Mysleli, že jejich bankovní účet je v bezpečí. Tahle technologie ho prolomí za tři dny

Neznamená to, že by takový stroj jednoduše uhodl vaše heslo a přihlásil se do účtu. Ohrozil by hlubší vrstvu digitálního zabezpečení: veřejně-klíčovou kryptografii, kterou internet využívá při zabezpečené komunikaci, ověřování identity nebo elektronických podpisech.

Jedním z nejznámějších systémů je RSA. Jeho princip se dá zjednodušeně přirovnat k zámku, který jde snadno zamknout, ale bez klíče mimořádně obtížně otevřít. Počítač vynásobí dvě obrovská prvočísla. To zvládne snadno. Pokud ale dostane pouze výsledek a má původní prvočísla najít zpátky, narazí na úlohu, kterou dnešní klasické počítače při dostatečně velkých číslech prakticky nezvládnou.

„Většinu toho, co vás na internetu chrání, zabezpečuje jeden druh zámku,“ vysvětlují výzkumníci společnosti Alice & Bob. Patří sem podle nich webové stránky, bankovní služby, aktualizace softwaru i digitální podpisy.

Kvantový počítač však může mít v ruce úplně jiný nástroj. Matematik Peter Shor už v roce 1994 ukázal algoritmus, který by dostatečně výkonnému kvantovému stroji umožnil rozklad velkých čísel dramaticky urychlit. Otázka proto už desítky let nezní jen, zda lze RSA pomocí kvantového počítače prolomit, ale hlavně jak velký a spolehlivý stroj by k tomu byl potřeba.

Takový počítač nikdo nemá. Zatím.

Nový preprint výzkumníků z firmy Alice & Bob a spolupracujících institucí přinesl zatím jeden z nejnižších odhadů. „K rozložení RSA-2048 za pouhé tři dny by mohlo stačit méně než 23 tisíc fyzických kočičích qubitů“ uvedl šéf Alice & Bob Théau Peronnin. Podle něj nový výpočet ukazuje, jak rychle klesají odhady množství hardwaru potřebného ke spuštění Shorova algoritmu.

Kočičí qubity jsou zvláštní typ základních stavebních jednotek kvantového počítače. Název odkazuje na slavnou Schrödingerovu kočku: myšlenkový experiment, ve kterém může být systém do určité chvíle ve dvou stavech zároveň.

V praxi využívají kočičí qubity mikrovlnné fotony uvězněné v malém supravodivém obvodu. Jejich hlavní výhodou je, že dokážou samy od sebe výrazně potlačit jeden z typů chyb, které kvantové počítače trápí. To je důležité, protože qubity jsou mimořádně citlivé: snadno ztratí svůj kvantový stav a výpočet se pokazí.

Zjednodušeně řečeno: klasický qubit je jako velmi vratký vypínač, který se může omylem přepnout. Kočičí qubit je navržený tak, aby se jednomu z těchto nechtěných přepnutí bránil mnohem lépe. Právě díky tomu by kvantový počítač mohl potřebovat méně qubitů na opravu chyb a zvládnout náročný výpočet s menším strojem.

Ještě v roce 2019 vědci odhadovali, že k prolomení RSA-2048 by bylo potřeba kolem 20 milionů qubitů. Craig Gidney z Google Quantum AI v roce 2025 spočítal, že s jinak navrženým kvantovým počítačem a účinnější opravou chyb by mohlo stačit méně než milion qubitů a výpočet by trval méně než týden. Nová práce jde ještě výrazně níž, protože počítá s jiným typem qubitů a s odlišnými předpoklady o jejich stabilitě.

A právě tady přichází největší háček.

Počítač s 22 593 qubity, který by tento výpočet skutečně zvládl, dnes nikdo nemá. Takzvané kočičí qubity navíc musejí být mimořádně stabilní. Nejoptimističtější scénář nové studie počítá s tak nízkou četností jednoho typu chyb, že průměrná doba mezi nimi odpovídá zhruba jednomu století. Sami autoři tuto podmínku otevřeně uvádějí. Při chybě přibližně jednou za hodinu už jejich model potřebuje kolem 45 tisíc qubitů.

„Data ukrást a rozšifrovat později.“

Výzkumníci proto netvrdí, že se někdo příští týden dostane do internetového bankovnictví. „Čísla stojí na předpokladech o budoucím hardwaru,“ upozorňují přímo v technickém vysvětlení studie.

Přesto bezpečnostní experti problém neodkládají. Americký Národní institut pro standardy a technologie NIST už v roce 2024 vydal první standardy postkvantové kryptografie a letos zveřejnil plán, jak postupně opustit algoritmy, které by budoucí kvantové stroje mohly prolomit.

„Chápeme, že neexistuje jedna strategie vhodná pro všechny případy,“ uvedl matematik NIST Dustin Moody. Přechod se podle něj musí přizpůsobit jednotlivým systémům a organizace musí počítat s tím, že může trvat dlouho.

Důvodem není jen budoucí útok na banku v reálném čase. Existuje i scénář označovaný jako „harvest now, decrypt later“ tedy ukrást data dnes a rozšifrovat je později. Útočník může zachytit citlivé zašifrované informace, uložit je a čekat, až bude mít k dispozici dostatečně výkonný kvantový počítač. Právě dlouhodobě citlivá data proto podle NIST vyžadují přednostní ochranu novými metodami.

„Postkvantové standardy už existují,“ připomíná kryptograf Ali El Kaafarani ze společnosti PQShield. Firmy a státy podle něj musejí začít nové systémy nasazovat zejména tam, kde chrání nejcitlivější informace.

Pro běžného člověka tedy nový výzkum neznamená, že má okamžitě změnit heslo k bankovnímu účtu nebo vybírat peníze. Ukazuje však, že matematické zámky, na které digitální svět spoléhá desítky let, mají proti dostatečně výkonnému kvantovému počítači omezenou životnost.

VIDEO: Hacker: Svět je zranitelný, žádná technologie není bezpečná, temná strana mě neláká

Zdroj: Cryptology ePrint Archive, Alice & Bob, Google Quantum AI, NIST – Transition to Post-Quantum Cryptography Standards

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj

内容来自 Aktuálně.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅