zásazích z jednotlivých historických etap, zajímavosti o tzv. vaznicové konstrukci 10 metrů vysokého a 50 metrů dlouhého krovu nad hlavní lodí i technické detaily o tom, jak celý systém střechy funguje.
Na půdě jsou vidět například pozůstatky barokních omítek, vyrytý symbol na kameni – snad značka některého z kameníků, který kdysi na stavbě pracoval, zbytky dveří, o nichž se jistě neví, kam vlastně vedly, či stopa v trámu po vorařích převážejících materiál po řece.
Průvodci lákají také na výhledy na Prahu s Hradčany, Starým a Novým Městem pražským, Podolím a Vltavou. Za dobré viditelnosti je prý možné zahlédnout i horu Říp.
„Krajka“ na střeše je zpět
Po novogotické přestavbě z konce 19. století byla nemalá část střešních tašek nad hlavní a jižní boční lodí na ploše 1650 m2 zchátralá, některé břidlicové šablony byly prasklé, jiné posunuté nebo úplně chyběly.
Část krytiny byla sice vyměněna na přelomu 70. a 80. let 20. století, podepsalo se na ní ale náročné životní prostředí velkoměsta. Střecha nad severní lodí se opravila už v letech 2012–2013.
Vedle krytiny bylo potřeba rovněž opravit trámy, které byly prohnilé. „Snažili jsme se zachovat co nejvíce částí, takže se vyměňovalo jen to, co bylo poškozené. Na trámech je vidět velká odborná práce,“ přibližuje děkan. Památkáři byli podle něj na místě každý týden.
Na střechu se po mnoha desetiletích vrátil i ornamentální vzor vytvořený pro baziliku architektem Josefem Mockerem. „Krajkového zdobení“ se dosáhlo využitím světle šedých břidlic mezi převládajícími tmavě šedými, rozpoznatelné je i z dálky. „Když se lidé podívají třeba z Pražského hradu nebo z Podolí, je to nádherně vidět,“ pochvaluje si Němeček.
Rekonstrukce začala v roce 2024, původně měla trvat šest let, nakonec se práce povedlo naplánovat na necelé tři roky. Dělníci pracovali ve výškách i v zimě.
Kromě vlastních zdrojů získala kapitula finance z dotací od pražského magistrátu a ministerstva kultury, čtyřmi miliony přispěli různými formami dárci. Teď už jí zbývají v krovu dořešit jen menší úpravy, například lepší osvětlení prostoru.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗

