Muž souhlasil s umělým oplodněním, ale jeho spermie nepoužili. Soudy se ho nezastaly

Pár z Vysočiny dlouho nedokázal počít dítě přirozenou cestou, proto se nakonec obrátil na kliniku asistované reprodukce. Žena nakonec v březnu 2024 otěhotněla a muž 9. října téhož roku podepsal dokument, na jehož základě byl zapsán jako otec dítěte. Už o měsíc později ale apeloval na matriku, aby žádost pozastavila, neboť má důvodné pochybnosti o svém otcovství.

Následoval návrh k soudu, v němž se domáhal popření otcovství k čerstvě narozenému synovi. Jádrem návrhu bylo tvrzení, že jej partnerka celou dobu ujišťovala, že je biologickým otcem, přičemž nebyl informován, že klinika použila spermie anonymního dárce, pročež byl tak uveden v omyl. „Není v nejlepším zájmu dítěte udržovat právní vazbu s mužem, který není jeho biologickým otcem,“ napsal muž.

Matka dítěte sice s mužovým návrhem souhlasila, ale justice rozhodla zamítavě. Soudy mimo jiné upozornily, že muž podepsal informovaný souhlas, kde byla uvedena i možnost použití spermií anonymního dárce. Muž podstoupil odběr spermií a při prvním cyklu umělého oplodnění je lékaři použili, ale fertilizace byla nízká.

Soudy: Souhlasil? Souhlasil!

Žena pak na další dva cykly jezdila už sama, muž ale všechny souhlasy dál podepisoval. „Výslovně souhlasil jak s použitím vlastních spermií, tak s použitím spermií anonymního dárce a následným přenesením embrya/embryí do dělohy matky za účelem jejího otěhotnění. Ani navrhovatel sám nepopírá, že si všechny listiny, které pro účely třetího cyklu IVF následně podepsal, a toho, co v nich bylo uvedeno, si byl plně vědom,“ rozhodly soudy.

Muž se pak obrátil na Nejvyšší soud a namítal, že anonymní dárce byl uveden v podepsané dokumentaci jen jako jedna z alternativ, jakási záložní varianta, nikoli jako postup, který bude skutečně realizován.

NS: Umělé oplodnění není náhoda

Senát Nejvyššího soudu v čele s Romanem Fialou ale s takovou argumentací nesouhlasil.

„Otcovství k dítěti vzešlému z umělého oplodnění není dílem náhody, jako tomu může být u přirozeného početí, ale jde o úmyslný právní a morální závazek, a to nejen ve vztahu k matce, ale především vůči dítěti, které z vůle obou rodičů touto cestou přijde na svět,“ napsal Fiala do rozhodnutí, které soud v pondělí zveřejnil.

Primární je tak v podobném případě ochrana dítěte, nikoli otce, pokud byl zákrok proveden s jeho souhlasem. Kvalita vztahů mezi rodiči a dítětem, případně mezi rodiči navzájem a jejich následné postoje k rodičovství nejsou podle verdiktu významné a nelze k nim v řízení o popření otcovství přihlížet.

„Byly-li neplodnému páru předestřeny možnosti umělého oplodnění spermiemi muže z neplodného páru, nebo spermiemi anonymního dárce, a pár s oběma variantami písemně souhlasil, není námitka dovolatele, že v jeho případě ‚absentoval‘ informovaný souhlas ke konkrétní metodě asistované reprodukce, která byla následně provedena, důvodná,“ zakončil Fiala.

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅