Z grilovaných kuřat vybudoval gastronomické impérium Kro. Jedna chyba ho ale stála miliony

Když Vojtěch Václavík chystal otevření vlastního podniku, plánoval v něm podávat grilovaná vepřová kolena inspirovaná jeho pobytem ve Skandinávii – hospodskou klasiku, ovšem pečenou v rotisserii a pozvednutou na vyšší gastronomickou úroveň. Jejich prodej ale od startu nenaplňoval šéfkuchařovo očekávání, a tak je nadobro nahradila grilovaná kuřata. Jimi Kro záhy proslulo, stejně jako vlastním pečivem a kimchi, kterého v současnosti vyrábějí přes 300 kilogramů týdně.

Kromě rotisserie staví kuchyně Kro na zdravých, nutričně vyvážených jídlech, lokálních surovinách a na sezonní zelenině. Hojně zde pracují se signature produkty, jako jsou tempeh, miso, hnědé máslo nebo kořenicí směs na grilované kuře, která je tajemstvím jeho jedinečné chuti. „Kro je především ultimátní comfort food, každodenní, zdravé a poctivé jídlo. Je určené pro ty, kdo přemýšlejí nad tím, co jedí,“ shrnuje Václavík.

Jedno špatné rozhodnutí stálo miliony

Slibný rozvoj bistra zbrzdila o pár měsíců později pandemie covidu-19. Naopak provoz pekárny se rozběhl natolik, že v roce 2021 otevřelo v těsném sousedství bistra Kro Coffee, kavárna s pekařstvím a snídaňové bistro. Václavík vzpomíná, že kromě covidových restrikcí ovlivňovaly provoz obou podniků také neustálé uzavírky v okolí. „Nejprve se opravovaly tramvajové koleje, pak přišla pandemie, poté se kvůli rekonstrukci uzavřela stanice metra Jiřího z Poděbrad, na niž vzápětí navázala několikaletá revitalizace celého náměstí,“ vyjmenovává.

V letošním roce navíc přišlo stěhování, jelikož zesnul majitel domu na původní adrese a nebylo možné zde podnik nadále udržet. Naštěstí se vinohradské Kro přesunulo jen na druhou stranu náměstí, navíc do větších prostor s kapacitou pro 50 hostů. „Průběžně jsme sice dostávali nabídky z okolí, ale tahle prostě přišla ve správnou chvíli a dávala nejvíc smysl,“ podotýká Václavík. Zdá se, že po sedmi letech a jednom přestěhování by první z rodiny Kro mohlo konečně fungovat bez omezení.

Vraťme se ale zpět do roku 2021, kdy Vojtěch Václavík otevřel další podnik, Kro Bistro & Bar v Karlíně. Tamní koncept propojoval zavedenou rotisserii s koktejlovým barem. Po čtyřech letech Václavík provoz na této adrese ukončil a dnes považuje za jednu ze svých největších chyb, že tak neučinil dřív. „Od Karlína jsme měli velká očekávání, ale podnik nikdy nezačal pořádně vydělávat. Abych zvýšil denní tržbu, zkusil jsem rozšířit nabídku o snídaně, k nimž jsem přizval Rona Winklera z brněnského Eggo Bistra. Tím se však provoz jen roztříštil a náklady spojené se snídaňovým provozem vedly k ještě nižšímu zisku. Souběžně s tím naše pekárna ve Vršovicích začala narážet na strop výrobních kapacit, proto jsem se rozhodl karlínské Kro zavřít a přenést na jinou adresu i spolu s pekárnou. Nakonec se to tedy vyřešilo, ale moje špatné rozhodnutí nás stálo miliony korun. Což bolí a je velmi nepříjemné, zvlášť když se zodpovídáte investorům. Člověk to ale musí překousnout a najít v sobě energii pokračovat,“ sdílí otevřeně Václavík.

Dalším přírůstkem bylo Kro Vršovice v Moskevské ulici, kde v té době už sídlila zmíněná pekárna a zázemí pro catering. Celodenní podnik, který jako první z Kro nabízel snídaně, víkendové brunche, obědy i večeře, hosty přivítal v roce 2023. (Ve stejném roce otevřela také Alma, ale nepředbíhejme.) Zatím poslední – a současně největší – z bister Kro otevřelo na sklonku roku 2025 v Libni v areálu Dock. Podnik disponuje 90 místy k sezení a díky velkorysým prostorům se sem mohla přesunout i pekárna a navýšit tak výrobu.

Oceněná Alma je mladší sestra Kro

„Přestože se jedno malé bistro v průběhu let rozrostlo ve čtyři větší, Kro nadále definuje řemeslnost, pohostinství a vřelost,“ zdůrazňuje Václavík. Všechny tyto aspekty platí také pro Almu, jen v umocněnější podobě. Na místě někdejšího prvorepublikového biografu Alma dnes funguje stejnojmenný gastronomický komplex. Pod jednou střechou se nachází restaurace a bar, kavárna, vinárna a vinotéka se zaměřením na naturální vína. Alma Wines se navíc rozvinula z vinného klubu v plnohodnotnou distribuci, která velkoobchodně zásobuje vínem všechny podniky v rámci Kro Kitchen a další gastronomické provozy včetně michelinských restaurací.

Majitel Kro Kitchen Vojtěch Václavík. | Zdroj: e15, Michaela Szkanderová

Když v loňském roce michelinský průvodce rozdával hvězdy a další ocenění českým restauracím, nezapomněl ani na Almu. Na Bib Gourmand, který označuje restaurace s vynikajícím poměrem ceny a kvality, Alma navázala dalším úspěchem, tentokrát barovým. Alma Restaurant & Bar se umístila v letos poprvé vyhlašovaném žebříčku Europe’s 50 Best Bars, a to na 25. příčce. Obojí se podle Václavíka projevilo na tržbách.

„Nejžádanější večerní časy míváme zpravidla vybookované, zaznamenali jsme ale zvýšenou návštěvnost během obědů. Celkově můžeme mluvit o dvacetiprocentním nárůstu tržeb, ale řekl bych, že se jedná o souběh více faktorů. Například se v poslední době hezky rozjela i kavárna, jejíž provoz nyní budeme rozšiřovat o vlastní kuchyň,“ upřesňuje.

Jak spojit podniky Kro, Alma, Kro Kitchen

Alma vznikla jako nová kapitola Kro – všechny zkušenosti z provozu bister, nadšení a know-how si Václavík a jeho tým přinesli s sebou a rozhodli se je v Almě posunout výš. Jenže se stalo, že Alma zůstala tak trochu bokem. „Už jsme nechtěli otevírat další Kro, proto jsme vymysleli odlišný koncept. Jenže kvůli jinému názvu si lidi nespojili, že Alma a Kro patří do jedné rodiny. A to je hrozná škoda,“ prozrazuje Václavík.

Nadto panovaly zmatky i v názvu jednotlivých bister. Původní název Kro Kitchen přestal s dalšími podniky vyhovovat, proto se bistra přejmenovala podle lokalit: Kro Vinohrady, Kro Vršovice a Kro Libeň. Jen Kro Coffee si zachovalo své dřívější označení.

Aby zmírnil chaos mezi názvy podniků způsobený rychlým růstem a zároveň dal najevo, že Alma také patří do této gastronomické rodiny, rozhodl se Václavík kompletně přepracovat brandovou identitu. Název Kro Kitchen nově sjednocuje celou značku a zastřešuje jednotlivé podniky. V souvislosti s touto změnou vzniklo nové logo, web a gastro rodina překopala svou interní strukturu. Účetnictví, HR, marketing i smlouvy s dodavateli jsou nyní centralizované, od čehož si Václavík slibuje posílení značky a snížení nákladů.

Kro upcykluje chleba a vyrábí marinády ze shio koji

S novinkami tento rok Vojtěch Václavík nešetří. Navýšení kapacity pekárny mu umožnilo oslovit online supermarket Rohlík a od června si zákazníci mohou domů objednat chleba, milk bun nebo croissant z Kro.

Tomu předcházelo zhruba roční vyjednávání o širší spolupráci, které od začátku nemělo jen prodejní, ale i zero waste charakter. Kro Kitchen přišlo s návrhem, jak by se dal upcyklovat neprodaný chleba. A opět k tomu napomohlo přestěhování pekárny do Libně. Uvolněné prostory ve Vršovicích se proměnily ve fermentárnu, kde pod hlavičkou Kro Ferments vznikají fermentované a cirkulární produkty jako tempeh, miso, tamari, kombucha a další. Navíc k jejich výrobě používají technologii, která tu zbyla z pekárenského provozu. Například v kynárně dnes bují ušlechtilá plíseň koji.

Ryby, raci, krevety. Pražské restaurace servírují ústřice za pár korun i humry, které si vyberete z akvária

„Fermentaci se věnujeme od samého začátku Kro a díky této spolupráci můžeme naplno využít naše znalosti a dát druhý život prémiovému pečivu. Upcycling je občas vnímaný pejorativně – pracujeme se surovinami, které by se jinak vyhodily, a vytvoříme z nich produkt, za nějž si pak účtujeme peníze. Jenže v případě chleba je za každým bochníkem obrovská spousta práce. Konkrétně v Kro Bakery používáme mouku mletou na kameni a na přípravu potřebujeme tři dny. Po upečení je chleba výborný, ale prodávat ho můžeme jen jeden den. Další den z něj připravíme zapečené sendviče nebo crumble a třetí den už nic. Kdežto tohle je cesta, jak vzít skvělou surovinu a něco chutnějšího a hodnotnějšího z ní vyrobit,“ vysvětluje Václavík. Navíc podle něj kváskový chleba dodává misu a dalším fermentovaným produktům více chuti než sójové boby nebo luštěniny, jež se obvykle používají.

Kimtchi, KRO kitchen | Zdroj: e15, Michaela Szkanderová

Jak to funguje v praxi? Závoz, který z pekárny přiváží čerstvé řemeslné pečivo do pražských skladů Rohlíku, sváží zpět neprodané prémiové kváskové chleby i od ostatních řemeslných pekáren jako Eska a Artic Bakehouse, jež by jinak skončily jako odpad. „Dokážeme využít pouze chleby, které obsahují jen kvas, mouku, vodu a sůl. Žádná aditiva, ale třeba ani semínka, jinak bychom nezvládli udržet konzistentní chuť našich produktů,“ dodává Václavík.

Bochníky se nakrájejí, nechají zapařit a naočkují koji. Následně z nich vzniká chlebové miso, které se okamžitě stalo vlajkovým produktem Kro Ferments, a chlebové shoyu (sójová omáčka). Vedle kádí s chlebovými fermenty zraje bezlepkové tamari z čočky beluga a pohanky.

Jelikož je příprava misa náročná a trvá několik měsíců, první várka se na Rohlíku objevila na přelomu srpna a září. Nabídku produktů z Kro doplňují marinády, jež pro změnu poptal sám Rohlík. Aktuálně jsou k dostání tři: Miso Louisiana, Taco BBQ a Korea BBQ. Zatímco první využívá miso základ, další dvě jsou postavené na shio koji, tradičním japonském dochucovadle, které dodává pokrmům přirozené umami a masu pomáhá získat větší šťavnatost a zvýrazňuje jeho přirozenou chuť. Na zimu Václavík plánuje do sortimentu zařadit ještě marinádu s černým česnekem, jež prý bude perfektní na přípravu pečeného bůčku.

Otevření nového podniku je obrovský stres

Kro Kitchen se všemi svými podniky a projekty patří mezi zavedené značky pražské gastronomické scény. Zaměstnává přes 150 lidí, jeho provozy navštíví v průměru 25 tisíc hostů měsíčně a letošní tržby přesahují 20 milionů měsíčně. Za poslední rok se však udála spousta změn, a tak Václavík teď touží především po stabilizaci. „V každém z našich provozů se toho hodně stalo. Do Vršovic jsme přidávali rotisserii a místo pekárny vybudovali fermentační zázemí, Libeň má za sebou teprve necelý rok provozu a Vinohrady jsou úplně nové. Zvýšenou pozornost si nyní žádá i Kro Coffee, kde nastala podobná situace jako u sousedního bistra. Dům vlastní noví majitelé a právě s nimi jednáme o dalším pokračování,“ vypočítává Václavík.

Podnikání v gastronomii tak sestává z neustálého hašení menších či větších požárů, které se objevují nečekaně, zato konzistentně a s překvapivou vytrvalostí. V souvislosti s tím Vojtěch Václavík otevřeně mluví o stresu, jejž zažívá a který u něj loni vygradoval v onemocnění štítné žlázy a poruchy spánku. Vyhoření, k němuž měl nakročeno, se mu podařilo včas odvrátit a zmiňuje, jak je pro něj v tomto ohledu důležitý zdravý životní styl, duševní hygiena a sport.

Cibulka, KRO kitchen | Zdroj: e15, Michaela Szkanderová

Když se ho ptám, zda bylo více stresující otevírat vinohradské Kro v roce 2019, nebo Kro Libeň v roce 2025, nedokáže se rozhodnout. V prvním případě šel s kůží na trh a neměl nikoho, kdo by mu finančně poradil. Nyní má za sebou celý tým, na který se může obrátit, a taktéž řadu zaměstnanců, za něž se cítí být zodpovědný.

„Otevřít nový podnik je pro mě pokaždé obrovský stres. Vybavení kuchyně stojí značné peníze a pravidelně dochází ke zdržení oproti původnímu plánu. Otevření s sebou přináší krátkou radost a euforii, jenže pak dorazí výplaty a další náklady za první měsíc. A i když hosté chodí, neznamená to, že podnik prosperuje. Třeba Alma se dostala do černých čísel až letos, tři roky po otevření. Ty první dny, měsíce i roky jsou zkrátka nesmírně vyčerpávající,“ přiznává Václavík. Přesto jedním dechem dodává, že si nedovede představit dělat něco jiného. Gastronomie ho stále baví a naplňuje, stresu navzdory.

Kro Kitchen chce nadále rozvíjet s rozmyslem, nestojí o řetězec bister nebo nekonečný růst. Na závěr ale přiznává, že v hlavě nosí několik projektů, které by výhledově rád realizoval. Dokonce prozradil více. Možná se tedy s Vojtěchem Václavíkem jednou potkáme v pivnici nebo v nové finediningové restauraci. V každém případě o Kro Kitchen ještě hodně uslyšíme.

内容来自 E15.cz,版权归原作者所有。

阅读原文 ↗

用 HomepageTab 新标签页关注 RSS,打开浏览器就能看到更新。

安装 HomepageTab