Miliardový průšvih nedodané munice pro Ukrajinu má pražské kulisy
Jde také o pokračování příběhu Ukrajince Oleksije Chorošajeva, který se z české vazby brání svému vydání do vlasti. Právě jeho role v celém případu byla dosud neveřejná.
Jak už Novinky informovaly, Chorošajev byl před válkou vysoce postavený manažer v ukrajinské státní firmě, která se zabývala mezinárodním obchodem se zbraněmi.
Po vypuknutí války své zkušenosti a kontakty využil a už jako soukromá osoba z Česka, kam utekl, sháněl pro Ukrajinu vojenský materiál. Novinky v předchozím článku popsaly, jak nevalně dopadla zakázka na neprůstřelné vesty a helmy za více jak 300 milionů korun, kterou na jaře 2022 organizoval. Většinu ze 17 tisíc kusů Ukrajina dodnes nedostala. Stejně tak zmizela velká část peněz.
A dobře nedopadla ani objednávka ukrajinského ministerstva obrany na sto tisíc kusů minometné munice, kterou Chorošajev přinesl do slovenského Sevotechu na podzim stejného roku.
Zakázka na munici byla pro malou slovenskou firmu, která však vlastnila potřebnou licenci pro obchod s vojenským materiálem, obrovská. Chorošajev měl ve firmě získat skoro poloviční podíl a podle slovenského majitele Jána Hodermarského celý obchod od začátku do konce řídil.
Zakázka měla hodnotu v přepočtu 855 milionů korun a ukrajinské ministerstvo obrany částku poslalo koncem roku 2022 mladé ukrajinské firmě Lviv Arsenal předem, bez toho, aby reálně vidělo jediný kus munice.
Významná část peněz se pak podle podezření ukrajinské policie poztrácela ve složitém řetězci provizí a firem. Peníze následně putovaly přes slovenský Sevotech do Česka, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Slovinska a Bulharska. Na Ukrajinu byl dodnes dodán jen malý zlomek, konkrétně tři tisíce kusů munice.
Ukrajina vyšetřuje
Na Ukrajině už kvůli tomu stojí před soudem pět obžalovaných. Dva úředníci z ukrajinského ministerstva obrany a zástupci ukrajinské firmy Lviv Arsenal. Soud začal před rokem a obžalovaným hrozí jako organizované skupině v případě uznání viny sedm až dvanáct let vězení.
Chorošajev mezi nimi zatím není. Česká policie ho zadržela v září 2024 právě na žádost Ukrajiny. Stíhaný je kvůli podezření ze zpronevěry a jako organizátor zahraniční části této kauzy. Svému vydání se ale brání tím, že u nás požádal o azyl.
Mluvčí Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) Artem Dechťarenko nyní Novinkám potvrdil, že tamní orgány činné v trestním řízení případ odhalily v roce 2024. „Zadokumentovali jsme schéma rozkrádání státního rozpočtu a identifikovali osoby zapojené do tohoto jednání,“ napsal redakci.
Podle něj stíhání čelí sedm lidí. „Dvě osoby, z nichž jedna je cizím státním příslušníkem, byly vyhlášeny do mezinárodního pátrání,“ uvedl, aniž by jmenoval. Dá se ale předpokládat, že Chorošajev je jedním z nich.
„Pan Chorošajev svou vinu odmítá a obvinění považuje za nepodložené. Uvádí, že si žádné finanční prostředky určené na nákup munice nepřisvojil ani se nepodílel na jejich zpronevěře. Odpovědnost za nakládání s penězi v této části obchodu připisuje chorvatským obchodním partnerům, nikoli sobě,“ vzkázal redakci z vazby podle svého advokáta Leonida Kušnarenka Chorošajev.

Foto: Ján Hodermarský, Novinky
Matias Zubak (vlevo) a Oleksij Chorošajev (vpravo) na snímku z ledna 2024, kdy se sešli na Slovensku, aby Ukrajině předali tři tisíce kusů munice. Podle Hodermarského si zboží ale nikdo nechtěl převzít a munice zůstala na Slovensku další dva roky, než se podařilo vyvézt ji na Ukrajinu.
Chorvati na scéně
Ten letos v únoru popsal české policii, co se podle něj stalo. Novinky měly možnost do jeho výpovědi nahlédnout.
„Zavolal mi jeden člověk, diplomat, který potřeboval dodávku na miny. Odjel jsem do Chorvatska, měl jsem tam dobrého známého, Zvonka Zubaka z WDG. Požádal jsem Zvonka, aby to zprostředkoval přímo,“ vypověděl před českými detektivy Chorošajev. V Chorvatsku totiž stojí muniční továrna Elmech, která měla být podle Chorošajeva původním dodavatelem munice pro Ukrajinu.
„Přijel i zástupce Lviv Arsenalu a provedl inspekci. Ukázal jsem mu všechny miny a výrobu,“ pokračoval. Podle něj se ukrajinská strana zdráhala poslat peníze, což vedlo k tomu, že Elmech smlouvu zrušil, protože nemohli déle čekat.
Zubak je chorvatský zbrojař, který má vazby i do Česka přes svého obchodního partnera, kontroverzního devadesátkového překupníka se zbraněmi Petra Perničku.
Dodávku nakonec řešil Zubakův syn Matias a jeho nově založená chorvatská firma WDG Promet. Pernička je podle obchodního rejstříku od ledna 2024 vedoucím jeho českého odštěpného závodu.
WDG Promet dostal od Sevotechu v prosinci 2022 na munici dohromady 11,3 milionu eur, tedy v přepočtu asi 276 milionů korun.

Foto: Ján Hodermarský, Novinky
Údajné vizitky Oleksije Chorošajeva
Hodermarský později našel v Chorošajevově služebním autě dvě vizitky, podle kterých byl Chorošajev zástupcem generálního ředitele WDG Promet i zástupce generálního ředitele bosenské Winsley Defence Group, která patří Zvonkovi Zubakovi. Podle Zubaka to však nic neznamená, takovou vizitku si prý může udělat kdokoliv.
Přes sto milionů někdo vybral v hotovosti
Zhruba půlka z peněz vyplacených WDG Promet, v přepočtu téměř 138 milionů korun, byla v následujících měsících postupně vybraná v hotovosti z účtů WDG Promet v Praze u zdejší Podnikatelské družstevní záložny (PDZ). Kdo je ve skutečnosti vybral, v tom se aktéři neshodnou.
Zubak se brání, že on to nebyl, jeho podpisy jsou zfalšované a v daných termínech byl prokazatelně jinde. Zástupce kampeličky a její někdejší pokladník Kamil Bahbouh zase tvrdí, že to musel být Zubak.
Poměry v kampeličce, kterou veřejně „proslavil“ problém s nepřiznaným podílem patřícím tehdejšímu premiérovi Petru Fialovi (ODS), se začala zabývat ČNB, která následně koncem roku 2024 odebrala PDZ licenci. Při kontrole našla řadu závažných pochybení, včetně toho, že záložna zřejmě dostatečně nebránila možnému praní špinavých peněz.
Jako příklad ve své závěrečné zprávě ČNB uvedla, že členové záložny vybrali v období od ledna 2020 až do srpna 2023 bez větší kontroly v hotovosti celkem 668 milionů korun. Devadesát procent z toho připadlo na dvanáct fyzických osob.
Zubakův bratr před soudem v Bosně
Druhá půlka peněz měla podle podezření ukrajinských i bosenských vyšetřovatelů odejít v prosinci 2022 do Bosny a Hercegoviny. Jsou přesvědčeni, že právě z peněz určených na munici pro Ukrajinu WDG zaplatil 5,5 milionu eur, tedy asi 133 milionů korun, za nákup tamního zkrachovalého muničního závodu Vitezit.
Kvůli tomu stanul letos v září druhý syn Zvonka Zubaka, Tomislav, před místním soudem. Obžalován je spolu s dalšími třemi lidmi včetně insolvenční správkyně s tím, že majetek mohl získat neoprávněně. Za praní peněz a nedovolené držení většího množství zbraní či výbušnin mu v případě uznání viny hrozí až desetiletý trest. Stíhaná je i odnož Zubakových firem WDG Vitez.
Ukrajinská generální prokuratura letos v srpnu potvrdila Rádiu Svobodná Evropa, že ukrajinské úřady po Matiasu Zubakovi vyhlásily mezinárodní pátrání. Naznačuje to i odpověď mluvčího SBU pro Novinky.
Sám Zubak však tvrdí, že nic nespáchal, volně se pohybuje po Evropě a s Ukrajinou spolupracuje. Zubak slíbil prostřednictvím svého advokáta bližší vyjádření, do vydání článku se tak ale nestalo.
Představitelé ukrajinského Lviv Arsenal se mezitím snaží nedodanou munici sehnat.
A snaha je pochopitelná. Soud už nařídil, aby Lviv Arsenal vrátil zálohu. Celkem by měl zaplatit i se sankcemi skoro miliardu korun. Kolik peněz ukrajinské ministerstvo dostalo zpět, to v tuto chvíli není jasné.
Obhájci lidí z Lviv Arsenalu se snaží přesvědčit ukrajinský soud, aby vrátil pas jejímu řediteli. Prý aby mohl osobně vycestovat do zahraničí na inspekci munice v Lotyšsku, Bulharsku, Turecku a na Srí Lance. Soud mu ale opakovaně nevyhověl s tím, že hrozí riziko jeho útěku a jeho osobní účast na inspekci munice není nezbytná. Téměř sto tisíc kusů munice tak stále na Ukrajině chybí.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗


