Saros dostal aktualizaci. Nové výzvy nabízejí obtížnost pro nováčky i herní veterány
Jsou hry, které dohrajete a už si na ně nevzpomenete. A pak jsou takové, které se vám usadí v hlavě a odmítají ji opustit. Saros od finského studia Housemarque patří do druhé skupiny. Na první pohled jde o zběsilou sci-fi střílečku, která mění obrazovku v barevné peklo plné nepřátelských střel. Jenže pod povrchem se ukrývá mnohem víc.
Saros mě při vydání nadchl. Kombinace fantasticky vyladěné akce, znepokojivé atmosféry a příběhu plného metafor patřila k tomu nejlepšímu, co jsem letos hrál. Ostatně v naší recenzi si odnesl hodnocení 90 procent. A nyní se Král ve žlutém vrací.
Bezplatná aktualizace Zenith přidává náročný režim boje proti bossům, modifikátory obtížnosti i další rozšíření příběhu.
Z nesmrtelného boha zpátky mezi smrtelníky
Když jsem Saros před několika měsíci opouštěl, připadal jsem si jako nesmrtelný bůh. Hru jsem dokončil několikrát, dokonale znal její mechaniky a v soubojích se pohyboval s naprostou samozřejmostí. Jenže několikaměsíční pauza udělá své.
Najednou zjišťujete, že prsty si už správné kombinace tlačítek nepamatují. Že místo aktivace štítu provedete něco úplně jiného.
Že přebíjení, uskakování, přitahování k plošinám a využívání speciálních schopností vyžaduje trochu víc přemýšlení, než byste si přáli.
A když se rovnou vydáte do finální části hry, abyste se dostali k novému obsahu, může takové rozpomínání chvíli bolet. Jakmile se ale dostanete zpátky do rytmu, soubojový systém vás opět pohltí. V téhle disciplíně patří Housemarque k absolutní špičce.

Foto: archiv tvůrců
Ukázka ze hry Saros: Zenith
Nové výzvy pro zkušené hráče
Nový režim Eclipse Layers je variace na New Game+. Po dokončení původního příběhu můžete vstoupit do dalších vrstev Carcosy, ve kterých se mění pravidla a roste obtížnost.
Tvůrci zároveň rozšířili systém modifikátorů obtížnosti. Přibylo deset možností, jak si hru usnadnit, a deset dalších, které vám naopak pořádně zatopí. Můžete si třeba nastavit, že se nepřátelé regenerují, dokud je nedorazíte útokem zblízka. Kombinovat modifikátory je zábava a výrazně to mění, jak k soubojům přistupujete.
Právě vyšší obtížnost jsem v původní recenzi postrádal. Saros byl oproti předchozímu Returnalu až překvapivě vstřícný a zkušenější hráči se nemuseli příliš trápit. Zenith se tento nedostatek snaží napravit a dává veteránům možnost pořádně otestovat své schopnosti.
Kvůli příběhu znovu na začátek
Dávkování příběhu je pro mě jedním z minusů. Původní hru jsem dohrál několikrát a těšil se, že nyní poodkryji další vrstvy lidské tragédie. Chápu, že opakované průchody patří k základům podobných her.
Ale když jsem Carcosu prozkoumal několikrát od začátku do konce, tak mě hra znovu posílá na úplný začátek. Prokousávání se známými událostmi trochu brzdí elán z aktualizace, byť si člověk lépe uvědomí souvislosti a pospojuje indicie, které dříve nebyly vidět. Kdybych původní hru nedohrál opakovaně, asi by mi to vadilo méně.
Pro přístup k dvanácti novým vizím totiž musíte nejdříve odemknout příslušné uzly ve stromu schopností a následně se dostat na Yellow Shore, kde se nachází přístup do nové hry. Hra vás přitom nijak zvlášť ochotně nevede za ruku a některé kroky nejsou dostatečně vysvětlené.
A tady přichází ke slovu i zmíněné modifikátory obtížnosti. Jakmile na Yellow Shore projdete průchodem u tajemného stromu, vstoupíte do další vrstvy zatmění. Hra se spustí od začátku, jen po vás vyžaduje nastavení takových parametrů, které hraní výrazně ztíží.
Obtížnost se projevuje i na vzhledu hlavního hrdiny. Arjun postupně získává zlaté brnění a především korunu, která se podle zvolených modifikátorů obtížnosti mění a roste. Celkem existuje šest úrovní koruny a čím náročnější podmínky si nastavíte, tím majestátněji váš hrdina vypadá. Z původního vesmírného průzkumníka se tak postupně stává skutečný Král ve žlutém.

Foto: archiv tvůrců
Ukázka ze hry Saros: Zenith
Nejde přitom jen o efektní kosmetickou záležitost. Úroveň koruny totiž rozhoduje o tom, kolik z nových příběhových textů dokážete přečíst. Pokud chcete odhalit všechna tajemství, musíte dosáhnout šesté úrovně.
Tvůrci tak přišli s poměrně hravou variantou nastavování obtížnosti. Čím více si dobrodružství zkomplikujete prostřednictvím nejrůznějších modifikátorů, tím větší odměnu získáte. A čím více chcete vědět, tím více se ve vaší posedlosti stáváte Králem ve žlutém.
Existuje i alternativa pro ty, kteří po další extrémní výzvě netouží. V nastavení hry lze aktivovat automatický bonus k vyvážení modifikátorů, díky kterému můžete dosáhnout požadované úrovně koruny i bez zapínání celé řady ztěžujících pravidel. To ocení zejména hráči, kteří se chtějí co nejrychleji dostat k novým příběhovým odhalením a nemají chuť absolvovat náročnou zkoušku reflexů.
Souboje s bossy a pomoc pro nováčky
Další velkou novinkou je Overlord Rush. Ten je dostupný mnohem přímočařeji, prostřednictvím Primary Unit na základně.
Jde o sérii soubojů s bossy, ve kterých rozhoduje nejen přežití, ale také rychlost a výsledné skóre. Kratší varianty obsahují tři protivníky, zatímco největší výzva vás postaví proti všem osmi bossům v jediném sledu.
Výsledky můžete porovnávat s ostatními hráči v online žebříčcích. Pro milovníky výzev a dokonale zvládnutých soubojů jde o vítanou novinku.
Zenith ale nemyslí jen na zkušené hráče. Přidává také řadu usnadňujících funkcí, například možnost zpomalit rychlost celé hry, automatickou střelbu při zamíření na nepřítele nebo ovládání míření pohybem ovladače.
Skutečné šílenství se skrývá pod povrchem
Návrat na Carcosu má zvláštní kouzlo. Znovu jsem si připomněl příběh, který ve mně zanechal mnohem hlubší stopu než většina letošních her. Mám pocit, že Saros nebyl tak úplně doceněn.
Hra je plná odkazů na literární sbírku The King in Yellow od Roberta W. Chamberse. Žlutá, modrá a červená, oheň a plameny, nejrůznější symboly, jména i zdánlivě bezvýznamné nápisy na zdi mohou dostat úplně jiný význam, když se začnete zajímat o jejich souvislosti.
Není to zkrátka jen o střílení a boji s příšerami. Ale především o ztrátě, vině, žárlivosti a touze po kontrole. O vztazích, které se mění ve vězení. Lidech, kteří nedokážou opustit minulost. Touze, která ničí. A posedlosti, která končí tragédií. Tragédií, z níž naše mysl může utíkat do jiných světů.

Foto: archiv tvůrců
Ukázka ze hry Saros: Zenith
Mohli bychom o všech podobenstvích mluvit hodiny a dny. Například lucenit, žlutá surovina získávaná mimo jiné z poražených nepřátel, slouží k posilování hlavního hrdiny. Čím více ostatním vezmete, tím mocnější se stáváte.
Není v tom možné spatřovat i metaforu toxických vztahů, ve kterých jeden člověk vysává energii druhého, aby sám získal pocit síly a kontroly? A co když rozpad kdysi vyspělých světů odráží také to, jak dokážeme vlastní posedlostí rozvrátit všechno, co jsme společně vybudovali? A jakou roli hraje v osobních tragédiích rodina a přátelé, kteří přežívají mezi ozubenými koly?
Možných interpretací je spousta a právě prostor pro fantazii a různé výklady dělají ze Sarosu tak fascinující zážitek.
Nové vize tento svět dál rozšiřují. Nejde pouze o Arjunovo osobní drama. Do popředí se dostávají také osudy dalších Králů a nekonečné cykly, z nichž možná není úniku. Jenže abyste tyto vrstvy příběhu odhalili, musíte být ochotni znovu vstoupit do stejného koloběhu.
Ale možná je to nakonec jen další metafora. Stejně jako postavy Sarosu, ani hráč nedokáže přestat. Chce vědět víc, a tak se vrací znovu na začátek, do nového cyklu boje, umírání a zničujícího hledání odpovědi. A podobně se někdy i v životě vracíme ke stejným chybám a vztahovým vzorcům, přestože víme, jak bolestivě mohou skončit.
Přesto jsem rád, že jsem se na Carcosu vrátil. Připomněl jsem si, na co se při všech těch soubojích a záplavách projektilů snadno zapomíná.
Saros se skvěle hraje, ale donutí vás i přemýšlet. O lidech, o vztazích i o vás samotných. Proto se musím před Králem ve žlutém znovu poklonit. I když si některá tajemství nechává až příliš žárlivě pro sebe.
Aktualizace Zenith je zdarma dostupná všem majitelům Sarosu na PlayStation 5.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
