Brno chce dostat lidi na kola. Do roku 2050 má cyklodoprava tvořit 15 procent
Tøi procenta dnes, patnáct za necelé ètvrtstoletí. Brno chce výraznì zmìnit zpùsob, jakým se lidé pohybují po mìstì. Ambiciózní plán poèítá se stovkami kilometrù páteøních cyklotras i bezpeènìjším provozem. Jenže zatímco politici kreslí vize, cyklisté stále narážejí na chybìjící spojení, nebezpeèné úseky a nedostateènou infrastrukturu.
Tøi procenta veškeré dopravy v Brnì uskuteènili loni lidé na kole. Ètyøsettisícové mìsto má ambici tento podíl razantnì navýšit. Nová strategie rozvoje cyklistické dopravy stanovuje, že do roku 2035 mají cesty na bicyklu stoupnout na deset procent a roku 2050 dosáhnout dokonce patnácti procent.
Víc než stostránkový dokument obsahuje i další odvážné cíle. Jejich naplnìní závisí pøedevším na tom, zda se Brnu podaøí vybudovat souvislou a bezpeènou sí� cyklotras.
Nový plán nahrazuje „generel cyklistické dopravy“ z roku 2012. Ten mìl urèovat smìr jejího rozvoje, návrhy se však ne vždy promítaly do konkrétních staveb. Problém spoèíval mimo jiné v tom, že pøi opravách ulic se opatøení pro cyklisty èasto neprovedla. Pøíležitost ke zlepšení podmínek pro jízdu na kole tak zùstávala nevyužitá.
Tento pøístup nový dokument mìní. Navrhuje sí� páteøních tras, ideálnì oddìlených od aut, které poslouží pro bezpeèné spojení okrajových èástí mìsta s centrem. Dosud ani jedna taková souvislá stezka neexistuje. „Právì navržená sí� páteøních tras je to nejdùležitìjší, co cyklostrategie pøináší,“ vyzdvihuje brnìnský zastupitel Marek Lahoda, který se rozvoji cykloinfrastruktury dlouhodobì vìnuje a bude na nìm úzce spolupracovat s novým radním pro dopravu Adamem Zemkem (oba Piráti).
14. øíjna 2026
Brno má nyní hlavní cyklistická opatøení v celkové délce 87 kilometrù. Èíslo zahrnuje oba smìry, skuteèná délka tras je tedy pøibližnì 44 kilometrù. Vìtšinou se jedná o stezky podél Svratky a Svitavy, které ale nevedou do centra. Do roku 2035 chce mìsto sí� páteøních tras rozšíøit na 284 kilometrù, v roce 2050 to má být 370 kilometrù. Také tyto cílové hodnoty zahrnují oba smìry. „Stává se, že opatøení vzniká pouze v jednom smìru, proto je nutné uvádìt pøesné délky pro jednotlivé smìry,“ vysvìtluje Klára Opálková z brnìnského magistrátu.
Nové vedení mìsta si do programového prohlášení vetklo, že vybuduje sí� páteøních tras podle strategie a bude stavìt oddìlené stezky. „Nastavíme podmínky tak, aby do deseti let byla dokonèena strategická sí� cyklistické dopravy s vyèlenìnou èástkou minimálnì 25 milionù korun roènì,“ zní další ze slibù.
Podle Ivany Tošovské ze spolku Brno na kole je desetiprocentní podíl cyklodopravy v roce 2035 bez výrazného zrychlení výstavby nereálný. „Mìsto potøebuje nejen bezpeèné oddìlené trasy, ale také silnìjší tým, který bude jejich pøípravu koordinovat. Místo jednoho èlovìka jako dosud se cyklodopravì musí naplno vìnovat pìt až šest lidí,“ má jasno Tošovská.
„Zklidníme ulice“
Podle Lahody si s radním Zemkem uvìdomují, že je potøeba personálnì posílit tým, který rozšiøování cykloinfrastruktury pøipravuje. „Zmínìné podíly cyklodopravy jsou cíle, ke kterým se chceme blížit. Dùležité je zklidnit ulice, protože nejen z prùzkumù vyplývá, že se lidé bojí pohybovat po mìstì na kole. Považují to za nebezpeèné,“ zmiòuje Lahoda. S tím souhlasí i Tošovská, podle níž tohle i její známí opakovanì zmiòují jako argument, proè po Brnì na kole nejezdí.
Brno zahájilo 14. øíjna 2026 stavbu posledního „zapomenutého“ úseku cyklostezky podél ulice Bauerova.
Dopravní expert Michal Radimský z Vysokého uèení technického v Brnì je pøesvìdèený, že musí nastat zlomový moment, aby skokovì více lidí zaèalo bicykl využívat. Jinak je k dosažení plánovaných hodnot znaènì skeptický. „Klima ani kopce se tu nezmìní, ale napøíklad ve chvíli, kdy bude elektrokolo stát stejnì jako to bìžné, mùže se odstranit bariéra a výraznì se zvýšit podíl cyklistù. Další vìc ale pak je tahat se s dvacetikilovým kolem tøeba do druhého patra,“ øíká Radimský. Další možností je podle nìj „znepøíjemnit“ užívání ostatních druhù dopravy, hlavnì aut, a naopak pozitivnì motivovat lidi na kole.
Kromì vyššího podílu cyklistù si mìsto stanovilo také cíl dosáhnout do roku 2035 takzvané vize nula. To znamená, že na silnicích nemají umírat lidé ani utrpìt tìžká zranìní pøi dopravních nehodách. Michal Kalina ze spolku AutoMat považuje tento plán za hodnì odvážný. „Kromì nárùstu podílu cyklodopravy na deset procent v roce 2035 chce mìsto dosáhnout právì nula smrtelných a vážných nehod. Takto ambiciózní plán nemají ani Praha èi Ostrava,“ poukazuje. Kalina nicménì zahrnutí tohoto cíle do strategie vnímá jako její velkou pøednost právì proto, že vìtšina èeských mìst tuto ambici postrádá.
Nový dokument také uvádí, že tøi ètvrtiny Bròanù budou mít v roce 2035 díky rozšíøení sítì páteøních tras takovou stezku do 500 metrù od domu. Výhledovì o patnáct let pozdìji se to má týkat už všech obyvatel. „Pøístupnost je vyèíslena na základì modelu dostupnosti na kole k páteøní síti od adres trvalého pobytu,“ poznamenává Opálková.
Další z cílù napomùže kombinovat více druhù dopravy pøi jedné cestì, typicky kolo a MHD. Strategie poèítá s tím, že ve tøech ètvrtinách pøestupních uzlù jej pùjde zaparkovat bezpeènì a chránìnì.
Kalina upozoròuje, že existence nové cyklostrategie sama o sobì ke zlepšení podmínek pro cyklisty nestaèí. „Je urèitì oporou pro úøedníky i politiky v budoucím rozhodování. Zároveò ale bez vùle a ochoty se jí øídit a poskytnout dostatek penìz nebude fungovat. Vyššího podílu cyklistù se mìsto nedoèká, pokud není jeho vedení ochotné investovat do souvislé a bezpeèné infrastruktury, která by motivovala více lidí na kole pravidelnì jezdit,“ zdùrazòuje.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗