Záloha pro Plzeň je Mže. Na Radbuzu nesázejme, tvrdí dispečer povodí

To, co se v Plzeòském kraji v oblasti sucha stalo letos, se oèekávalo jako dùsledek probíhající klimatické zmìny mnohem pozdìji. Plzeò by mìla i kvùli tomu pøehodnotit svoje plány týkající se havarijního zdroje pitné vody. V pøípadì výpadku totiž chce brát mìsto vodu z Radbuzy. „Vhodnìjší je však urèitì øeka Mže,“ uvedl to hydrolog, vodohospodáø a vedoucí oblastního dispeèinku Povodí Vltavy v Plzni Petr Vicenda.

Co se v Plzeòském kraji v dobì letošního kritického sucha událo?
Vìtšina pøítokù støední Úhlavy úplnì vyschla. Prùtok øeky Úhlavy, na které je závislá úpravna vody pro Plzeò, byl tedy zcela závislý na pøehradì Nýrsko. Ta byla postavena proto, aby nadlepšovala prùtok v Úhlavì v pøípadì, že by plzeòská vodárna nemìla dostatek vody, což se právì letos dìje.

Nadlepšování tøeba v srpnu probíhalo tak, že 90 procent prùtoku øeky v Plzni tvoøil odtok z pøehrady. Cestou do Plznì totiž z pøítokù Úhlavy nepøibylo do øeky témìø nic. Dokonce i pøítok do samotné pøehrady z vrcholových partií Šumavy je letos velmi nízký. To se od postavení nádrže v roce 1969 ještì nestalo. Nebýt Nýrska, byla by tedy Plzeò bez vody. Rovnìž Klatovsko a èást Domažlicka by na tom ale byly špatnì, protože i tam je dodávána voda z pøehrady Nýrsko.

V Líních se uvažovalo o výstavbì gigafactory na výrobu baterií do elektroaut. Nakonec na to nedošlo. Je to s pøihlédnutím k letošnímu suchu dobøe?
Uvažovalo se o vodì z Hracholusek. Díky výraznì sníženým nárokùm Škodovky, kvùli které se Hracholusky hlavnì stavìly, nìjaká kapacitní rezerva zbývá. Možná je ale dobøe, že se fabrika nepostaví, protože díky tomu by mohly být Hracholusky využívané jako záložní zdroj pitné vody pro Plzeò. Mohl by tady vzniknout robustní vodohospodáøský systém, soustava dvou nádrží Nýrsko – Hracholusky a dvou øek Mže a Úhlavy, aby v pøípadì nìjakých bezpeènostních rizik typu havárie, otravy vody, terorismu nebo pøi velkém suchu byly dodávky pitné vody lépe zabezpeèeny.

Co by bylo potøeba doplnit, aby Hracholusky mohly sloužit jako záložní zdroj pitné vody? Roura z Hracholusek smìrem na Plzeò?
Je to možnost. Nebo je možné využít úpravny vody v Radèicích, která tam už kvùli výrobì technologické vody v areálu takzvané staré Škodovky existuje. Muselo by tam ale dojít k doplòujícím investicím. Alternativ je více, nìkteré jistì i finanènì nákladné, ale mìly by se urèitì provìøit. Mìsto Plzeò nyní plánuje takzvaný havarijní zdroj vody z øeky Radbuzy pod nádrží Èeské údolí. To ale podle mì není správný smìr. Letos v létì se jasnì ukázalo, že Radbuza z pohledu kvality ani množství vody nemùže být spolehlivým záložním zdrojem pitné vody pro Plzeò.

Ukázal to fakt, že i pøehrada Èeské údolí mìla sníženou hladinu stejnì jako pøehrada Hracholusky, jejíž hladina je ètyøi metry pod podzimním normálem nebo Nýrsko, jehož hladina je také výraznì snížená?
Nádrž v Èeském údolí je øádovì menší než Hracholusky nebo Nýrsko. Je to proti nim – s nadsázkou øeèeno – louže. Proto nemùže dlouhodobì po øadu týdnù, èi dokonce mìsícù zajiš�ovat vyšší prùtoky. Také kvalita vody je zde dlouhodobì problematická.

Pochopilo už mìsto Plzeò, že to nemùže být záložní zdroj pitné vody? Uvažovalo se i o trubce pøímo z Nýrska do Plznì. To by bylo øešení?
To øešení není, Nýrsko by pøímý, dlouhodobý odbìr nezvládlo. Kdyby tato trubka letos existovala a zásobování Plznì by probíhalo takto napøímo, Nýrsko už by bylo prázdné. Takhle to nemùže fungovat. Musí existovat souèinnost s pøítoky z mezipovodí, ideálnì do budoucna v kombinaci s dalším kapacitním zdrojem mimo povodí Úhlavy. Ostatnì to, že Plzeò je odkázaná na jediný odbìr povrchové vody pøímo z øeky Úhlavy, je v rámci Èeské republiky spíše unikát. Vìtšina velkých mìst bere vodu pøímo z vodárenských pøehradních nádrží nebo mají kapacitní podzemní zdroje.

Co by tedy pomohlo? Investice do úpravny vody v Radèicích, aby se vodárenská soustava více propojila?
Ano, je to jedna z možností, kterou je potøeba provìøit. Radbuza je slepá cesta, bohužel je to investice za stovky milionù korun, kterou má mìsto pøipravenou a má na investici vydané stavební povolení. Snažíme se argumentovat, že tudy cesta nevede, ale jestli to dopadne na úrodnou pùdu, nevíme. Jisté je, že vznik havarijního zdroje pro Plzeò na Radbuze pod Èeským údolím je zaøazený do priorit vodohospodáøské infrastruktury mìsta. Pøesto doufám, že se projekt ještì podaøí pøehodnotit.

Proè mìsto na investici trvá?
To je otázka na nìj. My nevíme. Je to snad spojené i s vodárenským souborem, který má jít do Litic. A mìsto dostalo nápad, že by ve spoleèné trase mohl vést i velký pøivadìè pro havarijní zdroj pitné vody pro Plzeò. Vybrali si ale špatnou øeku.

Lepší je Mže?
Urèitì. Propojení Mže a Úhlavy, i kdyby to mìlo stát miliardu korun, by se mohlo stát robustním, fungujícím systémem. Dalo by se øíci, že je to luxus daný existencí více øek, který na rozdíl od Plznì jiná mìsta nemají. Navíc voda ve Mži má výraznì lepší kvalitu než ta v Radbuze.

Miliarda korun je váš hrubý odhad?
Ano. Tyto investice vycházejí minimálnì na stovky milionù korun, možná to bude ale i ménì než náklady nyní plánovaného opatøení na Radbuze. Bylo by nutné vše provìøit.

Propojení Mže a Úhlavy by mìlo financovat mìsto nebo i stát?
Existují dotaèní programy. Stát i Evropská unie totiž propojování skupinových vodovodù podporují. Cílem je, aby soustavy byly robustní, nebyly závislé na jednom jediném zdroji vody, na kterém se mùže stát cokoliv, a� už k problémùm dojde kvùli suchu, nìkdo zdroj kontaminuje nebo nìkdo vyhodí vodovodní øad do vzduchu.

Dá se øíci, že i když mìsto investuje pod Èeským údolím 700 milionù korun, stejnì bude potøeba propojit Úhlavu a Mži, protože voda z Radbuzy nebude staèit?
Dostatek vody investice v Èeském údolí nezajistí, ale mùže fungovat v pøípadech podobných tomu v roce 2019, kdy se stala pomìrnì závažná havárie v podobì úniku chemikálií na Drnovém potoce v Klatovech. Kontaminovaly vodu v Úhlavì a hasièi museli provizornì èerpat vodu z Radbuzy na úpravnu vody v Plzni pod Homolkou. Natáhli tam složitì hadice, pøivezli všechna èerpadla, která jsou k dispozici ve státních hmotných rezervách a jen tak tak to s velkým nasazením zvládali. Naštìstí to trvalo jenom tøi dny, velká rezerva ve vodojemech tehdy již nezbývala. I tehdy pomohla Nýrská pøehrada – díky umìle vyvolané prùtokové vlnì, která zneèištìní naøedila a urychlila jeho odtok.

Pro tyto situace dává smysl vybudovat jen nìjaké jednoduché zaøízení, aby voda z Radbuzy pøeklenula øádovì dny v pøípadech, kdy by voda v Úhlavì byla opìt krátkodobì nepoužitelná. Rozhodnì to není øešení pro dlouhodobé sucho, rozhodnì ne pro nìjakou delší odstávku. Plzeò se havárií na Drnovém potoce možná inspirovala a navrhla zmínìnou investici za 700 milionù korun.

Vy øíkáte, že staèí vybudovat v Èeském údolí jednoduché zaøízení. Co tím myslíte?
Staèilo by vybudovat nìjaké èerpací místo na bøehu, technologickou lávku pøes øeku, koupila by se mobilní èerpadla, aby se neshánìla ze státních hmotných rezerv. Ta by mohla sloužit hasièùm tøeba i pøi povodních. Vytvoøila by se složitìjší varianta toho, co tam po havárii na Drnovém potoce vytvoøili hasièi na koleni a na zelené louce.

Nestálo by to 700 milionù, ale stálo by to kolik?
Tøeba deset, dvacet milionù korun. A kdybychom investovali zmínìnou odhadem tøeba miliardu, místo 700 milionù korun do zbyteèného zdroje, naši potomci by nám za 60 let podìkovali, stejnì jako my dnes dìkujeme našim pøedkùm, že nám tu zanechali Nýrsko. To Nýrsko, které letos zachránilo Plzeò, aby nebyla bez vody. Když budeme investovat 700 milionù v Èeském údolí, nebudou nás chválit, protože to bude nìco, co je pøed suchem nezachrání. Klimatická zmìna nás totiž mùže hodnì pøekvapit. Dnes si øíkáme, i když dojde k oteplení o dva stupnì, poøád bude vody pro Plzeò ještì dost. To ale nemusí platit, mùže se stát, že za 50 let budou scénáøe ještì dramatiètìjší.

Jako vodohospodáøi z Povodí Vltavy tedy nemùžete mluvit do toho, že mìsto požádalo o stavební povolení na zdroj, který dostatek vody v Plzni neøeší?
Mìsto investici prezentuje tak, že chce vybudovat zdroj pro havárie typu té, která se stala v roce 2019. Tuto funkci záplaty na dva, tøi dny investice skuteènì splní. Povodí Vltavy nemùže rozporovat rozhodnutí samospráv, naši roli pøesnì vymezuje vodní zákon.

Nemìly by to mít na starosti krajský úøad a mìsto dohromady?
Krajský úøad má zpracované koncepèní materiály právì na propojování tìchto skupinových vodovodù.

Je tam i propojení Úhlavy a Mže?
O Hracholuskách jako o možném alternativním zdroji pitné vody pro Plzeò materiál, myslím, hovoøí, ale opravdu jenom v náznaku. Je to dáno tím, že tento koncepèní materiál byl zpracováván v dobì, kdy se klimatická zmìna nejevila tak dramaticky.

Je tedy èas materiál vytáhnout na svìtlo a zpøesnit ho, když letošní realita kolem sucha by v nás mìla budit hrùzu?
Po letošním suchém roce se vyndá kvùli pøepracování ze skøíní leccos. To, co se v Plzeòském kraji letos stalo, je v dosavadních klimatických scénáøích popsané pro léta 2060 až 2080, ale ne pro rok 2026. Starší koncepce se zkrátka zaènou provìøovat a testovat na letošní sucho. Premiér obnovil Národní koalici pro boj se suchem. Je v ní napøíklad i generální øeditel Povodí Vltavy Petr Kubala nebo profesor Bohumír Janský, kteøí disponují dostateènou erudicí, potøebnými informacemi a možnými návrhy opatøení.

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅