Svolení hrát na koncertech písně Hany Zagorové jsme dostali jako jediní, říká Eva Kleinová
Proč jste se pro zpívání písní Hany Zagorové rozhodla?
Nerozhodla jsem se sama, byla jsem k tomu oslovena. Osmnáct let zpívám s kapelou Boom!Band Jiřího Dvořáka, jsem její sólistka. Na koncertech jsme doprovázeli i řadu výrazných zpěváků, včetně Hany Zagorové. Byla jsem také vokalistkou Karla Gotta, Heleny Vondráčkové a dalších.
Když Karel Gott a Hana Zagorová odešli, mnozí si kladli otázku, co bude s jejich písněmi. Lidé je mají rádi, jsou melodické, hrají je v rádiích, ale na koncertech už nebylo možné se s nimi setkávat. A to byla obrovská škoda.
Naše manažerka Jarmila tedy oslovila Jirku Dvořáka s tím, aby vznikl projekt písniček Hany Zagorové. Společně si pro něj vyhlédli tři zpěvačky. Dvě velmi známé a třetí jsem byla já.

Foto: Jaroslav Klein
Eva Kleinová je zkušená zpěvačka.
Po zvážení všech pro a proti se nakonec rozhodli pro mě. Usoudili prý, že takovému projektu bude více vyhovovat zpěvačka, která není mediálně známá, ale přitom je zkušená a profesionální.
O kterých dalších zpěvačkách se uvažovalo?
Dohodli jsme se, že jejich jména neprozradíme. Ostatně ani ony o tom nevědí. Jarmila a Jiří o nich sice přemýšleli, ale nikdy s nimi o projektu nehovořili.
Potěšila vás ta výzva?
Když mi Jirka zavolal, měla jsem obrovskou radost. Cítila jsem, že se mi plní sen, protože zbožňuju písničky Hany Zagorové.
Brzy mi však došla i druhá stránka věci. Bylo mi jasné, že zamýšlený projekt bude fanoušky Hanky Zagorové velmi sledovaný a já bych jim měla v nové roli vyhovovat. Přiznávám, že jsem cítila obrovskou zodpovědnost vůči Hančiným fanouškům.
Pak jsem si uvědomila, že mě bude doprovázet Boom!Band, kapela, které důvěřuju. Hanku doprovázela dvacet let. Kdyby si Jiří Dvořák nebyl jist, že na to mám, neoslovil by mě.
Zpíváte písničky Zagorové jako ona, anebo jako Eva Kleinová?
Shodli jsme se na tom, že je budu zpívat za sebe. Záměrem bylo interpretovat je tak, abych se sama sobě nezpronevěřila, ale abych v nich Hanku zachovala.
Před prvním vystoupením před třemi lety jsme nevěděli, co nás čeká. Když jsme ale po skončení koncertu viděli uslzené fanoušky, věděli jsme, že se nám to podařilo.
Přišla za mnou tenkrát jedna paní a řekla mi: Víte, já si myslela, že tohle už v životě nezažiju. Vrátila jste mě v čase a já vám za to děkuju.
Jak se k celému projektu postavili správci autorských práv Hany Zagorové?
O ty se stará Nadace Hany Zagorové, kterou zastupují Štefan Margita a Luboš Kříž. Byli vstřícní, což mimo jiné souviselo s tím, co Hanka Zagorová s Boom!Bandem v minulosti prožila. Tu kapelu milovala, nedala na ni dopustit.

Foto: Lubo Spirko
Eva Kleinová klade důraz na to, aby se písně Hany Zagorové zpívaly vždy v jejich původním znění.
Když jsme žádali o svolení zpívat její písničky, Jirka Dvořák předložil Štefanovi koncept pořadu a zaručil, že koncert bude stejně noblesní, jako by ho zpívala sama Hanka.
Na to konto jsme dostali svolení, což nás nesmírně potěšilo. Nadace Hany Zagorové ho totiž ještě nikomu pro koncertní pořad nedala. Jsme jediní.
Co je na zpívání písniček Hany Zagorové nejtěžší?
Texty. Jsou totiž nesmírně hluboké. Kdyby mi taková nabídka přišla, když mi bylo třicet let, nemohla bych na ni kývnout, protože bych pro zpěv jejích textů ještě nebyla zralá.
Aby byl interpret při jejich zpívání autentický, musí mít jistou životní zkušenost. Kdyby je zpíval jen jako slova k hudbě, posluchač by mu neuvěřil. V tom byla Hančina síla. Je také důležité zpívat je přesně. Každé slovo v nich má svůj význam.
Co se bude dít ve čtvrtek v Divadle Broadway?
Odehraje se tam náš první koncert v Praze. Moc se na něj těším a zároveň jsem velmi nervózní z toho, jak nás pražské publikum přijme.
Co kromě zpívání písniček Hany Zagorové děláte?
Jak jsem řekla, jsem sólistka Boom!Bandu Jiřího Dvořáka. Vystupuju také v Hudebním divadle Karlín v Praze a řadu let jsem působila jako sólistka v pořadu Máme rádi Česko.
Mým povoláním je ale hudební pedagogika. Učím zpívat děti, k čemuž používám vlastní metodu takzvaného pohybového zpívání. Pomocí dechových a pohybových cvičení pracuju s přirozeným hlasem a autentičností dětí, ale i dospělých. A vedu rovněž dětský pěvecký sbor Vratislavka.
Chtěla jste učit, ne být zpěvačkou?
Bylo to trochu složitější. Maminka byla klavíristka a učitelka, tatínek trumpetista a zpěvák. Od začátku tedy bylo celkem jasné, jakou cestou v životě půjdu. Na konzervatoř mi ale rodiče nedovolili jít. Řekli, že budu studovat, protože jsem chytrá holka.
Studovala jsem tedy speciální pedagogiku. Chtěla jsem se věnovat neslyšícím dětem, mám totiž neslyšícího brášku.
Bez zpěvu jsem však nedokázala být, takže jsem při studiích paralelně koncertovala s tatínkovou kapelou. Pedagogická činnost mi měla být jakousi životní jistotou, kdybych se náhodou zpěvačkou nestala. Nakonec jsem pro ni našla vášeň a díky bohu se mohu věnovat zpěvu i jí.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗