Stát obcím vyčítá naspořené miliony. Bez rezerv se neobejdeme, brání se
Ministerstvo financí opakovanì a dlouhodobì upozoròuje, že obce a kraje drží na svých úètech velké finanèní prostøedky a nevyužívají je. Starostové mìst z Plzeòského kraje ale tvrdí, že stát by mìl být rád, že obce hospodaøí obezøetnì, místo toho ale jsou plísnìny.
Zaznívají i obavy, že na mìstské a obecní peníze stát sáhne tøeba pøes rozpoètové urèení daní (RUD), což je systém, kterým se vybrané danì rozdìlují mezi stát, kraje a obce. „Takovou obavu mám,“ øíká napøíklad starosta Klatov Rudolf Salvetr.
Málokterý starosta si podle Salvetra dovolí vzít úvìry pøesahující možnosti splácení. „Kdežto stát to dìlá naprosto v klidu a nijak se tím netrápí,“ rýpl si Salvetr do vysokého zadlužení státu. Napøíklad na pøíští rok je schodek státního rozpoètu naplánován ve výši 386 miliard korun.
„Obce jsou nejlépe hospodaøící subjekty veøejné správy v této zemi, místo aby se z toho stát radoval, jsou ještì plísnìny. Je to urèitá nemoc ministrù financí, že o tìch penìzích dobøe vìdí a pøemýšlejí, jak zásoby obcím snížit,“ sdìlil Salvetr.
Rezervy jsou podle Salvetra nutné i právì kvùli chování státu. Pøenesený výkon státní správy na obce s rozšíøenou pùsobností není podle nìj stoprocentnì pokrytý ze státních penìz. „Povinnosti èasto pøibývají a prostøedky na výkon státní správy nikoli,“ øíká.
Pøíkladem byl podle Salvetra pøesun nepedagogických pracovníkù na obce, které to pak musí dofinancovat. „Zásahy státu nás zkrátka èiní obezøetnými a rezervami se na to pøipravujeme,“ uvedl klatovský starosta.
Pøiznává, že i Klatovy mají naspoøeno. V provozním rozpoètu na pøíští rok poèítá mìsto s rezervou 170 milionù korun. „Nedovedu si pøedstavit, že bychom šli do projektu v øádu stovek milionù korun bez jakékoli finanèní rezervy,“ øíká Salvetr.
Jako pøíklad velkého projektu uvedl právì pøipravovanou rekonstrukci historického objektu Josefinum neboli bývalé jezuitské koleje za zhruba 300 milionù korun.
Rokycany mají témìø miliardu
O Rokycanech se v minulosti mluvilo jako o mìstì, které má na úètech zhruba miliardu korun. Starosta Rokycan Tomáš Rada to upøesnil na 936 milionù korun. Velké pøebytky drží mìsto na úètech proto, že také realizuje velké investièní akce.
„Tam patøí již bìžící projekty rekonstrukce sokolovny za 600 milionù korun, èistièka odpadních vod za 150 milionù, rekonstrukce nejvìtší školy na jižním pøedmìstí za 150 až 160 milionù korun, pøíští rok by se mìla rozjet stavba tìlocvièny pro školu T. G. Masaryka za zhruba 300 milionù korun,“ vyjmenoval Rada projekty za více než 1,2 miliardy korun.
Vyjádøení ministrynì financí Aleny Schillerové z ANO o nevyužitých úsporách obcí není podle Rady nièím novým. „Minulá vláda na to upozoròovala také. Opticky se zdá èíslo velké, ale otázkou také je, co všechno mìsta a obce zajiš�ují. Když nyní vydala vláda tabulku, kde jsou výraznì zvýšené mzdy pro úøedníky, z èeho to mìsta mají platit, a je otázkou, jestli zvýšení budou mít pokryté,“ øíká Rada.
Malé obce peníze radìji spoøí
Na to, že na úètech mnoha obcí zbyteènì leží peníze, dlouhodobì upozoròují i finanèní analytici. „Nejvìtší úspory v korunách na hlavu mají nejmenší obce do 200 obyvatel,“ uvedla již døíve Vìra Kameníèková, analytièka spoleènosti CRIF – Czech Credit Bureau, která se finanèním zdravím nejen obcí a mìst zabývá.
Vysvìtlil to nìkdejší poslanec a bývalý dìkan Fakulty ekonomické Západoèeské univerzity v Plzni Ladislav Nový. „Když máte malou obec, starosta se bojí, aby se kvùli investicím nedostal pøed soud, obec pak dá peníze radìji na termínované úèty, kde peníze leží bez užitku pro obec,“ nastínil Nový.
Výhodnìjší by podle nìj proto bylo, aby se malé obce sdružily do velkých celkù, které by mohly najmout profesionály a ti by racionální projekty dokázali administrativnì dotáhnout do konce.
Toho, že by mìsto Plzeò pøišlo zásahem ministrynì Schillerové o naspoøené peníze, se nebojí primátor Roman Zarzycký. Po komunálních volbách to øekl pro podcast Ptám se já. „Alena Schillerová mì ujiš�ovala, že se to Plznì týkat nebude a že to vždy definovala tak, že se to týkalo jenom Prahy a jejích 205 miliard korun na úètech v pololetí, které neumí spotøebovat,“ uvedl Zarzycký s tím, že je tøeba k tomu vést poctivou debatu.
„Urèitì bych chtìl, aby i v Praze bylo pochopeno, že RUD, jak ho má nastavené Plzeò, je oprávnìné, obhajitelné, dlouhodobì udržitelné,“ uvedl s tím, že dlouhá léta vede debatu se zástupci statutárních mìst, která po zmìnì RUD volají. „Ale ještì jsem neslyšel nikdy žádné argumenty, proè by se to mìlo mìnit,“ sdìlil Zarzycký.
Salvetr si myslí, že RUD je v souèasnosti nastavené dobøe. I pøíjmy Plznì s rozpoètem kolem 12 miliard korun mu pøipadají logické, když statutární mìsto zajiš�uje služby pro obyvatele širšího regionu. Jako pøíklad uvedl fakt, že v krajském mìstì sídlí vysoká škola.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗