Odliv mozků nekončí. Více než polovina středoškoláků se chystá opustit kraj
Více než polovina studentù plánuje, že po ukonèení støední školy odejde z Karlovarského kraje. Dùvod? Další studium, práce nebo sbírání zkušeností. Ukázal to online prùzkum Èeské zemìdìlské univerzity v Praze, která v Karlovarském kraji pracuje na projektu Chytrá krajina 2030+.
Šetøení se uskuteènilo v bøeznu a dubnu letošního roku, hodnotilo více než 1700 dotazníkù. Mladí lidé hledají pro budoucí zakotvení a život zejména dobøe placenou práci, bydlení a služby. V Karlovarském kraji navíc není vysoká škola, pracovištì tam má Západoèeská univerzita z Plznì a Vysoká škola zdravotnická.
Podle vedoucího týmu Regenerace krajiny v projektu Chytrá krajina 2030+ Tomáše Peltana však odchod na vysokou školu ještì neznamená, že kraj o mladého èlovìka pøišel. Region jim však musí nabídnout perspektivu, aby našli práci v oboru, dostupné bydlení a služby pro budoucí rodinu. Kraj tím mùže jejich rozhodnutí ovlivnit.
Prùzkum odhalil, že v regionu chce zùstat 15 procent studentù, 17 procent o své budoucnosti ještì nepøemýšlelo. Odchod plánuje 95 procent gymnazistù, 71 procent studentù odborných maturitních oborù a 41 procent studentù výuèních oborù. Pro èást z nich jde o pøirozený krok za dalším vzdìláním.
Adekvátní práci ve svém oboru v kraji oèekává 52 procent studentù, zbývajících 48 procent ji spíše èi vùbec neoèekává. Nejvìtší pochybnosti mají zájemci o informaèní a komunikaèní technologie, 74 procent z nich nevìøí v odpovídající uplatnìní.
Naopak ve zdravotní a sociální péèi oèekávají práci dvì tøetiny respondentù. „Pro kraj je to konkrétní pøíležitost. Je tøeba propojit zájem studentù s potøebami nemocnic a dalších poskytovatelù péèe. Smysl mohou mít praxe bìhem studia, kontakt s budoucím zamìstnavatelem nebo podpora bydlení pøi nástupu do práce. Absolvent by mìl pøedem vìdìt, kam se mùže vrátit a za jakých podmínek,“ navrhuje Peltan.
Pøedstavy studentù o budoucnosti regionu se pøitom nemusejí shodovat s osobními profesními plány. Studenti vidí perspektivu kraje ve vzdìlávání, lázeòství a cestovním ruchu. V lázeòství nebo turistickém ruchu však chce osobnì pracovat jen 14 procent dotázaných.
Hezkou pøírodu mezi pøednostmi kraje vybralo 60 procent respondentù a rodinné zázemí 43 procent. Mezi slabinami dominují nízké mzdy se 49 procenty a chybìjící vysoká škola se 47 procenty. Sociální problémy zmínilo 39 procent studentù. Oznaèení region s perspektivou zvolilo jen pìt procent dotázaných.
Podobný obraz pøineslo pìt skupinových diskusí se studenty a dospìlými z Chebu, Karlových Varù a Sokolova v kvalitativní èásti prùzkumu. Silný vztah k domovu v nich provázely obavy z omezených pracovních možností, obtížnì dostupného bydlení a dostupnosti služeb.
Dotazník zmínil i útlum tìžby uhlí. Jeho dopady nedokáže posoudit 48 procent studentù. U konkrétního využití míst po tìžbì má 38 procent zájem o ponechání pøírodì, 36 procent o obnovitelné zdroje energie a 34 procent o volnoèasové využití. Respondenti mohli vybrat až tøi možnosti.
Chytrá krajina 2030+ je výzkumný projekt Èeské zemìdìlské univerzity v Praze a Karlovarského kraje zamìøený na promìnu Karlovarského kraje po tìžbì uhlí a pøizpùsobení krajiny a sídel klimatickým zmìnám. Propojuje terénní výzkum, digitální modelování a ovìøování navržených opatøení v praxi. Výsledky mají pomáhat obcím a dalším aktérùm pøi rozhodování o rozvoji území.
内容来自 Metro.cz,版权归原作者所有。
阅读原文 ↗