RECENZE: Agenti Malkovich a Rockwell dobře střílí i filozofují. A vždy tnou do živého

McDonagh, jenž stojí za tituly V Bruggách (2008), Tři billboardy kousek za Ebbingem (2017) nebo Víly z Inisherinu (2022), se ve své tvorbě rád dotýká specifického druhu komediální lehkosti i temnoty. Žánrově se často přibližuje krimi thrilleru. Nejinak je tomu v jeho pátém autorském filmu, který je nadto dobový.

Odehrává se v roce 1973, nedlouho před svržením chilského prezidenta Salvadora Allendeho, prvního demokraticky zvoleného marxisty jižně od USA, který byl pro svůj příklon ke krajní levici trnem v oku americké vládě. V armádním puči vedeném generálem Augustem Pinochetem, po němž následovala sedmnáctiletá diktatura, měla prsty CIA.

Na skutečné operaci se ve snímku podílejí zasloužilí agenti Chris (John Malkovich) a Lee (Sam Rockwell). Ti jsou krátce předtím vyslaní ze Santiaga na Velikonoční ostrov, tedy Rapa Nui, chceme-li být přesní.

Je zapotřebí nazývat místo jeho domorodým jménem, nebo o něm můžeme mluvit jako takříkajíc normální lidi? Právě touto drobnou rozepří začíná kanonáda vtipných hlášek, kterou křešou vyostřené, a přitom v jádru láskyplné konverzace mezi hlavními postavami. Narazí i na Československo, kde Chris kdysi zastřelil pár osob a jež Lee nedokáže správně vyslovit.

Postupně však z jejich rozhovorů čím dál víc vyvěrá smutek. Chrisovi totiž kvůli terminálnímu stádiu rakoviny zbývá posledních pár dnů života. Pobyt na odlehlém ostrově v Polynésii, kde se mohou kochat záhadnými obřími sochami moai, divokými koňmi i mladými a pohlednými chilskými turistkami, mu je má zpříjemnit.

Nevyhnutelnost konce

Černý humor stejnou měrou vyvažuje Chrisovo ustavičné filozofování, k němuž má Lee coby služebně i věkově mladší kolega rozumné námitky. Pokaždé nicméně společně tnou do živého.

McDonagh v dialozích trefně pojmenovává cokoli, do čeho protagonisté zabřednou, ať už jde o odchod z tohoto světa a nevyhnutelnost konce, ale také o dosud neměnnou lidskou povahu a nemožnost změnit věci, pokud na viníky z nejvyšších pater nemíříte zbraní. A že i když ji použijete, beztak se k moci záhy dostanou jiní, opět s nekalými úmysly.

Malkovich zde předvádí jednu ze svých bezesporu nejlepších úloh, za kterou by po dvou neproměněných nominacích konečně mohl získat Oscara. Jeho Chris je nesmírně pravdivý a břitký. Člověk má chuť ho obejmout, byť by o to asi nestál. Rockwell by sám o sobě tak výrazný nebyl, nebýt jeho telefonátů s opileckou manželkou (Parker Poseyová), avšak coby protihlas funguje velmi obstojně.

Nelze nezmínit Steva Buscemiho v roli jejich sobeckého nadřízeného. Na malý moment zazáří i Tom Waits coby Chrisův odcizený bratr a exemplární starý mrzout.

V Divokém koni Devítce je nejen čemu se smát a nad čím se hluboce zamyslet. Díky skvělému zachycení nádherné ostrovní krajiny, kterou kameraman Ben Davis nasnímal mimo jiné na analogový film, je navíc i pořád co sledovat.

Divoký kůň Devítka
Velká Británie / USA 2026, 117 min. Režie: Martin McDonagh, hrají: John Malkovich, Sam Rockwell, Steve Buscemi, Tom Waits, Parker Poseyová a další
Hodnocení: 80 %

内容来自 Novinky.cz - Kultura,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅