Norové českou Popelku milují, kvůli ní i stávkovali. V jejich verzi ale nemá oříšky

Norská veřejnoprávní televize NRK uvádí film pod názvem Tre nøtter til Askepott (Tři oříšky pro Popelku) pravidelně každý rok na Štědrý den. Tradičním termínem je dopoledne, zpravidla 11 hodin, tedy doba, kdy se rodiny připravují na štědrovečerní oslavy. Nejinak tomu bude i letos.

Pohádka se v Norsku poprvé objevila v televizi už v roce 1975, jen dva roky po své kinopremiéře. Od té doby se stala pevnou součástí vánočního programu a sledují ji generace diváků. Odhady uvádějí, že film na Štědrý den vidí zhruba každý pátý Nor; v zemi s přibližně pěti miliony obyvatel jde o mimořádně vysokou sledovanost.

Tamní masovou oblibu pohádky dokazuje i fakt, že její melodie z dílny Karla Svobody zní na norských svatbách a někteří lidé si podle filmových kostýmů nechávají šít plesové či svatební róby.

Zvláštností norské verze je dabing. Všechny postavy totiž namluvil jediný herec, Knut Risan. Pod jeho hlasem přitom byla často slyšet i původní čeština, což filmu dodávalo specifický, pro Nory důvěrně známý zvuk. Když Knut Risan v roce 2011 zemřel, byl nahrazen jiným norským hercem, Nilsem Vogtem, který se opět ujal jednohlasého dabingu.

Neberte nám Popelku!

Popularita pohádky se nejzřetelněji ukázala v roce 1993. Programová redakce NRK se tehdy rozhodla vánoční nabídku obnovit a Tři oříšky pro Popelku z vysílání vyřadit. Reakce diváků byla tak silná, že televize musela své rozhodnutí rychle změnit.

Libuše Šafránková jako Popelka v legendární pohádce Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku (1973).

Libuše Šafránková jako Popelka v legendární pohádce Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku (1973). Foto: Česká televize

Rozhořčení diváci volali do redakce a před sídlem stanice se dokonce sešli demonstrující. Pro NRK se ukázalo, že Popelka není jen jedním z mnoha vánočních filmů, ale téměř neodmyslitelnou součástí štědrodenního rituálu. Od té doby se film do programu vrátil a svou královskou pozici v norských televizních Vánocích si stále drží.

Proč vznikl norský remake?

Úspěch původní Vorlíčkovy pohádky byl tak velký, že norští filmaři nakonec vytvořili vlastní verzi. Norský remake Tre nøtter til Askepott (Tři přání pro Popelku) měl premiéru v roce 2021, tedy zhruba půl století po česko-německém snímku. Nešlo však o pouhé převyprávění Vorlíčkova filmu, nýbrž o novou interpretaci téhož příběhu pro současné publikum.

Myšlenka remaku se objevila už v roce 2015. Norští tvůrci tehdy oslovili Václava Vorlíčka s nabídkou, aby novou verzi sám režíroval. Vorlíček to odmítl, ale souhlasil s prodejem licenčních práv, čímž otevřel cestu k norské adaptaci.

Remake režírovala norská herečka a režisérka Cecilie Mosli. Film vznikl jako norská rodinná pohádka, která si zachovává základní děj o dívce a její cestě za láskou i svobodou, ale mění prostředí, vizuální styl i některé detaily.

Tři oříšky pro Popelku (norský remake)

Norský remake Vorlíčkovy pohádky Tři oříšky pro Popelku nese název Tři přání pro Popelku a měl premiéru v roce 2021.Foto: Storm Films

Točilo se i v Litvě a se třemi žaludy

Nová Popelka se jmenuje Askepott a ztvárnila ji norská zpěvačka a herečka Astrid Smeplass. Prince hrál Cengiz Al. Film se natáčel mimo jiné v Litvě, kde jako královský sídelní zámek posloužila vodní tvrz Trakai; venkovní scenérie pak doplňovaly norské hory.

Tvůrci také upravili některé známé detaily. Popelka v norské verzi místo kuše používá luk a místo tří lískových oříšků má tři kouzelné žaludy. Příběh zároveň více zdůrazňuje samostatnost hrdinky, její vnitřní sílu a myšlenku, že si člověk může určovat vlastní osud.

Norský remake měl kinopremiéru 12. listopadu 2021. V Česku ho diváci mohli poprvé vidět v kinech 23. prosince téhož roku, ale ohlasy české kritiky nebyly příliš příznivé.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj

内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅