Cenu Česká hlava získali odborníci za výzkum řeči, imunity i neplodnosti
„To, co děláme, spočívá ve vydolování všech možných informací z běžné mluvené řeči,“ vysvětlil laureát hlavní ceny Černocký. „Moje maminka byla rozhlasová hlasatelka, tatínek byl strojní inženýr. Já jsem chtěl být muzikant nebo pracovat v nahrávacím studiu,“ uvedl.
Kromě diktování SMS zpráv na telefonu nebo hlasového asistenta, které zná většina uživatelů, má podle něj jeho práce využití také například v bezpečnosti nebo letectví.
„My potřebujeme vědět, co piloti nebo řídící letového provozu říkali, ale také, zda je ten pilot stresovaný nebo přepracovaný. Možná bychom tak mohli dokázat zabránit i nějakým problémům nebo katastrofám,“ popsal.
Na některých zvukových nahrávkách je podle něj zase potřeba určit mluvčího nebo odhalit, zda se nejedná o podvrh. „Potřebujeme vědět, jestli na nás mluví opravdu náš šéf, nebo je to nějaký robot, který z nás chce vymámit peníze,“ doplnil.
Další ocenění získali také Kateřina Komrsková z Biotechnologického ústavu Akademie věd, BIOCEV a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za výzkum mužské neplodnosti nebo Tomáš Pluskal z Ústavu organické chemie a biochemie AV za využití výpočetních technologií při zpracování dat z hmotnostních spektrometrů. Robin Kryštůfek má cenu za studium peptidů.
Cenu získala také Veronika Niederlová z Ústavu molekulární genetiky AV za studium adaptivní imunity a vlivu imunitních buněk při rozvoji cukrovky prvního typu nebo Crohnovy choroby. Dalším oceněným je Ondřej Jankovský z Vysoké školy chemicko-technologické za vývoj nových materiálů s ohledem na jejich dopad na životní prostředí.
Tým z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni byl oceněn za webovou aplikaci, která pomáhá upozornit na možné problémy s pamětí a kognitivními funkcemi. Mimořádnou cenu poroty získal Jan Kubeš z Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové za objev látky, která může chránit srdce před nežádoucími účinky chemoterapie.
„Když jsem se díval na práci, kterou každý z nich dělá, tak v centru pozornosti všech je člověk. Já v tom případě nerozděluji humanitní, aplikované, technické nebo přírodní vědy,“ řekl ČTK Stehlík s tím, že jeho laboratoří je svět, což je výhoda historiků. Historie je podle něj v poslední době ve veřejném prostoru viditelnější. „Protože svět se nám trošku rozkýval, tak v ní hledáme nějaké jistoty,“ poznamenal.
Málo patentů?
Rektor VUT Ladislav Janíček varoval před změnami ve financování výzkumu. „Česká republika se vydala cestou budování ekonomiky postavené na znalostech a inovacích. Konkurenceschopnost je velkým tématem,“ uvedl.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗