Babiš v opozici žádal nákup Patriotů. Jeho vláda je ale pořizovat nehodlá
„Nejlepší ochrana pro naši zemi jsou systémy Patriot, které sestřelí, nedej bože, kdyby se to stalo, ruské rakety,“ prohlašoval loni v březnu ze sněmovních opozičních lavic Andrej Babiš.
„Kupte ty Patrioty pro Evropu. My potřebujeme tři,“ vyzýval vládu Petra Fialy (ODS). Odkazoval přitom na tehdejší plán Fialova kabinetu zvyšovat výdaje na obranu každoročně o dvě desetiny procentního bodu HDP, aby v roce 2030 dosáhly tří procent. Roční navýšení Babiš odhadoval na 17 až 20 miliard korun a navrhoval použít tyto peníze právě na Patrioty.
Tehdejší stínový ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), který dnes šéfuje resortu vnitra, mluvil ve Sněmovně rovněž o třech systémech a investici „plus minus 80 miliard“.
Kdy vlastně budou?
Jenže teď, když je Babiš premiérem, už za americký protiraketový systém nebojuje. A to navzdory tomu, že protivzdušná obrana má být prioritou.
„Největší prioritou je protivzdušná a protidronová obrana,“ řekl v pondělí premiér při představení nové koncepce výstavby armády do roku 2040.
Koncepce s budováním vlastní obrany proti balistickým střelám počítá, její časový plán je ale nejasný. V hlavním textu řadí rozšíření protivzdušné obrany o tyto systémy už do etapy 2031 až 2035. V přehledu financování však příslušný projekt umisťuje až do let 2036 až 2040, aniž by byly upřesněny termíny objednávky, prvních záloh nebo dodávek.
V další příloze se navíc u předpokládaného stavu armády v roce 2040 píše o „absenci schopnosti BMD“, tedy obrany proti balistickým střelám. Z koncepce tak není jasné, kdy by česká armáda tuto schopnost měla skutečně získat.
Víc ať platí příští vláda
Babišova vláda chce i v letech 2028 a 2029 držet výdaje na obranu pouze na dvou procentech HDP, což odpovídá starému závazku NATO z roku 2014. Česko by přitom podle nového aliančního závazku z roku 2025 mělo obranné rozpočty postupně navyšovat tak, aby v roce 2035 dosáhly přímé obranné výdaje 3,5 procenta HDP a ty související dalších 1,5 procenta.
Peníze mají v následujících třech letech směřovat téměř výlučně na již zasmluvněné projekty, zejména letectvo, tedy pořízení letounů F-35, protivzdušnou obranu krátkého a středního dosahu a těžkou brigádu. Růst výdajů na obranu chce Babiš nechat až na příští vládě, od roku 2030.
Že Česko nemá ambici pořizovat systémy Patriot, uvedl už v rozhovoru pro Novinky ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Upozornil přitom na dlouhé dodací lhůty. „Vezměte si například systémy Patriot, na které se může čekat až deset let,“ řekl.
Česko je součástí společné protivzdušné a protiraketové obrany NATO. K obraně proti balistickým střelám přispívají americké systémy Aegis Ashore v Polsku a Rumunsku. Německo si pořizuje izraelský systém Arrow 3, jehož první část uvedlo do provozu v prosinci 2025.
Další vrstvu ochrany by mohly zajišťovat právě Patrioty, které dokážou zachytávat taktické balistické střely v závěrečné fázi letu. Mohou tak zasáhnout proti střelám, které vyšší vrstvy obrany nezachytily nebo je nemohly zneškodnit.
Možnosti ochrany českého území ovšem závisejí nejen na typu a dráze útočící rakety, ale také na rozmístění obranných systémů. Aby mohly chránit konkrétní místo v Česku, musely by být umístěné v jeho blízkosti.
内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗

