Málo vojáků, zbraní i munice. Armáda varuje před nízkými výdaji na obranu a Ruskem

Technologicky vyspělejší, početnější a schopná dlouhodobého boje. Hlavní pilíře výstavby armády do roku 2040 narýsovala nová koncepce schválená vládou. Vojsko počítá s 32 tisíci profesionálními vojáky, 15 tisíci příslušníky aktivních záloh, modernizovanou těžkou a střední brigádou, vícevrstvou protivzdušnou obranou a výrazně širším využitím dronů a také s účinnou protidronovou obranou. 

Všechny tyto cíle však zůstanou jen na papíře, pokud budou výdaje na obranu stagnovat a dosahovat jen dvou procent HDP dříve požadovaných NATO. To je zásadní závěr, který z koncepce plyne. 

V případě, že směřování čistě armádních výdajů k limitu ve výši 3,5 procenta HDP, tedy k loni stanovenému novému stropu aliance, Česko ještě více odsune, nebude schopno čelit možným rizikům. Podle plánů kabinetu má země začít posilovat rozpočet ministerstva obrany od roku 2030. 

Peněz je málo, míní Pavel

Právě na nedostatek peněz v nejbližších letech kriticky poukázal prezident Petr Pavel. „Nebude zajištěno plnění spojeneckých závazků ani připravenost na konflikt vyšší intenzity,“ řekl. Připomněl, že většina členů aliance navyšuje výdaje na obranu rychleji. „Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země,“ dodal Pavel. 

Premiér Andrej Babiš podle svých slov netuší, co měl prezident „konfliktem vyšší intenzity“ na mysli. „Že by na nás zaútočilo Rusko, si neumím představit,“ uvedl. Souhlasí však s hlavou státu, že je potřeba budovat ozbrojené síly a plnit závazky vůči spojencům. 

Za prvořadé úkoly považuje premiér navyšování počtů vojáků a rozšiřování protivzdušné obrany. „Je ale těžké zabezpečit všechno, tedy i zdravotnictví nebo dopravní infrastruktura,“ podotkl. 

Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) nejsou výdaje na obranu závodem o procenta. „Budujeme moderní armádu a uděláme všechno pro to, abychom směřovali k těm cílům, které jsou dány,“ ujistil. 

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Miroslav Hlaváč označil za jednu ze svých priorit zajištění protidronové obrany státu i jednotek. Hodlá také urychlit technologickou adaptaci vojska a ještě více prohloubit spolupráci s českým obranným průmyslem. „Akvizice musíme mít kryté penězi, vládu jsem na to upozornil,“ řekl. 

Zastavení modernizace

Za klíčové cíle označuje koncepce dokončení výstavby těžké brigády a postupný rozvoj střední brigády. Obě mají přispívat ke kolektivní obraně NATO a disponovat schopnostmi potřebnými pro dlouhodobé nasazení. 

Nový žebříček deseti nejsilnějších armád Evropy. Prosadil se nováček v NATO i sousedé Česka

Těžkou brigádu mělo mít Česko vybudovanou a bojeschopnou už od letošního ledna. Její hlavní výzbroj je objednaná. Tvořit ji mají německé tanky Leopard 2A8 a švédská bojová vozidla pěchoty CV90. 

Dokument odhaduje celkové investice do brigády na 170 až 230 miliard korun. Náklady na celý technický život systémů a dlouhodobý provoz uskupení vyčísleny nejsou. 

Výstavba střední brigádou je problematičtější, byť má stát méně. Investice mají dosáhnout 100 až 140 miliard korun. Na výzbroj v podobě takzvané univerzální kolové platformy a také kolových obrněnců nebo pontonových mostů však při plánovaném rozpočtu ministerstva obrany do roku 2029 nebudou prostředky. 

Hlaváč uvedl, že modernizace střední brigády už začala. „Budujeme dělostřeleckou podporu, systémy velení a řízení. Zásadní je přezbrojení na kolové transportéry. V příštím roce by měla být dokončena specifikace a zahájen akviziční proces,“ odhadl. 

Důležité přitom nejsou jen obrněnce. Novou techniku a nejrůznější vybavení potřebují ženisté, průzkumníci, dělostřelectvo či logistické a zdravotní jednotky, a to včetně dostatečně velkých zásob munice, střeliva, pohonných hmot, náhradních dílů a dalšího materiálu. 

V opačném případě nebude armáda schopna udržet operační nasazení brigád po 30 až 90 dnů. Podle koncepce má vojsko vzdorovat nepříteli alespoň po tuto dobu. Aktuálně by však některé zásoby vydržely nejvýše několik dní, v jiných oblastech by to byly dva nebo tři týdny. 

Riziko konfliktu se zvyšuje

V materiálu přijatém vládou se píše o zhoršování bezpečnostního prostředí a růstu rizika konfliktu vysoké intenzity. Koncepce varuje před možným napadením členských zemí NATO a Evropské unie. Za nejvážnější hrozbu považuje Rusko. 

Ozbrojený střet může vypuknout velmi rychle s minimální dobou varování, přičemž protivník disponuje jadernými zbraněmi. Také by pravděpodobně nešlo o konvenční boj s tanky, děly a pěchotou. Vojsko by muselo dokázat rychle nasadit drony a chránit vojáky před kybernetickými útoky a prostředky elektronického boje. 

Dokument zároveň zdůrazňuje, že Česko nezaostává jen v přípravě zmíněných brigád, ale i v plnění dalších závazků plynoucích z kolektivní obrany. Podle koncepce země neplní 70 procent aliančních cílů výstavby a schopností. U finančně nejnáročnějších požadavků je v až desetiletém skluzu. 

„Má to dva důvody. Dlouhodobě nedostatečné financování armády, které nelze vyřešit okamžitě. Bude to trvat tři až pět let. Druhým důvodem je obrovský nárůst požadavků NATO v protivzdušné obraně, a to až o 300 procent, a u logistických jednotek. Jde o povinnosti plynoucí z toho, že jsme takzvaně hostitelská země,“ uvedl Hlaváč. 

Výdaje na obranu jsou nízké

Ze zmíněných důvodů je proto klíčový dostatek zdrojů. Dokument předpokládá, že rozpočet ministerstva obrany bude do roku 2029 dosahovat nejméně dvou procent HDP. Od roku 2030 má pak postupně pět let růst až na 3,5 procenta HDP a následně se stabilizovat na této úrovni. 

Právě až růst výdajů na začátku příští dekády má však zajistit dostatečnou modernizaci, nákup robustnějších zásob a dokončení hlavních cílů výstavby a schopností. 

Koncepce otevřeně uvádí, že omezený rozpočet do roku 2030 umožní pouze rozvoj některých oblastí. V příštích třech letech proto hodlá soustředit prostředky zejména na projekty, jako jsou zmíněné tanky Leopard, vozidla pěchoty nebo splátky nadzvukových letounů F-35 a další investice do protivzdušné obrany. 

Naplňování dalších cílů mají určit rozpočtové možnosti. Patří tam například rozsáhlejší nákupy dronů a protidronové obrany. 

Koncepce však upozorňuje na rozpor mezi plánovaným růstem obranných výdajů a deklarovanou snahou současné vlády, která chce snižovat státní dluh. Odklad navýšení armádního rozpočtu za rok 2029 se podle dokumentu dostává do rozporu s konsolidací veřejných financí, kterou slibuje šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO). Pokud ale výdaje na obranu nezačnou za čtyři roky výrazně růst, celá modernizace vojska se posune až za horizont roku 2040. 

Vojáci dostali přidáno, teď je na řadě policie. Armáda už plánuje další krok

内容来自 E15.cz - Byznys,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

把喜欢的内容,留在你的新标签页。

打开我的订阅