Ochránci přírody a lesníci se snaží vrátit tis červený do Jeseníků
Historické záznamy dokládají, že tis červený byl přirozenou součástí lesů Jeseníků. Dodnes se však dochovalo jen několik málo jedinců či populací. „Pro jeho návrat je zásadní využívat místní genetické zdroje, aby se zachovala genetická kontinuita,“ informoval Miroslav Havira z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR.
V Jeseníkách se však původní tisy dochovaly jen velmi omezeně, což možnosti pro obnovu z materiálu místního původu velmi limituje. Prvním krokem k úspěšnému návratu tisu do jesenických lesů je získání co nejpodrobnějších informací o zdejších tisech.
Vedle shromáždění a vyhodnocení dostupných historických podkladů provedl Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) také genetickou analýzu vybraných jedinců, která pomáhá lépe poznat jejich původ a genetickou rozmanitost. Výzkum však zdaleka nekončí a na získané poznatky budou navazovat další odborné aktivity.
Populace tisů jsou hlavně v přírodní památce Na Špičáku
Nejvýznamnější populace tisů v Jeseníkách je součástí národní přírodní památky Na Špičáku nedaleko Supíkovic.
„Jde o stěžejní původní zdroj pro repatriaci tisu do dalších oblastí Jeseníků. Letos v září bylo při inventarizaci, kterou jsme prováděli, evidováno 1240 jedinců, a to od dvoucentimetrových semenáčků až po strom vysoký kolem 12 metrů,“ uvedl Havira.
Důležitý je i vhodný management zájmových lokalit. Tisy zde ohrožuje především okus semenáčků srnčí zvěří. Zmlazení se zde proto soustřeďuje do míst, která jsou pro zvěř obtížně přístupná. Jinde pak ochránci přírody kolem semenáčků instalují mechanické drátěné oplocenky. Ty jsou potřeba přinejmenším po dobu 20 let.
Experimentálně tu byli také uvolněni dva jedinci samičího původu s cílem sledovat reakci tisu na změněné světelné podmínky, jeho růstovou odezvu a následnou tvorbu semen.
V plánu je další výzkum
„Přestože tis patří mezi dřeviny s mimořádně vysokou tolerancí k zastínění, nemusí být jeho dlouhodobá prosperita a zejména úspěšná reprodukce v silném stínu optimální,“ vysvětlil Petr Novotný z VÚLHM. Vhodně volené prosvětlovací zásahy, jak dodal, proto mohou představovat jeden z nástrojů podpory přirozené obnovy populace, současně však vyžadují dlouhodobé sledování, zda změny nebyly příliš intenzivní.
Dalšími potenciálními zdroji semen pro repatriaci tisu do jesenických lesů jsou samičí jedinec v lokalitě Skalní schody u Vrbna pod Pradědem, jehož věk je odhadován přibližně na 400 let, památný tis v Mikulovicích nebo tisy na lokalitě u zříceniny hradu Rychleby.
„V plánu je postupná revize známých lokalit a další výzkum. Návrat tisu do Jeseníků je určitě běh na dlouhou trať, ale jednou se začít musí,“ podotkl Novotný.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗

