KOMENTÁŘ: Húsíové mění rozložení sil na Blízkém východě - Alex Švamberk
Húsíové působí od léta nezastavitelně. Podařilo se jim obsadit celé jemenské pobřeží Rudého moře, i když předtím ovládali jen jeho severní polovinu. Získali tak kontrolu nad jemenskou stranou klíčového průlivu Báb al-Mandab spojujícího Rudé moře s Indickým oceánem. Dokázali obklíčit druhé největší jemenské město v zemi Táiz. Drží polovinu jemenského pobřeží v Adenském zálivu mezi průlivem Báb al-Mandab a Adenem. Bez velké nadsázky lze mluvit o bleskovém tažení.
Nerozhoduje v něm kvalita zbraní, byť Húsíové už dávno nejsou vybavení jen kalašnikovy a RPG. Podporuje je Írán, který jim dodává moderní zbraně včetně balistických raket a protilodních střel nebo dronů, které Jemenci kopírují. Teherán také posílá k Húsíům své poradce z Islámských revolučních gard.
Bohatá Saúdská Arábie si může koupit ty nejlepší dostupné zbraně, ani to jí však nepomáhá. Opět se ukazuje, že žádnou válku nelze vyhrát jen ze vzduchu, což nyní opět poznávají Spojené státy. Ani dobře zaplaceným žoldnéřům se nechce umírat a v nouzi raději ustoupí, čehož Húsíové využívají. V nejhorším se mohou stáhnout do hor, ve kterých umějí bojovat a kde technologická převaha ztrácí na významu.
Hlavní ale je motivace - bojují za to, aby si mohli vládnout ve své zemi, což se nedálo, protože ve sjednoceném Jemenu byli šíité na vedlejší koleji. Takové skupiny se těžko porážejí, což poznal už Napoleon během španělského tažení a zpracoval to Carl von Clausewitz ve svém díle O válce. Naopak provládní jemenské skupiny jsou dlouhodobě rozhádané a každá sleduje jiné cíle, politici z jihu chtějí obnovit nezávislý Jižní Jemen.
Byť se často zdůrazňuje, jak velký vliv mají na akce Húsíů Íránské revoluční gardy, nelze zapomínat, že Húsíové nejsou klasickou loutkou plnící něčí příkazy. Mají své vlastní ambice, které se často shodují s íránskými, ale ne vždy. Proto není možné hledat za každou akcí Húsíů prodlouženou ruku Teheránu. Podpora Palestinců a útoky na Izrael jsou projevem obecně rozšířeného pohledu většiny Arabů, rozhodně těch chudších, na židovský stát a jeho politiku.
I Hizballáh má v Libanonu své vlastní cíle a působí tam jako regulérní politická síla.
Saúdové se přepočítali, když se rozhodli v létě blokovat letiště v Saná, aby tam nepřistálo letadlo s íránskými poradci. Skončilo křehké příměří a jemenští šíité vytáhli do boje. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán podcenil odhodlání Húsíů a přecenil své schopnosti i význam.
Nejenže navzdory všem penězům a drahým zbraním nedokázali Saúdové ofenzívu zastavit a nikdo jim nepřišel na pomoc. Neudělali to Američané, kterým stačí, že uvázli ve vleklé válce s Íránem, a už jednou zjistili, že ničit pozice Húsíů je nákladné. Nedorazili však ani Turci a Pákistánci, s nimiž přitom uzavřeli obranný pakt. Horké kaštany z ohně nechce za Rijád nikdo tahat.
Bin Salmánovou chybou však bylo už dříve hloupé soupeření s Emiráty o moc v oblasti. Jejich síly se stáhly a teď mu chybějí.
Jestli Húsíové dobydou Aden a ovládnou celý Jemen, jasné není. Už teď ale přispěli k přepsání rozložení sil v oblasti Blízkého východu, kde ještě před pár lety byly regionálními mocnostmi Írán, Saúdská Arábie a Izrael. Spojené státy pak zastávaly roli protektora disponujícího velkou silou.
Většina z toho už neplatí. Spojené státy jsou oslabené, ukázalo se, že ani jejich velké vojenské síly nestačí na nastolení Pax Americana v tomto regionu, když nedokáží plnit ani ten nejzákladnější cíl - volnou přepravu ropy.
Také Írán je výrazně oslaben, ale poražen není, když dokáže dál blokovat Hormuzskou úžinu a podnikat rušivé útoky na arabské země Perského zálivu. Báb al-Mandab, přes který vedou další významné lodní trasy, zase mohou kontrolovat Húsíové. Lodě už je musejí žádat o svolení proplout. Zatím zadarmo, jenže i to se může změnit, až budou potřebovat peníze.
Naopak Saúdská Arábie a její korunní princ působí jako nazí.
内容来自 Novinky.cz - Internet a PC,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗