Duchové a talismany ve věku rozumu: Víra v magii přežívá i v moderním světě
Říká se, že v dnešním světě ztrácejí vliv náboženské instituce a organizovaná náboženství, i když samozřejmě záleží kde a v jaké záležitosti. Znamená zpochybňování církevního učení také odklon od víry v duchy, kletby, talismany a všelijaké neviditelné síly? Nebo si lidé začínají své vlastní přesvědčení vybírat nezávisle na náboženských autoritách?
Nedávno se to rozhodl prozkoumat Paul Froese z Baylor University v Texasu se svými kolegy. Analyzovali odpovědi 1812 dospělých respondentů z průzkumu Baylor Religion Survey z roku 2025. Odpovědi shromáždila společnost Gallup prostřednictvím internetu a poštovních dotazníků mezi lednem a březnem loňského roku. Výsledky byly statisticky váženy tak, aby lépe odpovídaly struktuře dospělé populace Spojených států.
Badatelé analyzovali světonázor, který označili jako „sekulární racionalismus“. Jde o přesvědčení, že věda představuje jediný způsob, jak porozumět všem aspektům světa. Zahrnuje také důraz na rozum a lidskou zkušenost při morálním rozhodování, případný nezávislý výklad duchovního učení a malý zájem o náboženské diskuse.
Vysoká míra sekulárního racionalismu přitom automaticky neznamenala přerušení všech náboženských vazeb, zejména proto, že šlo o Američany. Někteří účastníci studie nadále věřili v nadpřirozené entity, hlásili se k určitému náboženství nebo navštěvovali bohoslužby.
Vědci konfrontovali tyto postoje se třemi kategoriemi nadpřirozených přesvědčení: zázraky, magie a každodenní pověry. Rozlišovali přitom mezi představami založenými na božském zásahu a těmi, které žádného boha ani společnou náboženskou doktrínu nepotřebují. Do kategorie magie zařadili víru v duchy, kletby, duchovní bytosti obývající předměty, komunikaci se zemřelými, předpovídání budoucnosti a samotnou magii. Pověry zahrnovaly například zvyky, při nichž se lidé vyhýbají určitým slovům či skutkům, aby nepřivolali smůlu.
Výsledky jsou pozoruhodné. Lidé s vyšším skóre sekulárního racionalismu méně často věřili v zázraky. Jejich víra v magii a pověry ale byla naopak výraznější. Při podrobnější analýze se ukázalo, že silnější víra v magii se objevovala především u lidí, kteří si zachovali náboženské vazby. Přibližně 40 procent těch, kteří přijímali sekulární racionalismus, se přiklánělo také k víře v magii. U lidí odmítajících tento světonázor to bylo pouze 19 procent.
Froese s kolegy to vysvětlují rozdílem mezi osobní vírou a autoritou náboženských institucí. Náboženská komunita může například uznávat zázraky, ale současně odmítat věštění nebo pokusy o komunikaci s duchy. Člověk, který při duchovních otázkách důvěřuje především vlastnímu úsudku, si přitom může podobné představy osvojit bez ohledu na postoj církve. Současně ale platí, že výzkum měl celou řadu omezení, počínaje s tím, že šlo o Američany, jejichž situace se v tomto směru liší například od situace v Evropě.
Video: Paul Froese. 2005. Secular Czechs and devout Slovaks. Review of Religious Research 46(3): 269-83.
Video: Poverty, God, Politics | Ch 2, Ep 13: Paul Froese
Literatura
内容来自 OSEL,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗

