Lékaři na Karlově pomáhají dětem se vzácnými poruchami. Rodiny narážejí na drahou dietu

Dìtský areál Karlov oslavil 125. výroèí svého vzniku. V budovì, kde døíve býval sirotèinec, sídlí Klinika pediatrie a dìdièných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN. Lékaøi zde nejen diagnostikují a léèí malé pacienty, ale vìnují se také výzkumu.

Za 60 let se podíleli na objevu více než 30 nových onemocnìní. Základem léèby je dieta, která je ale finanènì nákladná.

„Zrcadlem kvality zdravotnictví je kojenecká úmrtnost. V dobì, kdy se klinika otevøela, jich umíralo pøes 20 procent. V souèasné dobì jsme na 0,25 procenta. Úspìchy jsou dány nejen pøístupem k èisté vodì, výživì a oèkování, ale i pøístupem k antibiotikùm a pokrokem v technologiích,“ popsal pøednosta kliniky Tomáš Honzík.

Lékaøi na klinice napøíklad zajistí takzvané ECMO, tedy náhradu funkce plic u novorozence, a to jako jediní v republice. Významnou souèástí práce zdejších odborníkù je novorozenecký screening.

Historie kliniky

  • 1901 – 1953: Nalezinec zrušili v r. 1945, dìtskou kliniku v r. 1953.
  • 1953 – 1991: III. dìtská klinika zamìøená na kojeneckou problematiku a IV. dìtská klinika zamìøená na péèi o dìti a mladistvé.
  • 1991 - 2017: Klinika dìtského a dorostového lékaøství.
  • 2017- dosud: spojením KDDL a Ústavu dìdièných metabolických poruch vznikla Klinika pediatrie a dìdièných poruch metabolismu.

Zdroj: VFN

„U tøiceti procent pøíchozích dìtí, z nichž polovina je z Prahy, vyslovili odborníci z celé Èeské republiky podezøení na dìdiènou metabolickou poruchu,“ uvedl Honzík.

Je známo na 2 300 tìchto onemocnìní, pøièemž plošný screening jich na klinice sleduje dvacet. Pøestože je každé toto onemocnìní jednotlivì vzácné, dohromady postihují pøes procento populace.

Na Karlovì dokážou poruchu odhalit pomocí nìkolika kapek krve odebraných tøi dny po narození. Vèasná diagnostika je totiž klíèová, protože bez rychlého zahájení léèby dochází k poškození zdraví dítìte.

Celoživotní nákladná dieta

Z nejèastìjších metabolických nemocí, u kterých je vèasné odhalení zásadní, je fenylketonurie. V Èesku na ni novorozence vyšetøují od roku 1975. Od té doby ji lékaøi podle Honzíka diagnostikovali pøibližnì tisícovce pacientù.

„Je to porucha látkové výmìny, kdy nefunguje správnì enzym, který pøemìòuje aminokyselinu fenylalanin na tyrozin. Fenylalanin se proto v tìle hromadí a bez vèasné léèby mùže závažnì poškodit vyvíjející se mozek. Následkem mohou být poruchy vývoje intelektu, epilepsie èi poruchy hybnosti nebo zápach moèi po myšinì,“ pøiblížil Honzík.

Celoživotní léèba ovšem výraznì zasahuje do každodenního života. Pacienti musí pøísnì omezovat pøíjem pøirozených bílkovin. V nìkterých pøípadech jen na nìkolik gramù dennì. Potøebné živiny proto získávají ze speciálních pøípravkù bez fenylalaninu a jídelníèek doplòují komerènì prodávanými nízkobílkovinnými potravinami.

„Napøíklad kilogram nízkobílkovinné mouky, kterou musím kupovat, vyjde na 250 korun a je rychle spotøebovaná,“ potvrdila Eva Bláhová, matka sedmiletého Beneta, který onemocnìním trpí. „Nemùžu skoro nic z normálního jídla, mùžu lžièku hrášku, jablíèko celé,“ sdìlil prvòáèek.

Zbytek jeho jídla se musí skládat z nízkobílkovinných potravin. Pro rodièe je velmi nároèné sestavit jídelníèek a pøitom splnit pøesnì stanovenou gramáž, proto vše váží.

Bláhová založila Národní sdružení fenylketonurie a jiných dìdièných metabolických poruch, které sdružuje podobnì postižené pacienty a jejich rodiny. Všichni sdílejí to, že mají velmi nákladný jídelníèek.

„Pacienti na to nemají, to jsou strašné èástky, kdy se rozhodujete mezi bydlením a dietou. Dospìlí pacienti to vyøeší tak, že pøestanou dietu držet, ale potom nejsou schopní fungovat. Vidìla jsem takové pøípady na vlastní oèi. Mohou se u nich projevit mentální problémy, pamì�ové výpadky, nemoc mozku, protože nemají na základní léèbu. Stát by ji mìl hradit,“ uvedla Bláhová.

Podle jejích zkušeností vyjde dieta zhruba o sedm tisíc korun mìsíènì dráž než bìžná strava. Velmi by podle ní pomohlo, kdyby speciální mouku a tìstoviny mohl pøedepsat lékaø.

Nadìje na pomoc i vyléèení

Kvùli tomu se také Bláhová letos v dubnu setkala s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtìchem (ANO), který jí pøislíbil, že nízkobílkovinné suroviny prosadí do úhrady zdravotními pojiš�ovnami. „Vìøím, že ministr Vojtìch to vážnì chce udìlat, že jeho pøíslib zvítìzí,“ dodala Bláhová.

Docílit zmìny v úhradì zmínìných produktù se snaží i lékaøi z Karlova. „Zatímco speciální pøípravky pro zvláštní lékaøské úèely jsou hrazené, u komerèních nízkobílkovinných potravin podpora státu chybí i po letech diskusí,“ konstatoval Honzík. Zmínil také možnost léèby pomocí látky podporující funkci pøíslušného enzymu. Ta mùže umožnit pøijímat více pøirozených bílkovin a tím pacientùm usnadnit život. Ani zde však zatím u pojiš�oven neuspìl.

内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅