Peníze v Bruselu nerostou na stromě. Česko se v EU dostává do nepříjemné pozice
Jádrem sporu je přibližně 70 miliard eur (1,7 bilionu Kč), které budou Ukrajině podle odhadů chybět v roce 2027. Merz nyní podmiňuje schválení nového sedmiletého rozpočtu EU spravedlivým rozdělením této zátěže.
Evropská unie má pokrýt zhruba 45 až 46 miliard eur z chybějících financí pro Ukrajinu. Ve hře je nové společné zadlužení, kterému se ale brání Česko, Slovensko, Maďarsko a Bulharsko.
Uvedené čtyři země patří do neformální aliance Přátelé koheze, která brání fondy na rozvoj a zemědělství. Svým odmítavým postojem narazily na tzv. „šetřivé státy“ v čele s Německem, které prosazují škrty a nesou hlavní váhu pomoci Kyjevu. Šetřivým zemím vadí, že čtveřice na jednu stranu odmítá financovat bezpečnost, ale na druhou stranu trvá na dotacích. „Tábor koheze nemůže mít obojí. V Bruselu neexistuje žádný strom, na kterém rostou peníze,“ shrnul jeden z diplomatů pro Euronews.
Merz v dopise šéfovi Evropské rady Antóniu Costovi zdůraznil, že zátěž musí být rozdělena spravedlivě a podpora Ukrajiny se má stát přímou součástí rozpočtu EU. „Pokračovat v dosavadním přístupu není dobrá cesta. Nejméně čtyři země mají jiný názor, ale musíme o tom mluvit,“ prohlásil Merz v úterý s tím, že není přijatelné, aby náklady nesla jen hrstka států. Podle něj je podpora Kyjeva „otázkou naší nedělitelné bezpečnosti“.
Fico mluví o vydírání, Babiš si rýpl
Zatímco ostatní země ručí za úvěry vlastním rozpočtem, Česko se společným závazkům vyhýbá, ovšem unijní dotace na dálnice a zemědělství z kohezních fondů požaduje v plné výši.
Slovenský premiér Robert Fico označil Merzův požadavek za „učebnicový příklad vydírání“ a zdůraznil, že má stejně silné právo veta jako německý kancléř. Sám Fico přitom v minulosti slovenské právo veta využíval jako prostředek nátlaku na ostatní členské země EU, když vloni v létě opakovaně blokoval přijetí 18. balíčku protiruských sankcí kvůli dovozu ruského plynu.
Český premiér Andrej Babiš si během úterní návštěvy Slovenska rýpl, že si Merz „asi neuvědomuje“, že rozpočet už 100 miliard pro Ukrajinu obsahuje – byť až od roku 2028, zatímco schodek je potřeba řešit hned.
Maďarský premiér Péter Magyar odmítl nové zadlužování kvůli domácímu deficitu a dodal, že navázání témat „nevysílá dobrý vzkaz“. Ze stejných rozpočtových důvodů odmítá další úvěrové linky i bulharský premiér Rumen Radev s tím, že Bulharsko pomáhá raději v energetice.
Středoevropské země dlouhodobě těží z evropských fondů soudržnosti, jejichž cílem je pomáhat méně rozvinutým státům dohánět ekonomicky bohatší západní Evropu.
Podle údajů České národní banky činil průměrný roční čistý přínos evropského rozpočtu v letech 2004 až 2023 v Česku 1,3 procenta hrubého národního důchodu, na Slovensku 1,7 procenta a v Maďarsku dokonce tři procenta.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
