Koupili jste akcie přes aplikaci? Pozor na zahraniční dividendy, finanční úřad o nich ví

Investiční platformy v telefonech otevřely zahraniční burzy široké veřejnosti. Pár kliknutí dnes stačí k tomu, aby člověk vlastnil akcie z celého světa. Řada uživatelů však předpokládá, že s výplatou dividendy očištěné o zahraniční srážkovou daň pro ně veškeré povinnosti končí. Ve skutečnosti musí český daňový rezident přiznávat své celosvětové příjmy.

Mobilní platforma se řídí stejnými pravidly jako banka

Z hlediska českých zákonů není podstatné, přes jaký nástroj cenné papíry nakupujete. „Z pohledu českých daní se pravidla v zásadě neliší. Rozhoduje zejména druh příjmu, země, ze které příjem plyne, a způsob jeho zdanění v zahraničí, nikoli to, zda investor obchoduje přes mobilní aplikaci, nebo banku,“ uvádí Tomáš Livora, vedoucí daňového týmu poradenské společnosti RSM.

Aplikace sice pomůže se zprostředkováním formuláře W-8BEN pro výhodnější sazbu u amerických dividend nebo ročním výpisem, další kroky však nezařídí. Neřeší osvobození od daně, zápočet zaplacené částky vůči české dani ani nepožádá o vrácení daně sražené nad rámec mezinárodní smlouvy. Tento proces bývá administrativně náročný, u vyšších částek se ale vyplatí. Za správné přiznání nese plnou odpovědnost sám poplatník.

Cizí měny a odlišná kvalita podkladů

Daňové přiznání v Česku se podává v korunách. Příjmy a výdaje z platforem vedených v eurech či dolarech je nutné přepočítat kurzem České národní banky nebo jednotným kurzem Generálního finančního ředitelství. Výkazy jednotlivých služeb se navíc výrazně liší kvalitou – od detailních přehledů po pouhé orientační výpisy.

Postupy vracení nadměrně sražené daně v rámci EU má od roku 2030 sjednotit a zrychlit směrnice FASTER. Samotné daňové sazby ani dvoustranné smlouvy se tím však nezmění.

Na jednom z největších vstupů na burzu v historii vydělají i Češi. Firma z Prahy drží a prodá akcie Anthropicu

Finanční úřad si příjmy porovná

Běžnou chybou zůstává opomenutí dividend v daňovém přiznání. Pokud poplatník překročí zákonné limity pro povinnost podat přiznání musí tyto výnosy vykázat.

„Investoři přes aplikace dělají nejčastěji jednu a tu samou chybu. Domnívají se, že pokud byla dividenda zdaněna už v zahraničí, nemusí ji v Česku nijak přiznávat. Daň technicky zpravidla sráží plátce, tedy emitent cenného papíru, nebo finanční zprostředkovatel, jako je banka či obchodník s cennými papíry. Výše sražené daně se přitom řídí právem státu, odkud příjem plyne, případně smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi touto zemí a Českou republikou,“ doplňuje Tomáš Livora.

Samotný příjem zahraničních dividend však automaticky neznamená, že poplatník musí podat daňové přiznání. Rozhodují celkové zákonné limity.

„Samotná skutečnost, že poplatník obdržel zahraniční dividendy, ještě automaticky neznamená, že mu vznikla povinnost podat daňové přiznání. Například zaměstnanec, který splňuje zákonné podmínky a jehož ostatní zdanitelné příjmy včetně zahraničních dividend nepřesáhnou 20 tisíc korun ročně, zpravidla přiznání podávat nemusí. U ostatních poplatníků se obecně uplatňuje hranice 50 tisíc korun ročních zdanitelných příjmů,“ upřesňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars.

Zahraniční daň se přitom dá využít ke snížení tuzemského doplatku. „Zápočet zahraniční daně v českém daňovém přiznání se zpravidla vyplatí uplatnit i u menších částek, pokud má poplatník potřebné doklady. Daň zaplacenou v zahraničí si totiž může za splnění zákonných podmínek započíst proti české dani, a zabránit tak dvojímu zdanění stejného příjmu. Zápočet je však omezen českými daňovými předpisy a příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Jak postupovat při přeplatku v zahraničí 

Komplikace nastávají ve chvíli, kdy zahraniční plátce strhne vyšší daň, než jakou stanovuje příslušná mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění. Rozdíl totiž český finanční úřad nezapočte.

„Složitější situace nastává, pokud byla v zahraničí sražena vyšší daň, než připouští příslušná smlouva. O vrácení rozdílu musí poplatník zpravidla požádat zahraničního správce daně. To může vyžadovat další formuláře, potvrzení o daňové rezidenci a někdy i placenou pomoc zprostředkovatele,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

U přeplatků v řádu desítek či stovek korun proto mohou náklady a čas potřebný k vyřízení žádosti převýšit samotnou vratku. U částek v řádu několika tisíc korun už může mít žádost ekonomický smysl. Univerzální hranice však neexistuje, vždy záleží na konkrétní zemi, výši přeplatku a administrativní náročnosti celého postupu.

A jak napravit chyby?

Finanční úřady dostávají hlášení prostřednictvím mezinárodní automatické výměny informací. Pokud zjištěné výplaty neodpovídají údajům v přiznání, správa poplatníka vyzve k dodanění.

Kdo dividendy v minulosti opomněl, má stále možnost situaci vyřešit bez tvrdých sankcí. „Pokud měl poplatník povinnost podat daňové přiznání a zahraniční dividendy v něm zapomněl uvést, může chybu napravit podáním dodatečného daňového přiznání,“ radí Gabriela Ivanco.Pokud v důsledku opomenutí přiznal nižší daň, musí dodatečné přiznání podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém chybu zjistil, a ve stejné lhůtě případný rozdíl na dani doplatit. Jestliže přiznání vůbec nepodal, přestože měl tuto povinnost, musí podat opožděné řádné přiznání.

Aktivní přístup se poplatníkovi vyplatí i finančně. „Poplatníkovi sice může vzniknout povinnost uhradit úrok z prodlení a v případě opožděného podání přiznání také pokutu, pokud však chybu sám napraví přípustným dodatečným přiznáním, nevzniká mu z takto dodatečně přiznané daně penále ve výši 20 procent, které by jinak hrozilo při doměření daně finančním úřadem,“ říká Ivanco.

V praxi by si tak podle ní měl poplatník z investiční aplikace stáhnout přehled vyplacených dividend a sražených zahraničních daní za jednotlivé roky a podle těchto údajů napravit případná pochybení za každé dotčené zdaňovací období samostatně, pokud dosud neuplynula lhůta pro stanovení daně.

内容来自 E15.cz - zprávy z ekonomiky, byznysu a financí,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅