DEMO: 50 MW reaktor s tavenou solí by mohl vyrábět energii z jaderného paliva
Cvičný reaktor v Drážďanech (ilustrační foto). Kredit: Yeti-Hunter, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Vyhořelé jaderné palivo představuje chronický problém jaderné energie. Je nebezpečné, nikdo ho nechce a nikdo neví, co s ním. Co kdyby se ale z problému stala příležitost? Tým německé Technische Universität Dresden (TUD) připravuje experimentální recyklační reaktor DEMO, který by se měl s tímto problémem vypořádat přímo u zdroje.
Projekt počítá s reaktorem na bázi tavených solí, který by využíval vyhořelé jaderné palivo přímo v místě jeho vzniku či skladování. Pokud by se povedlo, mohla by z toho být zajímavá alternativa ke vždy velmi svízelnému hledání hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Němcko by mohlo ušetřit až 50 miliard eur, které by jinak byly vynaloženy v rámci spolkového zákona o výběru lokality pro hlubinné úložiště.
Schéma reaktoru s tavenými solemi. Kredit: U.S. DOE Nuclear Energy Research Advisory Committee, Wikimedia Commons.
Konvenční recyklace jaderného paliva spoléhá na složité chemické postupy, jejichž prostřednictvím se z radioaktivních palivových článků získávají znovu využitelné materiály.
Projekt DEMO se těmto riskantním procesům vyhýbá. Vysoce radioaktivní odpad, včetně vyhořelého paliva a vitrifikovaných materiálů (převedených do skelné formy), by se přímo přidával do tavených solí. Jde o transmutaci bez přepracování jaderného paliva.
Uvnitř reaktoru by byla těžká atomová jádra radioaktivního odpadu vystavena bombardování neutrony, které by je štěpily na lehčí prvky. Většina vzniklých štěpných produktů by se následně rozpadla na úroveň bezpečnou pro životní prostředí během několika desetiletí, nikoli až tisíciletí.
Zbývající odpad by pak obsahoval převážně krátkodobě radioaktivní izotopy a výzkumný tým předpokládá, že by se na něj nemusely vztahovat tak přísné požadavky na ukládání, jaké dnes stanovuje německá legislativa.
Vyhořelé jaderné palivo je přitom energetická bonanza. Podle výpočtů badatelů obsahuje skladované německé jaderné palivo tolik využitelné energie, že by mohl pokrýt 300násobek roční spotřeby elektřiny celého Německa. Kromě nízkouhlíkového tepla by reaktor tohoto typu mohl produkovat také důležité medicínské radionuklidy využitelné při léčbě nádorových onemocnění. Jako třešničku na dortu by pořizoval technická data potřebná pro pokročilý výzkum jaderné fúze.
Celkové veřejné investice do projektu se odhadují na 1,95 miliardy eur. Vývoj a výstavba reaktoru by měly trvat pět let, po nichž by následovalo dvacetileté provozní období. Německé úřady již posuzují tři možné lokality v Sasku. Jednou z nich je výzkumný areál VKTA v Rossendorfu, dalšími dvěma jsou významná průmyslová transformační centra v Lužici, Schwarze Pumpe a Boxberg. Pokud bude projekt úspěšný, měla by na něj navázat výstavba komerčních transmutančních zařízení, která by dodávala elektřinu do rozvodné sítě.
Video: This Modular Thorium Reactor EATS Nuclear Waste
Literatura
内容来自 OSEL,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗

