Velvyslanec Kulhánek: Demokraté převálcovali republikány, pro zahraniční politiku se nic nemění
(od našeho zvláštního zpravodaje)
Midterms skončily jasným výsledkem. Jak se to může v americké politice projevit?
Obecně voliči v midterms až na několik výjimek trestají stranu, která momentálně drží Bílý dům. Teď se nicméně ve světle rozsahu demokratického vítězství mluví o modré tsunami a i republikáni přiznávají, že Senát pro ně může být na příštích šest let nedobytný. Amerika tak vstoupí do období jisté formy kohabitace. Prezident jako hlava exekutivy má však mimořádně silnou pozici, může vládnout pomocí prezidentských dekretů. Navíc v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky má dominantní roli.
V domácí politice se mohou obě strany teoreticky držet v šachu: Kongres nebude prezidentovi schvalovat zákony, naopak prezident bude vetovat návrhy Kongresu, kde nebudou mít demokraté na přehlasování dost hlasů. Ale nepředbíhejme. Nový Kongres se ustaví až 3. ledna a Trump už vzkázal, že je otevřen spolupráci s demokraty. Zároveň upozornil na své právo veta. Bude proto záležet na ochotě obou stran jednat.
Mění se něco pro Českou republiku?
Zahraniční politika zůstává v rukou prezidenta a tím zůstává republikán Trump, takže z tohoto pohledu se nic zásadního pro naši diplomacii nemění. V případě Kongresu se dlouhodobě snažíme udržovat dobré vztahy jak s demokraty, tak s republikány. Teď nás čeká navazování nových vztahů v Kongresu. Především bude potřeba obnovit činnost skupiny přátel České republiky, která měla přes 30 členů. Jedná se o kongresmany s různými vazbami na naši zemi a zájmem o česko-americké vztahy. Někteří z nich už znovu nekandidovali, někteří nebyli znovu zvoleni, rádi bychom jejich počet rozšířili.
Viceprezident J. D. Vance připsal volební porážku republikánů válce s Íránem. Je to signál, že USA mohou začít postupovat jinak?
Nebudu hodnotit Vanceovo vyjádření, ale vstupujeme do posledních dvou let vlády prezidenta Trumpa, jeho druhého funkčního období. V takové situaci už po midterms vlastně začíná debata o tom, koho strany vyšlou jako své kandidáty do příštích prezidentských voleb.
Možní kandidáti se začínají více veřejně vyjadřovat a profilovat. Tak to je třeba brát. Mimochodem, Trump teď hovoří o tom, že probíhají jednání s Íránem, a v jednáních se angažuje i viceprezident. Tak uvidíme.
Jaký může mít výsledek amerických voleb vliv na řešení ruské války na Ukrajině?
Budu trochu spekulovat, ale historická zkušenost říká, že američtí prezidenti mají v druhé polovině svého závěrečného mandátu větší tendenci věnovat se zahraniční politice, kde mají silnější pravomoci a větší manévrovací prostor. Uvidíme, jestli se touto cestou vydá i prezident Trump a zda se například ještě více vloží do vyjednávání o ukončení války na Ukrajině, o čemž v minulosti opakovaně mluvil.
Kongres v zahraniční politice zastává spíše kontrolní roli a zároveň demokratům umožní více nastavovat zrcadlo prezidentské administrativě, například prostřednictvím slyšení v různých výborech.
V USA jste působil už před nástupem do nynější funkce, mimo jiné jako velvyslanec při OSN. Jak se za ty roky proměnila americká společnost?
Je to obrovská a velmi rozmanitá země. Lidi v New Yorku často trápí něco jiného než lidi v Nebrasce nebo Texasu. Někde třeba těží z boomu umělé inteligence, jinde se hůře vyrovnávají s ústupem těžkého průmyslu. Proto nechci příliš generalizovat.
Možná trochu vidím trend, který se projevuje i jinde v západním světě: lidé mají větší tendenci uzavírat se do svých názorových bublin a méně ochotně naslouchají jiným názorům. Mají svou zpravodajskou stanici, svého podcastera, skupinu na sociálních sítích. Na druhou stranu pořád platí, že Američané jsou neuvěřitelně srdeční. My Češi máme ve zvyku být o něco rezervovanější.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗
