V Kynžvartu se opět zastavil čas, zámecké věžní hodiny na zimu utichly

Historické hodiny na zámku Kynžvart se zastavily. Hodinový stroj umístìný ve vìžièce památky èeká kontrola a zazimování. Probudí se opìt na jaøe, na zaèátku turistické sezony. Obsluze hodin ta na zimu ubyla povinnost dennì vystoupat stovku schodù.

„Po celou letní sezonu hodiny odbíjejí každou ètvrthodinu. Ve ètvrt zazní jeden úder, v pùl dva, ve tøi ètvrtì tøi, a jakmile je velká ruèièka na dvanáctce, ozvou se ètyøikrát. Další odbíjení pak oznámí, kolik hodin právì je. Díky tomu se èlovìk mùže relativnì snadno orientovat v èase, i když na hodiny právì nevidí. Tøeba pøi procházce v zámeckém parku,“ vysvìtluje vedoucí oddìlení údržby zámku Kynžvart Vladimír Duda, který hodiny pøes letní období dennì natahoval.

Teï už nebude muset zdolávat pøibližnì stovku schodù, z nichž tu nejvyšší èást tvoøí úzké toèité schodištì ze døeva. Natáhnout a seøídit zámecké hodiny je podle nìj docela fuška.

„Ve vìžièce je rumpál a trojici hodinových závaží je tøeba pìknì postaru, tedy ruènì, vytáhnout do výšky. To nejvìtší, které zajiš�uje samotný chod stroje, váží kolem tøiceti kilogramù. Další dvì, která mají na starosti odbíjení, jsou jen o nìco málo lehèí. Teï už závaží odpoèívají na døevìné fošnì, aby se lano, na kterém visí, neprovìsilo,“ popisuje Duda s tím, že starat se o zámecké hodiny je docela vìda.

Stroj se musí natahovat v dobì, kdy právì neodbíjí ani se k tomu nechystá. A pokud se stane, že se ruèièky a odbíjení rozejdou, èeká správce nìkolikahodinová práce vèetnì opìtovného natažení hodin.

„Paradoxní je, že když jsem ve vìži u hodin, na ciferník nevidím, takže nevím, kolik pøesnì ukazují. Ale mám takový fígl. Ve vìžièce je otvor, kterým mohu prostrèit ruku se zrcátkem a ruèièky tak zkontrolovat. Ciferník se však zobrazuje zrcadlovì otoèený, takže i na to je tøeba dát pozor. Zpoèátku jsem v tom mìl trochu zmatek, ale už jsem si zvykl,“ smìje se Duda, který se o hodiny stará více než dva roky. Výsledek své práce kontroluje pokaždé, když jde kolem zámku nebo slyší hodiny odbíjet.

Hodinový stroj na kynžvartském zámku pochází pravdìpodobnì z období kolem roku 1700. Èas na Kynžvartu tak mìøí pøes tøi sta let. Jde o typ s takzvaným vøetenovým krokem s krátkým èelním kyvadlem a umìlecky kovaným rámem. Tento druh velkých hodinových strojù byl velmi rozšíøený od 17. do poèátku 19. století. Vyznaèoval se mnohem vìtší pøesností než jeho pøedchùdce, takzvané lihýøové neboli vahadlové hodiny.

„Každý den se hodiny pøedcházejí asi o minutu. Je to výhodnìjší, než kdyby se zpožïovaly. Vždy jen zastavím kyvadlo, a když jej znovu spustím, už jdou správnì. Nìkdy se stane, že pøeskoèí lanko, na kterém visí závaží, a hodiny pak odbíjejí jinak, než mají. To se musím znovu vypravit nahoru zjistit, v èem je problém, a dát vše do poøádku,“ dodává Vladimír Duda.

Velký servis èeká zámecké vìžní hodiny každé tøi roky. To se na Kynžvart vypraví nìkterý z odborníkù na historické hodinové stroje, ozubená kola promaže a vše kompletnì seøídí. „Každý den se hodiny pøedcházejí asi o minutu. Je to výhodnìjší, než kdyby se zpožïovaly.“

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅