Švédsko změnilo ústavu. Cizince usvědčené ze zločinů zbaví občanství

Poslanci schválili ústavní dodatek velkou většinou 292 hlasů, proti bylo 51 zákonodárců, informuje The Economic Times. S návrhem přišla dosluhující středopravicová vláda premiéra Ulfa Kristerssona, jehož při hlasování podpořili krajně pravicoví Švédští demokraté.

Podle švédských zákonů vyžadují změny ústavy dvojí hlasování, které od sebe dělí parlamentní volby. Středeční hlasování bylo již druhé. Kristerssonova koalice však v zářijových volbách nezískala parlamentní většinu a šanci sestavit vládu dostala vůdkyně levicové opozice Magdalena Anderssonová.

Pokud se jí to podaří, bude na její vládě, aby přišla s návrhem podrobných zákonných pravidel pro fungování ústavního dodatku. Musí například vymezit, které zločiny mohou vést k odebrání občanství. V samotném dodatku je pouze stanoveno, že by se mělo jednat o zločiny, které „vážně ubližují klíčovým švédským zájmům“.

Švédsko, kam během migrační krize okolo roku 2015 přišlo mnoho uprchlíků, má podle AFP problémy s integrací cizinců, z nichž mnozí se neučí švédsky a žijí ve znevýhodněných lokalitách s vysokou mírou kriminality a nezaměstnanosti. Kristerssonova vláda již letos navrhla zpřísnění pravidel, podle kterých cizinci žijící ve Švédsku získávají občanství.

Schválenou ústavní změnu kritizují obhájci lidských práv, podle nichž zpochybňuje princip rovnosti před zákonem. „Tento návrh v praxi vytvoří dva druhy švédského občanství: jedno solidní a druhé slabé a podmíněné. To přináší vážné otázky týkající se rovnosti před zákonem,“ uvedla Aida Samaniová, právnička nevládní organizace Civil Rights Defenders.

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅